Jack93 komentáře u knih

S knihami o Zátopkovi se v posledních letech doslova roztrhl pytel. Kdybych měl osobně nějakou z nich doporučit, pak zvolím Náš život pod pěti kruhy, Vytrvalost - Pozoruhodný život a doba Emila Zátopka a tuto. Dnes trochu umřeme se četlo jedním dechem, od začátku do konce jde o strhující vyprávění, od kterého se nelze odtrhnout.
Richard Askwith skvěle popsal československé reálie a bravurně je zasadil do kontextu Zátopkova života. Velmi oceňuji fakt, že čerpal z dobových novin, zejména z Rudého práva a zahraničního tisku. Ale ze všeho nejdůležitější je, že autor neopomenul i Zátopkova kontroverzní rozhodnutí, o kterých se příliš často nemluví. Je neuvěřitelné, čím vším si musel kvůli komunistům po roce 1968 projít. Zátopek měl na dobu, ve které žil, štěstí i neštěstí zároveň. Ne vždy se zachoval správně, ale copak vůbec šlo z komunistické éry vyjít s čistým štítem?

3 26.10.2018

Na Dicka Francise od počátku do konce velmi netradičně pojatý příběh, který se jako obvykle neodehrává v rozmezí několika dnů/týdnů, ale pěti let. Ději to trochu ubírá na spádu, není tak kompaktní, a k závěrečnému rozuzlení dojde až příliš rychle. Chybí i trocha té tradiční romantiky. Navíc hlavním hrdinou je teenager/mladík, což je ve Francisových dílech další neobvyklý prvek. V žádném případě jsem se však nenudil. Copak je to u Francise možné? Není!
Vždycky si při čtení jeho knih odpočinu a příjemně se pobavím. A přesně tak to má být.

3 18.09.2018

Mé premiérové dostaveníčko s Agathou a zdaleka ne poslední. Ona to ještě neví, ale Opona je teprve začátkem našeho krásného vztahu.
Jasně, je zvláštní číst Poirota úplně od konce, ale z toho lze obvinit jedině mou přítelkyni! Kdyby mi neprozradila, že se Poirot ve svém posledním případě setká s dokonalým zločincem, na něhož je právo krátké, nikdy bych se do knihy nepustil. Nevědomky mi díky ní začal v hlavě hlodat červíček, který chtěl za každou cenu zjistit, jak to celé dopadne. Nutno dodat, že červíček se pořádně nasytil. Zejména posledních 30 stran jsem četl se zatajeným dechem. K některým pasážím jsem se dokonce několikrát vrátil, protože jsem jim nemohl uvěřit. Takový mistrovský závěr může pocházet jedině z pera génia, kterým Agatha Christie nepochybně byla.
Detektivním fanouškem jsem dlouhá léta, ale Agatha mi celou dobu unikala, jelikož jsem po svém boku neměl nikoho, kdo by mi ji doporučil. K přečtení Agathy mě inspirovala až jedna moc krásná Francouzka. A jsem ji za to moc vděčný. Po Francisovi, McBainovi, Forsythovi a Nesbovi je mi ctít přívitat do klubu "mých oblíbených autorů" i královnu detektivek.

3 20.08.2018

Rocková Bible. Povinnost pro všechny rockery. Taková označení Richardsova autobiografie s hrdostí může nést. Místy je to dost drsné čtení, zejména, když dojde na drogy. To se jen člověk diví, že Keith všechno a všechny přežil, s ohledem na takový přístup k životu. Ale jak sám v knize tvrdí, vždycky bral jen to nejkvalitnější a nejčistší zboží, čímž je záhada dlouhověkosti Stounů vysvětlena.
Nejvíce mě zajímaly pasáže o jeho vztahu s Mickem, zejména v letech 80. to mezi nimi bylo dost napjaté a budoucnost kapely se nacházela ve vážném ohrožení.
Drogy jsou strašná věc, na druhé straně to nic nemění na tom, že Keith dokázal se Stouny něco neuvěřitelného, něco, co už nikdo nikdy nedokáže zopakovat. Jejich muzika je nepřekonatelná a pohybovat se na scéně už 55 let je obdivuhodné. Evropské turné No Filter 2017 se blíží a já se nemůžu dočkat. Vidět tuhle legendu na vlastní oči je splněný sen... It's Only Rock N' Roll, But I Like It!!!

3 30.08.2017

Poctivá detektivní klasika - přesně to představuje ve světě literatury Ed McBain. Žádná složitá dějová zápletka, velké zvraty, občasná překombinovanost, jak je zvykem u Nesba (v pozitivním slova smyslu). McBainovými ingrediencemi jsou (resp. byly) jednoduchá zápletka, přímočarost a nečekané rozuzlení.

A Stephen Louis Carella, detektiv 2. třídy - největší sympaťák ze všech. Je neuvěřitelné, že McBain ho chtěl nechat zabít ve třetím díle (Překupník) a pokračovat bez něj. Co se nestalo? V průběhu let 1956-2005 vzniklo celkem 55 příběhů o nejslavnějším revíru všech dob. A ve všech se objevil Carella.

87. revír není jen Carella, ale i Meyer, Kling, Hawes, Willis, Parker, Byrnes, Miscolo, Brown, Genero a další. A samozřejmě Teddy Carellová, stojící vždy po boku hlavního hrdiny. A v šesti případech i nepolapitelný zločinec Hluchý.

Je vtipné, že výše zmíněné postavy za těch 49 let zestárli jen o pár let. Vždyť v jednom z posledních dílů jedna z postav dokonce zmínila počítačovou hru GTA! Je dechberoucí, jak dlouho McBain o 87. revíru psal.

Přestože letos uplynulo 10 let od McBainovi smrti, 87. revír a jeho další knihy žijí dál. Z 55 příběhů už mi zbyl jeden jediný - Deset plus jeden. Nezadržitelně se blíží chvíle, kdy dospěji do finiše. Až se tak stane, dám si krátkou přestávku, a pak začnu s 87. revírem úplně od začátku, tentokrát ale hezky popořadě, protože doposud jsem četl vše napřeskáčku, což ovšem vadilo jen trochu.

3 30.12.2015

Všechno už bylo řečeno v předchozích dvou komentářích. Souhlasím s tím, že dnes se z karate (a bojového umění všeobecně) vytrácí filozofie a nikdo se nad ní příliš nezamýšlí. Pak ale nikdy nemůžete pochopit pravou podstatu tohoto nádherného sportu. Životní cesta Gičina Funakošiho je nesmírně ušlechtilá a obdivuhodná. Plně se ztotožňuji s několika jeho zásady - nemyslet pouze na sebe, ale i na ostatní, nedávat na odiv svou pýchu a rozvíjet nejen tělo, nýbrž i ducha. Připomíná to trochu Mirka Dušína, a co má být? Čestní a slušní lidé mezi námi budou vždycky, ať už je doba jakákoli.

3 19.09.2015

Bruce Springsteena miluju. Neskutečně inspirující osobnost, která po šedesátce noc co noc předvádí nejlepší výkony své kariéry. Kdo se ocitl v červenci 2012 v Edenu neboli doslova v ráji, ví, o čem píšu. Jeho hudba, jednotlivé skladby, alba, koncerty - to vše je nesmírně obdivuhodný, jedinečný a nepopsatelný. Neexistuje nikdo, jako je Boss.

Ještě než jsem začal číst, bylo mi jasný, že z toho bude pět hvězdiček. Vždyť se jedná o knihu pojednávající o Springsteenovi! Ale i když jsem ji přečetl za pár dnů, ve své predikci jsem se trochu (konkrétně o jednu hvězdu) zmýlil. Ne, nemůžu dát plný počet, i když to bolí. Nejde to.

Marc Dolan prakticky opomíjí zpěvákovo dětství, dokonce ani nezmíní den jeho narození (to vyčteme z knihy až později) a hned se ocitáme v době Springsteenovy puberty. Autor dost často odbočuje od života hrdiny příběhu a snaží se porovnávat sociální problémy Ameriky té doby s Bruceovou tehdejší tvorbou (pohled na Reagonovo vládnutí vs. vylíčení USA pohledem Šéfa nebo rasové nepokoje na jaře 1992 v LA vs. Bruceovo složení kapely), ale spíš mi přijde, že se snaží srovnávat něco, co spolu ruku v ruce nejde. Ano, např. vylíčení pozadí vzniku skladby American Skin (41 Shots) je nesmírně důležité (jinak to ani nejde), ale to je jedna z mála výjimek.

Jsem ještě ochoten pominout absenci fotek, ale desítky stran poznámek už ne. Kvůli nim jsem musel neustále listovat sem a tam. Poznámky sice možná byly vyřešeny o něco lépe než u Ekonomie dobra a zla, ale ukažte mi jednoho čtenáře, kterému nevadí. Navíc kvůli nim a abecednímu rejstříku je kniha chudší o nějakou stovku stran, takže příběh Springsteena se rozkládá zhruba na 330, a nikoli 438 stranách. Setsakramentsky podstatný rozdíl.

Bohužel, není to tak strhující čtení, jaké jsem čekal, ale všechno vždycky nemůže být tak, jak si člověk představuje. V knize mi chyběla větší hloubka, detailnost. Jenže ta bude chybět asi v každé knize o Springsteenovi, dokud se nerozhodne on sám vydat autobiografii. A nemám strach, že by Bruce něco takového časem neudělal.

3 08.09.2015

Stručný, ale vynikající souhrn všech českých vládců. Pokud hledáte výčet nejdůležitějších věcí, které se k daným panovníkům a prezidentům vážou, pak je to kniha přesně pro vás. Jestli ale chcete podrobné životní osudy všech zúčastněných, jste na špatné adrese.

Díky knížce jsem si připomněl celou řadu věcí, které mi z hlavy (bohužel) vypadly. Zase jsem si ale spoustu věcí oživil a získal jsem větší přehled. A přesně tak to má být!

P. S. V jednom ohledu to autor se stručností přehnal - u Marie Terezie nezmínil ani zavedení povinné školní docházky.

3 01.09.2015

Úžasné, inspirativní a nesmírně obohacující čtení! Tak lze ve stručnosti shrnout třetí knižní vydání Bez frází (které pro mě bylo premiérou). Každý z 21 příběhů je unikátní. Je až s podivem, kolik různých životních cest existuje. Když vás odbourá jeden příběh, říkáte si, že ten další už vás ani nemůže překvapit. A ejhle, vše je jinak! A jen se divíte, jak je to možné... Popravdě řečeno, množství životních cest/osudů je nekonečné. Projekt Bez frází to dokazuje neustále. A ať už jste sportovcem či nikoli, Bez frází mě utvrdilo v tom, že každý z nás je v něčem výjimečný. Už jen svou vlastní cestou. Navíc je skvělé, že ač se jedná o sportovce, jejich příběh je aplikovatelný i na naše každodenní životní situace.
Jakožto velký fotbalový a hokejový fanoušek (a novinář), jsem se nejvíc těšil na příběhy z tohoto prostředí. Ale upřímně mě nadchly naprosto všechny. Petr Čech, Eva Samková, Martin Semerád, Radomír Šimůnek, Petr Hubáček, Tomáš Vaclík, Karel Nocar... Ale ne, nemá cenu dál vypisovat, protože bych musel zmínit všechny sportovce.
Oceňuju dovětky, díky kterým se člověk dozvěděl, jak to šlo se sportovci dál. A snad ani nemá cenu zmiňovat celkový náhled za kulisy. Už teď si jdu pro zbylá knižní vydání, jelikož se přiznám, že přímo z webu si přečtu tak jeden příběh za rok, jelikož na mobilu nebo tabletu mě tak dlouhé čtení (v kladném slova smyslu) nebaví moc číst. Avšak v knižní podobě? Panečku, to je jiné kafe! Projekt Bez frází je zkrátka dokonalost sama!

2 11.01.2022

Už když jsem viděl knihu prvně po jarním znovuotevření knihkupectví, tušil jsem, že půjde o poutavé dílo. Realita však předčila očekávání. Jak autor upozorňuje hned na začátku, nejde o historickou analýzu, nýbrž o svědectví lidí, jejichž život existence berlínské zdi zásadně ovlivnila. MacGregorovo dílo je perfektním příkladem orální historie. Dát dohromady desítky jednotlivých příběhů vyžaduje velké umění.
Zároveň ale knize nechybí komplexnost. Začínáme poválečnými dějinami Německa/Berlína, pokračujeme blokádou hlavního města, vznikem NSR/NDR, důvodem vybudování zdi, krizí, při níž sovětské a americké tanky stály u Checkpointu Charlie proti sobě, popisem nejslavnějších útěků z nesvobody do demokracie a končíme rozložením zdi a znovusjednocením Německa. Po přečtení zbývá jediné - vrátit se zpátky do Berlína a znovu si projít ta nejdůležitější místa studené války.

2 18.10.2021

Vynikající příběh kombinující dostihový svět s finančním a nezvykle se "táhnoucí" tři roky. Francis přišel s důmyslně propracovanou zápletkou. Živá investice mi ještě více umocnila zážitek z Kodaně. Sedět v Nyhavnu se skleničkou Carlsbergu za 60 dánských korun (204 Kč), pozorovat vodu, procházející lidi a k tomu číst takhle příjemnou knihu, tomu se skutečně máloco vyrovná. Živá investice rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co Mr. Francis napsal.

2 12.10.2021

Hra na pomezí tragédie až komedie, v níž hraje velkou roli fantazie. Tak lze nejlépe popsat Zimní pohádku, která se odehrává na Sicílii a v Čechách, jimž Vilda přisoudil moře (a také krále s typicky českým jménem Polixenes). Děj plyne rychle, autor neztrácí čas nadbytečnými dialogy. Z jazykového hlediska nepatří hra k nejsložitějším. A těch zvratů! Knižní verzí jsem se bavil a překvapuje mě zdejší nízké hodnocení. Stejně tak se mi líbila i divadelní interpretace na Letních shakespearovských slavnostech. Kouzelné prostředí míčovny Pražského hradu celý zážitek jen umocnilo. Navíc silné herecké obsazení (Isteník, Rašilov, Krobotová, Arichteva a další) prostě nemůže zklamat.

2 18.08.2021

Komplexní náhled na postupnou proměnu Německa, Polska a Maďarska v průběhu druhé světové války a v prvních letech po jejím skončení. Původně jsem chtěl napsat, že šlo o komplexní obrázek přeměny východní Evropy, ale to je trochu zavádějící, když autorka zaměřila pozornost pouze na tři země (byť chápu, že jinak to nešlo, protože rázem by kniha významně nabobtnala).
Je fascinující, na co všechno se Sovětský svaz při nastolení komunistické vlády v jednotlivých zemích východní Evropy musel zaměřit. Na tolik institucí, které by člověka ani nenapadly. Jen je škoda, že Anne téměř kompletně ignorovala Československo, které by si rozhodně zasloužilo více pozornosti.

2 03.06.2021

Prvorepubliková klasika o lásce k fotbalu (kterou s hlavními postavami sdílím), k níž jsem se dostal až v sedmadvaceti. Pro komplexní obrázek si ještě musím pustit stejnomenný film, ale co se týče knížky, rozhodně potěšila. Zpočátku jsem se bál, jestli se do ní kvůli netradičnímu stylu vyprávění dokážu začíst, ale postupem času pochyby úplně opadly. Při vyznávání lásky ke Slavii a Žižkovu a prožívání jejich zápasů jsem se skvěle bavil.

2 31.05.2021

Přečteno jedním dech za jediný den, což hovoří za vše. Pomohlo k tomu i značné množství fotek, díky nimž letí četba o to rychleji. Nejde o ucelenou, detailní autobiografii, nýbrž spíše o stručné ohlédnutí za Růžičkovou hráčskou kariérou a počátkem jeho trenérského a manažerského působení ve Slavii a u reprezentace. Rozhodně to nijak neubírá na kvalitě knihy, jen by podle mě některé události/období jeho kariéry zasloužily podrobnější vysvětlení/ohlédnutí. Zejména mám na mysli jeho působení v NHL či objasnění toho, proč se s Ivanem Hlinkou po návratu do ČR nedohodl na angažmá v rodném Litvínově a zbytek kariéry strávil ve Slavii.

2 27.08.2020

Stručné, poučné, vynikající! Je tomu již spoustu let, co jsem si tuto knihu společně se dvěma pokračováními pořídil v Levných knihách, ale až v srpnu 2020 jsem sáhl po první z nich. I když mě z historie nejvíce zajímá 20. století, konkrétně 2. světová válka a studená válka, ani minutu jsem se při čtení Vládců českých zemí nenudil a ohromně jsem si oživil zdánlivě zapomenuté znalosti z gymplu (a popravdě jsem se některé věci dozvěděl vůbec poprvé).
Už teď se těším na další pokračování. Nejdříve ze všeho ale musím navštívit místa, která tvořila chod českých dějin - Levý Hradec, Tetín, Budeč a další.

2 26.08.2020

Výborné a přehledné shrnutí devatera hokejových šampionátů v Praze, které se v matce měst konaly v rozmezí let 1933 až 2004. Ten jubilejní desátý se odehrál v roce 2015. Pan Jenšík je nejen ostříleným autorem, ale i hlavně pamětníkem mnoha historických událostí včetně téměř všech MS pořádaných v naší metropoli a minimálně na této knize je to znát. Pro hokejového fanouška povinná "výbava" do knihovny. Hodně oceňuju dobové citace z novin.

2 04.08.2020

Výborné ohlédnutí za prvními 50 lety PMEZ/LM, té nejprestižnější a nejlepší fotbalové soutěže na světě, v níž nikdy není nouze o neuvěřitelné zvraty, jak dokázal minulý ročník a konec konců i ten letošní díky obratu Atlética Madrid na Anfieldu. Je jasné, že z takového tématu by šla udělat pořádná bichle, ale stručný popis jednotlivých sezon a samostatné kapitoly věnující se finálovým zápasům bohatě stačí.

2 27.05.2020

Když nevím, co číst, sáhnu po Francisovi, protože to nemůže být krok vedle. A nejinak tomu bylo i u Ohně a biče, byť jsem poprvé v životě zvažoval, zda u jeho díla neubrat hvězdičku na hodnocení, a to ze dvou důvodů.
Zaprvé překlad. Vydání z roku 1992 přeložil Ervín Hrych a nikoliv Jaroslava Moserová-Davidová. A je to znát. Od Dicka Francise jsem přečetl více než 30 knih, ale bylo to poprvé, kdy jsem měl s překladem jeho knihy problém. Některé věty zněly hodně šroubovaně. Navíc se u Francise netradičně vyskytovalo dost překlepů.
Zadruhé děj. Začátek je přímočarý, jde se rovnou na věc a v rychlém tempu. Jenže to postupně opadá a o hlavních padouších se dozvíme nečekaně brzy. Z tohoto hlediska čtenáře nečeká žádné bombastické odhalení. Závěr je dobrý a hezky zapadá do skládačky, přesto se neubráním pocitu, že hlavní dějová linka mohla mít větší náboj.
Pět hvězd ale stejně dám, protože by to byla neúcta vůči panu Francisovi. A to bych si nikdy nedovolil.

2 13.05.2020

Léta letoucí jsem se chystal na tuto knihu, až konečně v květnu 2020 nastala ze dvou důvodů ta správná doba. Jednak Stouni několik dní předtím vydali po osmi letech vlastní autorskou píseň Living In A Ghost Town a za druhé bylo potřeba vynahradit si fakt, že kvůli koronaviru nemohla 8. května v San Diegu začít další severoamerická část turné No Filter.
Kniha Na věčné časy? by rozhodně neměla chybět v knihovničce žádného fanouška Stounů. Jedná se o vynikající dílo, díky němuž jsem hned dostal chuť pořádně provětrat diskografii kapely. Jen mi byly proti srsti určité Davisovy průpovídky a slovní obraty, kterými se on a spousta dalších autorů snaží dát na odiv svou erudici a zatraktivnit příběh. Mně to spíš otravuje.
Davis sestavil výborný příběh, byť občas fakticky ulítává. Třeba alba Achtung Baby od U2 a Pump od Aerosmith nevyšla v roce 1990, to je hrubá chyba. Ale podobné úlety nejsou u Davise novinkou. Vzpomínám si, že se jim nevyhnul ani u knihy Watch You Bleed pojednávající o Guns N' Fuckin' Roses, která v češtině nikdy nevyšla.

2 10.05.2020