IvcaK98
komentáře u knih
Dech
Sarah Crossan
Pěkná, chytlavá a strhující knížka se zajímavým nápadem. Ale že by mi Dech vzal dech, to zase ne (nemohla jsem si to odpustit). Skvělý popis z pohledu tří různých lídí, z nichž moje hlavní favoritka je Bea, rozhodně jsem si ale oblíbila i Quinna s Alinou. Dystopii mám ráda a Dech je jeden z těch podnětnějších kousků. Už to, že jsem si ihned po dočtení zakroužkovala v kalendáři datum vydání Vzdoru (druhý díl), dokazuje, že tady rozhodně padlo semínko na úrodnou půdu :-) Ale těch pět hvězdiček si stejně nechám na další díl.
Scarlet
Marissa Meyer
Cinder mě zaujala, Scarlet dostala. Skvělé postavy, napínavý děj, akce,... Má to všechno. Taky se mi líbí, že si autorka vzala z Karkulky jenom námět a zápletku i celý příběh vystavěla sama. Úžasný je i posun, který udělala Marissa Meyer od prvního dílu. Nechci působit jako vymaštěnec bez špetky slovní zásoby ale... Totálně. Boží.
Tajemství Lynburnů
Sarah Rees Brennan
Pokud něco dokážu ocenit, pak výjimečnost. Výjimečné věci se pro mě automaticky stávají krásné, a tak je to i s Tajemstvím Lynburnů. Koupila jsem si ji v Levných knížkách po cestě k doktorce, abych si nějak ukrátila čekání a upřímně, sáhla jsem po ní jenom proto, že už jsem spěchala a nic lepšího jsem nenašla. Jaké potom bylo moje překvapení, když mi hned po prvních stránkách došlo, že nic podobného jsem ještě nečetla, a už proto jsem byla nadšená. Není to knížka, ke které bych se opakovaně vracela, doporučovala bych ji na každém kroku a patřila tak k mým srdcovkám, ale cením si toho, jaké autorka vytvořila prostředí, tajemné a fantastické, a především atmosféru, která obyčejnému románku dodala šmrnc a o to víc jsem si čtení užila.
Prázdné křeslo
Jeffery Deaver
Tak jako u mě vlna posedlosti Jefferym Deaverem a jeho sérií o Lincolnu Rhymovi přišla, tak po Prázdném křesle taky odešla. Ne že bych se k ní neplánovala vrátit, ale oproti tomu, jak mě pohltil Sběratel kostí a následně i Tanečník (ten dokonce ještě o stupínek víc!), mi přišlo třetí pokračování jako slabý odvar. Musí se nechat, že většina zvratů byla neočekávaná a rozhodně se pořád jedná o nadprůměrně vyvedenou detektivku. Zároveň mě ale čtením doprovázel i jakýsi zvláštní pocit z celého prostředí a hlavně jsem postrádala ten okamžik, kdy do toho prostě spadnete a nevidíte, neslyšíte, dokud se nedozvíte, kdo je vrah nebo jak to celé dopadne. Takže si dávám pauzu a doufám, že v příštích dílech se Deaver opět vrátí k již nastavené laťce.
Ztracená naděje
Colleen Hoover
Doufala jsem, že když už se autorka bude zabývat tím stejným příběhem jako minule, akorát z jiného pohledu, dočkáme se alespoň nějakých nových dějových zvratů, překvapení, postav, ... Místo toho se až na drobné obměny a doplnění děje z Holderovy strany nic nového čtenář nedozví, a tak mi přijde pokračování Bez naděje lehce zbytečné. Druhý díl mě bavil téměř srovnatelně s prvním, avšak bez nové zápletky pokračování ztratilo šmrnc. 3 a půl *.
Čarodějka stínů
Kalayna Price
Další klon Anity Blake a podobných hrdinek urban fantasy. Vlastně už ani nevím, o čem to přesně bylo. Pobavilo, Death byl sexy, ale oproti Mercy Thompson a jiným je to slabší kafe :-) Vidím to tak, že se podívám, s kým nakonec Alex skončí a půjdu dál.
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
Většinou mě mrzí, že jsem se prvně podívala na film, než jsem si přečetla předlohu; to ale není tento případ. Knížka dobrá, film úžasný. Schválně jsem si koupila novější překlad, který vyšel nedávno a doporučuji.
Příběh draků
Rachel Hartman
Chápu ty, kterým se tahle knížka nelíbila a připadala jim divná, protože mně částečně taky. Špatně se v ní orientuje a tuším, že ze začátku jsem některé části ani pořádně nepobírala. Na druhou stranu, právě tento styl psaní odlišil Seráfinu od ostatních podobných fantasy a až jsem si zvykla a začetla se, musela jsem to jedině ocenit :-)
Inheritance
Christopher Paolini
Čím delší dobu na knížku čekám, tím větší mám od ní očekávání. No, na Inheritance jsem čekala hodně dlouho. Až moc. Paolini se měl držet svého původního plánu udělat z Eragona trilogii a čtvrtý díl byl dost zbytečný. Nejvíc mě ale zděsil závěr. Ten mi přišel absolutně zazděný, nepromyšlený, přímo odfláknutý. Tohle má být konec celé téhle skvělé ságy, během které se nám dostalo bezpočtu narážek na nepravděpodobnost úspěchu a hrozby velkých ztrát? No sakra. Pořád je to ale slušné počtení a z úcty k celé sérii dávám 4*, i když mi to leží těžce v žaludku.
Moje kamarádka je koza nebeská
Patricia Schröder
Souhlasím, že když se mi kdysi knížka líbila, nebylo by spravedlivé dávat nízké hodnocení. No, jenže ona mi i tehdy připadala strašná :) Nemám problém s tím, že je zařazená mezi nejhoršíma knihama.
Z deníčku neobyčejné patnáctky
Sandra Lanczová
Přišlo mi, že Sandra Lanczová pouze těží z popularity své maminky, protože upřímně, tahle knížka je dost děsná. Na její obranu je jediná, kterou jsem od ní přelouskala, protože mě od toho dost odradila. Dneska už by mě její tvorba nebavila určitě, ale i na základce, kdy jsem tenhle román četla, jsem u toho kroutila hlavou. Slabé 3*.
Sběratelka polibků
Lenka Lanczová
Už je to nějaká doba, co mě braly románky od Lanczové, ale rozhodně jich měla spoutu lepších než tenhle. Dobře, byly jsme poučeni, že anorexie je špatná, ale to, že největší problém hlavní hrdinky je, jestli náhodou není „lehká holka" (je), mi dost lezlo na nervy. Když Lanczovou, tak rozhodně jinou ;-)
Hra o trůny
George R. R. Martin
„Když hraješ hru o trůny, buď zemřeš, nebo zvítězíš. Žádná střední cesta neexistuje.“ Někdo by možná mohl říct, že na prvním místě v žebříčku nejlepších knih by měla stát nějaká klasika a dobře, jsou díla, která si to zaslouží víc, ale zkuste si to přečíst. Nepamatuju si, že by ve mně nějaké knížka vyvolala takové emoce. Ono to není jenom další řadové fantasy, kde někdo mávne hůlkou a dobro zvítězí nad zlem (promiň Harry, ale je to tak). Je v tom mnohem víc. Mohla bych tu vyjmenovat hromadu kladů a záporů Hry o trůny (jo, přiznávám, má i své zápory, třebaže klady je několikanásobně převáží), ale to prostě nestačí. Jestli se vám nechce pouštět do skoro devítisetstránkové knížky, pusťte si alespoň seriál, který je také výborný. A ještě jedna věc. Můžete mi někdo vysvětlit ten smysl, dávat komentář pod první díl série, kde všem prozradíte, co se stane v těch dalších? Ať vás vezmou Jiní!!!
Jako led
J. Lynn (p)
Asi je to moje chyba, že jsem se do knížky pustila, i když mi její anotace zněla dost lacině, ale říkala jsem si, tak co, hlavně že mě to bude bavit. Ha ha ha. Přišlo mi to ještě horší, než to znělo. Proti oddechovkám nic nemám, ale ne když jsou takhle stupidní a špatně napsané. Prostě jeden velký omyl.
Pod nekonečnou oblohou
Veronica Rossi
Je zajímavé, do jaké míry ovlivní můj názor na knihu to, jak moc jsem od ní očekávala. Šla jsem do toho s tím, že je to další dystopický fantasy román, kterým zabiju dlouhou chvíli a která mi zpříjemní víkend. A na jednu stranu jo, příběh, zápletka ani prostředí nijak zvlášť originální nebylo, žádné závratné dějové zvraty se nekonaly a hned na prvních pár stránkách jsem měla chuť knihu odložit, jak špatně jsem se v ní orientovala. Tak proč mě tak nadchla? Protože to prostě nejde, nezamilovat si Arii, Perryho (hlavně Perryho ;-)), Uhlíka a ostatní postavy. Úžasně vykreslený vztah mezi hlavními postavami, žádný kýč ani přehnaná romantika. Pět hvězdiček nedávám jenom proto, že si je schovávám na nejlepší z nejlepších a 4* jsou taky fajn. Knížku jsem shltla na posezení a okamžitě jsem začala shánět druhý díl, tak co jiného to znamená, než že je prostě super? Doporučuji.
Okřídlená duše
Amanda Stevens
Musím se přiznat, že z téhle knížky jsem krapet rozpačitá. Není špatná, bavila mě, ale podle komentářů a hodnocení jsem rozhodně čekala víc. K temnému hřbitovnímu prostředí to tak nějak patří, ale dost těžko se můžu vcítit do hlavní hrdinky, když ničím nevyčnívá, nedává mi ani jeden charakterní rys, kterého bych se mohla chytnout a vžít se do ní. Příběh mě taky nějak nenadchnul, napětí jsem cítila až ke konci a ani tam mi nepřišlo nějak závratné. Jestli ale můžu o knížce říct něco opravdu pozitivního, tak to, že jsem ještě nic podobného nečetla a už dlouho mi chyběla nějaký ryzí novinka :)
Město z kostí
Cassandra Clare (p)
Dost těžko můžu tvrdit, že je to pitomost, když se mi ještě před pár lety opravdu líbila :) Dneska už vidím jenom jedno klišé za druhým (jako ostatně u většiny knížek, které jsem měla kdysi ráda), přeplácanost a primitivnost děje. Někdy mě to mrzí, jak se můj vkus mění, ale moje třináctileté já vám tuhle volbu schvaluje a vřele doporučuje i ostatní díly :) Mimochodem filmem se nenechte odradit, na to se opravdu nedalo dívat.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Knihu nehodnotím, protože i když na mě zapůsobila, otřásla mnou a znechutila mě - přesně jak bylo v plánu, nic na tom nemění fakt, že první polovinu jsem se pořád marně pokoušela začíst a druhou jsem se prokousala čistě proto, abych věděla, jak to dopadne. Jsem ráda, že kniha vyšla a že jsem si ji přečetla, takovýchto životních příběhů není nikdy dost a čím víc jich člověk zná, tím víc ho odrazují.
Riallina hra
Patricia Briggs
Na Riallinu hru jsem byla strašlivě zvědavá, chtěla jsem se podívat, co Patricia vydala dřív, než se pustila do vlkodlaků a nemůžu říct, že by mě kniha zklamala. I když autorka udělala od té doby ohromný skok, příběh byl napínavý a ze zajímavého prostředí, takže za mě rozhodně palec nahoru :)
Jezdci časem
Alex Scarrow
Chvíli mi trvalo se začíst, ale stálo to za to. Občas mi to přišlo trochu nesmyslné, ale chybu nehledám v knížce, spíš v tom, že celé cestování v čase postrádá logiku. Na dané téma je to snad moje první četba, ale i přes drobné nedostatky mě kniha bavila a to je hlavní ;-)
