jakup komentáře u knih

Také mám trochu rozporuplný pocit: na jednu stranu z literárního hlediska nepochybně dílo mistra (promyšleně komponovaná struktura vyprávění, skvělá psychologie postav, precizní jazyk). Na druhou stranu mi - přes můj vřelý vztah k filosofii - některé filosofující pasáže přišly zbytečně zdlouhavé, polopatické, někdy až banální (ale zřejmě to byl zčásti záměr); v odkazech ke konkrétním filosofům a interpretacích jejich myšlení se většinou bohužel moc nepřesahuje rámec gymnázia. Do čtení jsem se ovšem nutit nemusel, chvílemi jsem knihu vysloveně hltal (zvláště druhou polovinu), takže hodnocení celkově pozitivní. A řekl bych, že se k tomu ještě někdy docela rád vrátím.

1 20.09.2013

Jedna z nejútlejších a nejdrobnějších knih, které jsem kdy četl... Ovšem tím silnější je obsahově -- doslova několikastránková filosofující esej je velice strhující a autentickou uměleckou zpovědí člověka, který nesmlouvavě otevírá nejpalčivější otázky smysluplnosti lidské existence a snažení, aby nakonec nastínil jak negativní, tak pozitivní východisko. Při čtení závěrečných stránek mi naskočila husí kůže a to se mi u knížky stává opravdu výjimečně. Rozhodně každému doporučuji věnovat tomuto textu několik minut čtení, které vyžaduje. Podnětů k následnému přemýšlení přináší nesčetně.

3 05.09.2011

Tuhle knihu jsem četl nadvakrát: poprvé jsem ji odložil asi v polovině, poněkud zmaten právě těmi rysy, které zmiňují ostatní... O pár let později jsem jí dal znovu šanci a uchvátila mě - neopakovatelnou atmosférou, jazykem, ale i určitou celkovou nejasností, která nabízí mnoho výkladů a nechává dost prostoru samotnému čtenáři. Od té doby ji řadím mezi svých deset nejoblíbenějších (ačkoli těžko říct, jak bych ji vnímal dnes...).

1 02.09.2011

Nemám pocit, že by povídky byly rané, spíše je to výběr jeho méně známých próz. Ovšem líbilo se mi, nejvíc Blumfeld a Doupě.

1 02.09.2011