Jaruš7
komentáře u knih
Pohled šelmy
František Niedl
Šmrncovní fajnovost.
Potěšení z četby odsune soudobou frustraci z politického salta mortále.
Vtip co neztrácí na údernosti. Údernost co neztrácí na síle.
Citace:" Ego je užitečná věc a může vám sloužit, když ho dokážete ovládnout. Jinak je to svinstvo."
Superčtivo, doporučuji.
Temná dcéra
Elena Ferrante
No, nepotěšilo mě to.
Italská pláž, kde nudou sledováním rekreantů si rozptyluje pobyt sociopatka.
Mysl má poznamenanou podivnými vzpomínkami, nichž se klube zlé podvědomí.
Není o co stát.
Jako sama smrt
Jakub Hoza
Zase dobrá drsňárna.
Je to jako nauka o boji z blízka, proti všemu svinstvu fantazie světa.
Zručnost ovládnout svou ochranu či útok je mistrovský bonus.
Boccaccio ve stylu krutosti. ( Po strastiplné cestě a v patách děs, mají osobní příběhy moc si v mysli uvědomit, jaký svrab je pohlcuje.)
Čtivé, jako vše od autora - specialistu tohoto žánru.
Prostě to zahrej
Lucy Parker
První dvě stránky navodí extra atmosféru.
V prostředí hereckých předstíraných vášní s opravdovými je v situaci klesající prestiže divadelního postu, extrémně silným motivem dát veřejnosti na vědomí, že fanouškovsky oblíbené celebrity mají svůj život, a díky jejich hereckým výstupům v rolích plných milostných scén,
mají i pro bulvár enormní přitažlivost, jenž by v oblíbenosti divadla měla zvednout laťku návštěvnosti.
Takže milostný trojúhelník v záři reflektorů, fotoblesků, paparaci a osudných situací, spolu s averzí a zamilovaností, žárlivostí a strachem je na tapetě.
Povedený záměr.
Na divokém venkově
Eva Grestenbergerová
Rádoby humor, kterému chybí nadhled laskavosti.
V jednom kole všestranné informace, jenž rozptylují děj - neděj.
Z nezralého je trpko.
Jak voní tymián
Marcel Pagnol
Jak ? No, jako mateřídouška přeci.
Takže mateřídouškové stráně a francouzský venkov se vzpomínkami na mládí, rozhodně poutavě vykreslí provoněnou iluzi o době, kde obživa lovem drobné zvěře a zakládání pastí byly dobrodružstvím.
Rodinný život na prázdniny přesunutý na venkov, byl objevováním, které čas nesmazal z mysli.
Internátní zázemí bylo k zušlechtění charakteru přátelstvím mladých výtržníků, jako výuka pro nelehkou dospělost.
Poznání, že základ pro mládí, vytříbený, spisovatelský odvaz je v poezii, se zde zobrazil v plném lesku.
Hezká zvukomalebná kulisa - audiokniha skvělá.
Kirké
Madeline Miller
S citem stvořená kniha, s citem načtená audiokniha (P.Špalkovou), s láskou k Řeckým bájím je pojetí knihy do jisté míry velkolepé.
Je obdivuhodné jak bohatě je ostrovní samota pestrá.
Kirké - dítě Bohů, jejímž životem jdou příběhy, jenž jsou klenotem - Řeckým darem pro lidskou civilizaci.
Skvost, jenž Staré řecké báje a pověsti ušlechtile zdobí.
Podmanivá zvuková kulisa letošního babího léta s hřejivým účinkem.
Superdílo.
Krysí ostrov a jiné povídky
Jo Nesbø
Vcelku kapku úlety, ale od mistra se vždy nadějeme jistého extravagantního záměru.
Ale na to, co se bez anotace od autora těším mě vždy překvapí.
Po sérii H.H. jsou povídky nápady talentu, co mysl vyčistí pro nový restart.
Krysí ostrov - naběhla mi vzpomínka z ostrova Iff u Marseilleského pobřeží - Dumasův vězeňský ostrov, na dalším nedalekém ostrůvku byl morový špitál se hřbitovem.
V povídce je to útočiště od nákazy v krysím teritoriu hladových všežravých hlodavců.
Superčtivo.
Vymazlené vraždy
Milan Skála
Vymazlené - to tedy fakt že jo.
Precizní v detailech, tak aby alibi bylo jistý.
Kombinaci přeci jen pomůže mazaná pětinásobná vdova - svými zkušenostmi, ve svých skoro Céčkových letech může bez Alzheimera radit i špičkovému vyšetřovacímu týmu.
Nápady pozoruhodné, ergo - čtivé.
Lov levharta
Ralph Pezzullo
Zážitek z lovu jako z filmu.
Afrika - Nigérie, tak autentické, že to bere dech.
Jistý výrok, že prohnanost a proradnost jsou v těchto zemích jaksi jevy normální, se zde utvrzují.
Zmagořený jedinec, který vidí jen krvelačný vstup k Aláhovi, jestliže nevyjdou cíle k větším masakrům, je Levhartem s nímž si to státníci nechtějí rozházet. A tak zbývá team Seal co nese kůži na trh.
Citace :" Pokud vás naplní pýcha, nezbude vám místo na moudrost." (Africké přísloví)
"Kdo chce jiného potopit do bahna, sám v něm musí zůstat, aby ho tam udržel. ( Igboské pořekadlo)
Citace:" Představoval si, že hraje ve svém vlastním hudebním klipu, se zbraní v ruce, každým coulem gangster, a vytrvale zvětšoval vzdálenost mezi sebou a urostlým mužem za svými zády.
"Měním těla v duchy... Jsem dost sjetej magor, rozdám si to s celým světem...
Čtivá síla.
Nenávist
Chris Carter
Nenávist - jak zlolajný výraz co evokuje vztah na hranici krutosti.
Neboť, kdo si s ohněm zahrává, ten se jednou spálí.
Zdeť tento emoční projev je pomstou.
Fantazie autora pro hru s vystupňovanou sugescí násilí, jenž se daří ukočírovat v jistých mezích.
Dnešní skutečnost - realita bude v budoucích časech coby důsledek pomstychtivosti mít následky dalekosáhlejší.
Rozum ztrácí sílu argumentů a anarchie svobody vládne v kuloárech zla.
Dopad na svět je v nenávisti grandiózní.
Manželkou podruhé
Melanie Summers
Humoru se zde nedočkáte, spíše naopak, to ke konci.
Vdova, kterou byste chtěli protřepat, aby se vzpamatovala a konečně začla chápat, že láska na první pohled je to, co oslňuje duši, nemá vyjasněné životní postoje.
V době váhavých úvah si drásá srdce a to dramaticky, spolu narůstajícími citovými vztahy.
Jako spisovatelka má tendenci vygradovat svůj příběh do konečné vrcholné extáze, jenž se opravdu zdařila.
Místo humoru, jenž byl původním záměrem, jsem objevila hezké romantično s citovými zákrutami osudu.
Moudré z nebe
Richard Skolek
Božínku, pohoda co vás přenese do dob klidu a míru, s tím, že v rodině fungují vztahy a vše má svůj řád, jen pohled malého Richarda je o něco bystřejší, neboť, co by nezralého k zrození mu maminka věnovala láskyplnou péči a tak jeho intelekt teď dělá starost - radost celé rodině.
Jako vždy od autora - supervěc, audiokniha - zvukomalebné potěšení
Zloději ostatků
Vlastimil Vondruška
Poslední díl - Zloději ostatků - audiokniha.
Dobrodružství po revoltě vůči církvi se v bojích propadá do beznaděje, ale zpráva o bývalé lásce dá smysl touze a snažení.
Karty jim osud rozdal tak, že východiskem z nouze je cesta na východ, do krutých končin.
Znalosti vlivu ostatků je zdrojem obživy a každý zázrak se může stát jen jednou.
Láska je poutem jenž překonává překážky, a tak i oběti jsou v rytířských soubojích i v zrádných zemích podivně ctné.
Neúnavnost po milování je jaksi nadmíru představivosti.
Konec šmahem utnul poslední dramatickou kapitolu.
Úsměv Štěstěny
Rebecca Gablé
Když jen 5*, tak platinových s brilianty.
Něco úžasného.
V době, kdy sledujeme nejen královskou rodinu ve smutku, dostat do zorného pole oživlou historii ze 14 století v excelentním zobrazení, přijde na mysl tíha rodové zodpovědnosti a věrnost tradicím, které tituly a postavení leckdy krutě zavazují.
Celá doba, která tímto dílem jasní náhled na původní historické, zaujaté církví zkreslené dějiny, se jeví jako nepřetržitý ve stoleté válce, mocenský chaos rivalů o vládu a i o dědičné území na kontinentě.
Takto precizně a skvostně podanou historii jsem ještě nečetla. **************************************
Citace:" (původ podvazkového řádu)
"Když Calais konečně kapitulovalo, uspořádal král velkou slavnost. Po jídle následoval tanec a král Eduard prováděl krásnou mladou vévodkyni za Salisbury, svou tehdejší milenku, dávno před Alicí. Při divokém tanci ztratila vévodkyně podvazek. Modrý podvazek. Král ho zvedl ze země, uvázal si ho nad kolenem, podíval se do kruhu smějících se druhů a zahřměl:"Tenhle podvazek se brzy stane symbolem nejvyššího rytířství. Nikdo už se mu neodváží zasmát, pánové, protože bude znamená všechno, co vytváří velikost Anglie.
Tak to všechno začalo a po návratu domů založil král v den svátku svatého Jiří zmíněný řád."
Zářivě bledě modrá šerpa ve smutečním průvodu odlišovala ty "vyvolené".
Přes 970 stránek (v e-knize přes 1000) a fascinace nepolevuje. Další díl je v plánu příští rok, tak se máme na co těšit.
Básně
Sergej Alexandrovič Jesenin
Doba revoluce a reorganizace postojů k církvi. Rodinné rozvraty, nestálost a změny v životních hodnotách vedou básníka k rozjitřenosti a rozepři s rodinou. Matčina vyčítavá prosba o návrat syna ke kořenům rodinného života, básníka decimuje a po útěku se psychicky dostává v Leningradě do těžkých problémů, ze kterých je východiskem zmarnění sebe samého.
Trudné verše v době VŘSR a v čistkách po ní.
Poslední velká loupež
Jan Žáček
Čtivosti musím dát za *****, poutavosti *****, ale odhalení doposud neodhaleného intimna se mi jeví brutální.
Odvaha, kterou autor zkouší na své čtenáře zapůsobit má podstatu v novinařině v typu "bulvár je pestrost sama".
Náš Arzen Lupin se jen tak mimochodem, díky svému potomstvu, dostává moc blízko kotli, ve kterém klokotá politický guláš. Co čtenáři zbystří vjem jsou jména a přezdívky. (Václav Pavel, V Plaus, Standa Mašinka, aj.), to pak jde o hustou pikantnost, kterou guláš musí mít.
Četba - bleskem, s jistým leskem, i ten hrom se najde, než v paměti zajde. jako z jejich stránek "B".
Vládcové ostatků
Vlastimil Vondruška
Vládcové jsou ostatky svatých posedlí.
Takže bohatství těchto relikvií je důkazem zbožnosti, jenž zaručuje papežskou přízeň, jež je pro korunovaci císařskou korunou privilegovaným doporučením.
Martin ze Stvolna je v rivalitě s církví vtažen do hry o neutuchající zájem Karla IV. o "pravé" fetiše. A tak bystrost a znalost milostných her z něj dělají nejvhodnějšího kandidáta na intriky pro vyšší cíle moci.
Hezky se to poslouchalo, jako vždy, fajnovost.
Holky se čtečkou
Vítězslav Jareš
Trable nemající skoro konce, až je z toho zle.
Vzpomínky na dobu nedávno minulou s jistotami, které šly do háje se vrací.
Jo, svoboda je krásná iluze, ale daně ti nezaplatí.
Čtivé a působivě poučné, jak je lepší se obezřetně vyhnout propadlišti, než se z něj horkotěžko škrábat.
Závěry autor umí na 1*.
Zatím vše fajn, jen "Intrikáni" jsou jistotou v záloze na dny chudé na knižní napětí.
Strážný zvon
Michail Jurjevič Lermontov
Očar, okouzlení, droga pro duši, jenž zaplavuje a rozlévá nekonečné souznění.
Napádá mě literární pomsta všem jeho láskám za nelásku.
Citace:" Jsem nic, jsem bludné hvězdy plamen,
umělé hvězdy svit,
ač srdce těžké mám jak kámen,
had pod ním leží skryt.
Zachránit jsem se každou básní
chtěl z všedních bolestí.
Neuprchnem však duši vlastní
snad ani do štěstí.
Já štěstí vzýval, prosil o ně.
Přišlo - a příští den
už tížilo mě nevýslovně
jak vládce diadém.
Zahnal jsem sny a zabil touhu.
Sám a sám žiji dál
jak v mračném zámku na ostrohu
opovržený král. "
Nádherná poezie, dík za skvostný zážitek - Pražské knihovně a překladatelce Haně Vrbové -Piskáčkové.