Jandulena komentáře u knih
Kniha se mi dostala do rukou díky doporučení. Podle popisu jsem si moc nedovedla představit, co od ní očekávat, ale nadchla mě.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Vyprávění celého příběhu slovy malé holčičky se mi moc líbilo. Prožívala jsem s ní všechny křivdy, dobrodružství, radosti i strasti.
Tuto knihu řadím mezi knihy, ke kterým se s láskou budu vracet.
U knihy mě nejdříve zaujal název. Po shlédnutí hodnocení zde, jsem si říkala, že knize dám šanci a jsem z ní nadšená. Vykreslení jednotlivých postav mě velmi bavilo, líbila se mi životní energie Luisy, i když si musela projít těžkým obdobím. Klára ve mě vyvolala potřebu udělat si opravdové pohodlí pro čtení knížky a opravdu to stálo za to. Všude jsem si rozsvítila svíčky, zachumlala se do teplé deky a s čajem v jedné ruce a s knihou v druhé jsem celý příběh přečetla.
Do dnešní vystresované doby to bylo opravdu příjemně odpočinkové čtení.
Knihu jsem si vybrala jako dárek od ježíška a vybírala jsem hlavně očima, jelikož mě zaujala obálka knihy. Když jsem ji otevřela, byla jsem unesena. Krásný a velmi bolavý příběh se mě dotýkal na všech stránkách. Prožívala jsem ho s hlavní hrdinkou, nejedna stránka byla skropena slzami, jak mě Alicin osud bolel. Květomluva knihy je úžasná. Ke knize se jistě budu vracet, protože mě opravdu moc oslovila.
Výborná kniha, od začátku do konce jsem ji četla se zaujetím. Jediné, co jsem přeskočila byla pasáž o indiánech, ale jinak se vše četlo skvěle.
Kniha byla čtivá od začátku do konce. Ale pravdou zůstává, že předchozí dvě knihy byly zajímavější. Nicméně jsem ráda, že jsem ji četla. Člověk se alespoň před knihu mohl dozvědět o americkém zdravotním systému a zjišťuje, že to tam opravdu není velká hitparáda.
Přemýšlím o pocitech z této knihy. Přečetla jsem ji jedním dechem, ale v první půli to bylo z důvodu musím rychle číst, aby mě to začalo bavit. V druhé půlce už mě zajímalo, jak to dopadne.
Pěkně zpracované téma autistického děvčete. Skvělá ukázka jak jim to pracuje v hlavě - kdyzm budu mlčet, neuví mi do mozku.
Nakonec jsem s knihou spokojená.
Ladislave, tys tomu dal!
Výborná kniha, moc mě bavila. Člověk se cítí, jako by tam s princem Ládíkem šel.
Skvělá kniha, žánr ve kterém je kniha psaná je mi velmi blízký a knihu jsem četla doslova jedním dechem. Doufám, že autorka napíše ještě další knihy, jelikož mě čtení opravdu velmi bavilo.
Když jsem si knihu půjčovala, nevěnovala jsem moc pozornosti co si vlastně půjčuji. Jak jsem se postupně do knihy začítala, byla jsem napnutá a kladla jsem si sama otázky, jak bych se asi zachovala já v takové situaci? Je to rozhodnutí dobré, špatné? Komu vlastně mám fandit? Byl to silný a emotivní příběh. Pobrečela jsem si u něj. Autorka krásně vystihla situaci všech, pocity tam mluví za vše, chápu vlastně všechny postavy, že se zachovaly tak, jak se zachovaly. Opravdu moc povedená kniha.
Knihu jsem přečetla jedním dechem, hned ze dvou důvodů... příběh byl silný a od začátku do konce mě zajímaly osudy fotografa. Za druhé, chtěla jsem mít tu nepředstavitelnou hrůzu za sebou. Je nepochopitelné, co byl člověk schopen spáchat na člověku.
Jsem ráda za každého, kdo se rozhodl nemlčet a podělil se o hrůzy, které prožil. Neměli bychom zapomínat.
Kniha mě bavila, ale zároveň nebavila. Když na to koukám s odstupem času, vlastně to byla super kniha. Spousta přírody, kterou jsem si mohla přestavovat. Zvláštní osud muže, který má vidiny.... bavilo mě to.
Ale v době, kdy jsem knihu četla jsem se do ní až skoro nutila. Byla možná až moc dlouhá? Něco se mohlo vynechat? Nevím, asi by byl narušen celek. Každopádně jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Krásná kniha o tíze nevyřčených slov, minulosti a zároveň o touze bojovat a změnit to. Kniha se četla sama, jedním dechem a moc se mi líbila. Přesto ve mě pořád zůstává pocit, že Slepá mapa mi z knih paní Morsteinové sedla nejvíce.
Krásná kniha, napsaná krásným jazykem. Chytla mě na první stránce a přečetla jsem ji opravdu jedním dechem. Příběh skutečně silné ženy, ke které osud nebyl zrovna dvakrát shovívaví, ale dokázala se s tím poprat. Teď mě jen mrzí, že už ji mám přečtenou. Nejraději bych ji četla pořád dokola. A pila k tomu heřmánkový čaj.
Naprosto úžasná kniha! Nedávno jsem četla Hanu, která mě moc bavila, ale když to srovnám s touto knihnou, tak Slepá mapa mě naprosto očarovala. Možná je to tím, že se povahově dokážu stotožnit s Alžbětou a Anežkou, možná celým dějem? Nevím. Knihu jsem četla jedním dechem a byla jsem v napětí, jak se život Anežky a celé rodiny bude rozvíjet a pokračovat. Moc díky za knihu, už se těším na autorčinu novinku!
Přečtená během posezení u kafe, ale že bych z ní byla tak moc na větvi se říct nedá. Jednička byla dle mého lepší.