IVANA0123 komentáře u knih

Knihu jsem si moc užila, i když jsem to původně nečekala. Když jsem si totiž přečetla námět knihy, nechtěla se mi vlastně ani číst. Toto již několikrát použité téma mi přišlo otřepané a neuměla jsem si představit s čím novým by mohla autorka přijít. A přesto jsem knihu nedokázala odložit a překvapilo mě, kolik napětí do tohoto klasického rámce příběhu dokázala tato autorka vtěsnat. Rozhodně příběh nevyzněl tuctově, vykreslení postav bylo skvělé a závěr se mi líbil, i když pár kapitol před koncem jsem si už myslela a věděla.... Vlastně je mi líto, že už mám dočteno.
Za mě 5*
(10/22)

51 21.10.2022

Touto knížkou jsem se na začátku jen těžce prokousávala, ale teď jsem ráda, že jsem ji dočetla. Styl jakým je psaná, je na čtení poměrně náročný - zhuštěný text s minimem rozhovorů a často propletený styl vyprávění, kdy se prolíná aktuální děj se vzpomínkami. Také obsahově se nejedná o žádnou optimistickou literaturu, což jsem ale ani nečekala. Kapitoly na sebe přímo nenavazují, spíše se jedná o útržky ze života hlavní hrdinky. Celé knize přináší trochu zjemnění to, že je vyprávěna očima malého dítěte, které veškerou bídu, chudobu a smutek dokáže alespoň částečně eliminovat díky mládí, kamarádům a hrám. Ty se ale často až krutě přibližují realitě - což však děti přímo nevnímají.
Celkově si myslím, že je vždy dobré si přečíst něco takového, co nás více postaví nohama na zem a přes co dokážeme jasněji vidět to důležité v životě.
A tak přesto, že se mi kniha nečetla zrovna lehce, zaslouží si podle mě alespoň trochu lepší hodnocení. 4,5*
(10/22)

40 16.10.2022

Kniha pro mě byla překvapením a byla vlastně úplně jiná, než jsem podle anotace čekala. (možný SPOILER) Příběh se odehrává v minulém století v jižní Americe a má dvě časové linie. V té první, pro mě poutavější a zajímavější, nás autorka zcela vtáhne do malebného prostředí bažiny pulzující životem a řídící se zákony přírody. Ta druhá, ve které se objeví vlastní zápletka příběhu, by pro mě v knize ani nemusela být. Plně bych si vystačila s Kyiným příběhem a životem. Její boj s osamělostí a přežíváním a zároveň pouto k místu, kde žila, je fascinující. Ale chápu, že by tato kniha byla nejspíše pro řadu čtenářů moc popisným a málo akčním dílem.
Vlastní podstatu příběhu, ale vidím v hranicím, které si mi lidé tak často a úspěšně mezi sebe stavíme. Vždy mě překvapí, jak dlouhou dobu v této zemi přetrvávala segregace černošského obyvatelstva. Ale člověk nemusí mít nutně jinou barvu pleti, aby ho ostatní od sebe separovali. Stačí být v něčem odlišný, nějak poznamenaný a rázem se z něj stává osamělý vyděděnec. O to nepochopitelnější to je, když se jedná o dítě. Lidé jsou často ve svém chování mnohem krutější než zvířata, což je o to horší, že své chování chápou a měli by být vývojově na "vyšší" úrovni.
Úžasné mi připadaly ty části, kdy se Kya zamýšlí a srovnává vzorce chování lidí a zvířat. Je zajímavé, že občas se až tak nelišíme.
A v závěru knížky jsem se zamýšlela já nad tím, které zákony jsou ty spravedlivější, jestli ty lidské nebo přírodní.
Za mě 4,5*
(10/22)

65 11.10.2022

Tyto knihy mám z nějakého důvodu ráda, přestože se jimi v běžném životě neřídím. Náš dům je často plný chaosu a nesouladu, což této mojí zálibě vůbec neodpovídá, přesto ve mě tato četba vyvolává rovnováhu, mír a příjemné rozpoložení. Možná jednou do sebe vše zapadne a tato moje získaná psychická rovnováha a pozitivní energie těchto knih se začne projevovat i v mém okolí. Jediné čemu nerozumím je, že mě tato čtecí záliba chytá většinou v době podzimních plískanic a krátících se dnů. Bude to nejspíše potřeba vše srovnat a vytvářet krásno uvnitř, když venku už nás to moc netěší.
Konkrétně tato kniha mi ale připadala hodně strohá a zhuštěná. Základy v ní najdete, ale vysvětlení jsou plochá a řekla bych, že pracovat a měnit své okolí jen s ní, příliš nepůjde. Za mě 3,5*
(10/22)

34 09.10.2022

Dojemné a poetické příběhy o hledání lásky. Příběhy jsou psány zvláštním zastaralým až melodickým stylem. Hlavně klasické rozhovory jsou nahrazovány popisem rozhovorů jakoby z pohledu třetí osoby, což je hodně neobvyklé. I přes tento osobitý styl se mi knížka četla dobře. Rozhodně se k tomuto autorovi ještě ráda vrátím. 4.5*
(10/22)

36 03.10.2022

Myslím, že na tuto knihu musíte být správně naladěni a určitě se nebude líbit každému. Já jsem si ji vybrala původně kvůli přebalu, který mě zaujal a když se mi pak dostala do rukou, tak se mi líbila ještě víc. O autorce jsem toho moc nevěděla, jen jsem si vždy myslela, že je trochu střeštěná, ale zjistila jsem, že je v ní mnohem víc. A i kniha je jiná než jsem čekala. Není to klasický cestopis. Je to takové plynutí ze země do země na vlně vzpomínek, emocí a myšlenek. Někdy je to neuspořádané a nahodilé, ale o to víc srdečné. A celé se to čte moc pěkně. A tak jsem s Terezou procestovala i země, kam bych se já osobně nikdy neodvážila. Možná je trochu blázen, ale klobouk dolů...
Nejvíc se mi líbily kapitoly typu - Co jsem se naučila v džungli..na severním pólu...na poutní cestě...ve Skalistých horách...v Peru. Kouzelná je i část odehrávající se na vodě. Prostě, mně se kniha líbila a Tereziným babičkám přeju silné nervy, protože tahle holka toho asi nenechá...4,5*
(9/22)

50 16.09.2022

Možnost vrátit se v čase, jak lákavé. Asi každý nad tím občas přemýšlel. Udělat věci jinak, použít jiná slova, prostě něco změnit. Ale to poslední tady není možné. Ať chceme nebo ne budoucnost se změnit nedá. Ale něco se přece jen změní, ale to bych prozradila moc. Kniha je moc pěkná, možná chvílemi smutná, ale hlavně vás donutí k zamyšlení. Slovo ani čin, který jednou uděláme už nevrátíme. Jediné co můžeme udělat se omluvit nebo se z chyby alespoň poučit a příště být lepší. První povídka je trochu slabší, další se mi líbily už moc. Za mě 4,5*
(9/22)

46 14.09.2022

Pro mě úplně nový autor, na kterého jsem slyšela samé superlativy, tak jsem byla hodně zvědavá. A musím říct, že první polovinu, skoro celých 250 stran jsem měla problém, abych knihu neodložila a dočetla a dalších 250 problém, že jsem ji skoro odložit nedokázala. Prostě, když se vše propojilo začalo to být super, jen to chtělo výdrž. Takže se na další autorovy knihy nakonec těším, jen doufám, že úvod do děje nebude příště tak zdlouhavý. 4*
(9/22)

45 11.09.2022

Musím říct, že i přes rozsáhlost knihy - celých 970stran - jsem se nenudila. Naopak bych klidně vydržela i déle. Nemůžu knize vytknout takřka nic. Zajímavý případ s velkým množstvím postav i nezbytných odboček a slepých uliček, podrobné vyšetřování, které do sebe na konci pěkně zapadá a oblíbení vyšetřovatelé, kteří na pozadí příběhu prožívají své osobní strasti. Za mě byla detektivní i osobní rovina příběhu dobře vyvážená. Závěr mě překvapil, pachatele jsem opravdu neodhadla. Opět tedy velká spokojenost a 5*.
(8/22)

61 28.08.2022

Milé příběhy Pišlíků, které má doma většina z nás, tedy jejich umělohmotných kamarádů. Těch opravdových dřevěných je již pomálu. A co dělají Pišlíci, když je nikdo nevidi? To si už musí každý přečíst sám. Já jsem si to užila přímo v místě jejich vzniku v Rychlebských horách, kde se mi moc líbilo. 4,5*
(8/22)

37 14.08.2022

Tento díl asi nebyl úplně top, tedy než se jednotlivé linie příběhu naplno rozběhly. Ale pak už se vše začalo do sebe klasicky zamotávat a zapadat a ke konci už vše běželo tak rychle, že se nedalo přestat číst. Závěr mě dostal úplně a neohadla bych ho ani omylem, myslím tedy linii s Rose. Takže až na pomalejší a mírně rozvleklý začátek jsem spokojená. Za mě 4*.
(8/22)

57 12.08.2022

Kniha byla zajímavá, přestože vzhledem k množství témat mohla být rozsáhlejší a jít více do hloubky. Dlouho jsem nevěděla, co vlastně od knihy očekávat. Historickou knihu, milostný román... Nakonec v ní bylo od všeho něco, a jak už jsem psala, možná až moc. Drsné prostředí Kentucky, obrovská chudoba a hladovějící obyvatelé hor, drsné pracovní podmínky horníků a tvrdé potlačení jakéhokoli vzpoury jsou jen jedny z mála popisovaných problémů na pozadí vlastního životního příběhu Cussy Mary, posledního článku tzv. modrých lidí. Vydědění ze společnosti bílých, opovržení a nesnášenlivost všeho odlišného musela snášet po celý život stejně jako všichni "barevní". Díky své práci knihovnice však dokázala toto své prokletí částečně překonat a stát se pro řadu lidí důležitou. I přesto však pro mnohé zůstává vyděděncem... Pro mě nejzajímavějším tématem ale zůstává Cussyina práce knihovnice. Vycházela z dochovaných historických pramenů a kniha je dokonce doplněna o fotografickou část zobrazující skutečné knižní ženy a jejich náročnou práci, která často obyvatelům hor zaručovala jedinou možnost vzdělávání. Velice mě zaujala výroba tzv. výstřižkových knih. Styl knihy mi úplně nesednul, ale rozhodně jsem se dozvěděla mnoho zajímavého a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. 4*
(7/22)

45 23.07.2022

A mně se tento díl líbil, i když byl delší. U tohoto autora mi to natahování většinou nevadí, protože si to s trojicí vyšetřovatelů pokaždé užívám. Tato trojka je skvěle poskládaná, rozhodně patří k nejpovedenějším vyšetřovatelům ze sérií, které jsem kdy četla. Námět se mi líbil, opět z jiného soudku. Závěr jsem neuhodla, i když jsem si myslela, že vím. Možná právě proto mě tyto knihy baví, že jsou tak zamotané, že až do konce se nedá říct vůbec nic. A protože se nerada loučím, rovnou si chystám další díl. Za mě 4,5*
(7/22)

54 12.07.2022

Jak velká může být láska, jak silná nenávist za zradu, jak složité odpuštění.. Myslím, že tato kniha ve mně bude doznívat ještě dlouho a možná se k ní časem vrátím. Rozhodně to není lehké čtení a to nejen obsahově, ale i stylem. Zvláště první část. Žádné kapitoly, jen proud myšlenek a vzpomínek jedné z postav. Volné prolínání "přítomnosti" a minulosti, často i v jednom odstavci, vyžadovalo permanentní soustředění. Ale od knihy se stejně těžce odpoutávalo, protože sám příběh, lépe řečeno příběhy, nedovolil od knihy odejít. Svým způsobem rodinná sága, tři životy poznamenané a ztracené. Vztahy mezi ženami, kde láska a nenávist za zničený život se se jen těžce oddělovaly.. Ideály, přesvědčení, volba a zrada, ale i láska a možná i odpuštění... Tu knihu si prostě člověk musí přečíst, popsat ji je těžké a neprozradit víc. Za mě 5*.
(7/22)

46 10.07.2022

Na začátku jsem si knihu vybrala pro menší odlehčení - víno a jižní Morava mě zlákaly. V první části jsem se ale trochu trápila, nešlo mi začíst se. Postupně jsem si na autorčin styl celkem zvykla a i když jsem závěr odhadla, nebylo to úplně špatné. Takže jsem nakonec dostala, co jsem chtěla, oddechovku z poetického prostředí. 3,2*
(6/22)

39 23.06.2022

I pátý případ oddělení Q byl skvělý. Trojka z oddělení předvedla standartní výkon - dobře jsem se bavila. Co za mě být nemuselo, bylo rozšíření týmu o stážistu Gordona, ale třeba se časem ukáže, že to bylo ku prospěchu. Jinak námět byl tentokrát hodně zajímavý a drsný. SPOILER Téma přistěhovalců je aktuální celkově. Tady bylo zajímavé se na vše podívat z té druhé strany a vidět, že i když máte vůli, tak vymanit se z takového prostředí jako byl Marco, je těžké nebo prakticky nemožné. A vybrat jste si nemohli. Za mě 4,5*.
(6/22)

48 09.06.2022

Od pana Poláčka jsem kdysi přečetla pár kapitol jeho dětské knížky Edudant a Francimor a líbila se mi, proto jsem teď zkusila tuto kratičkou knížku židovských anekdot. A tentokrát je to pro mě tak napůl. Některé jsou skvělé, některé mi zase tak vtipné nepřišly a u pár jsem prostě nepochopila v čem vtip spočíval. Ale tak už to chodí, že ne všem vše přijde úsměvné. Navíc jsou už staršího data, a tak se dá říct, že některé situace už asi prostě nechápeme, protože se s nimi nesetkáme. A proto nechci hodnotit knihu příliš kriticky. Co se mi hodně líbilo, byl úvod, v němž Karel Poláček vysvětluje, co to vlastně ta židovská anekdota je - menší spojler....Šofar je šofar!“ A co mám říci o židovské anekdotě? Židovská anekdota je – židovská anekdota.

A aspoň jednu, která se mi hodně líbila a vystihuje jednu z nejčastěji posmívaných vlastností:

"PAN ROSENFELD chtěl se dát léčit u slavného profesora, ale když se dověděl, že ten počítá za návštěvu sto korun a za druhou již jen šedesát, zaonačil si to takto: Jak vstoupil do ordinační síně, zahlaholil bujaře: „Tak už jsem tady zas, pane profesore.“ Profesor na něho zkoumavě pohlédl, neřekl nic, prohlédl ho a pak řekl: „Celkem žádná změna k lepšímu. Pokračujte v léčbě, kterou jsem vám předepsal při prvé návštěvě.“
3,5*
(6/22)

35 04.06.2022

Výborně jsem se bavila. Vůbec nechápu, jak mě tento knižní skvost mohl v dětství minout. Honza Ludbvík je prostě tak trochu lotr, ale jeho nápady a úvahy jsou excelentní. Rozhodně jeho paní učitelce není co závidět. Upřímně mě pobavil jeho smutek z jedničky s hvězdičkou za výkres. Musím ovšem vyzdvihnout jeho spolužačku Zdeničku, která statečně snášela všechna Honzíkova příkoří a vlastně si z nich nic nedělala. Dokonce jí nevadil ani Nosál-Sosál a to je hodno obdivu. Prostě charakter. Film se mi líbil také, ale kniha je lepší. za mě 5*
(6/22)

39 02.06.2022

Můj knižní návrat do dětského knižního světa nemohl být lepší. Arthur Ransome mě dostal od první přečtené knížky. Tehdy jsem chtěla být Nancy. Tentokrát už jsem samozřejmě měla v tomto směru odstup, ale moje nadšení z dobrodružství Dicka a Dorotky a jejich nových kamarádů se moc nezmenšilo. A knížka byla opět super napínavá. 5*
(5/22)

38 29.05.2022

Stejně drsný a dechberoucí jako vždy. Možná tentokrát vážnější díl - trochu mi chyběly veselé Asadovy průpovídky, kterými se malinko šetřilo. Celkově se mi zdálo, že Asada i Rose bylo v knize méně, což mi bylo líto, ale jako celku to knize neublížilo. Jako vždy kniha běžela ve dvou rovinách, na což jsem si u Olsena už zvykla a nerušilo mě to. Námět byl hodně aktuální a rozhodně nutil k zamyšlení. Závěr jako vždy strhující a i přes drobné výtky je kniha skvělá a zaslouží si plný počet. 5*
(5/22)

55 23.05.2022