JJzLZ komentáře u knih

Těšila jsem se, až budu držet v ruce třetí knihu povídek od Jana Suchardy, a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Stejně tak, jako to bylo v knize Setkání, prvních povídkách z Islandu, a následných Rybách v soli, i tady jsem si našla své favority. A podle nálady se k jednotlivým povídkám vracím. Když potřebuji pohlazení po duši, usmívám se u Čaje pro dva nebo 365 gramů. Ale nevynechávám ani ty na vážnější téma Balíček knih, Den jako každý jiný nebo Tisíc kroků mě vždy chytí za srdce a dlouho o nich přemýšlím. Stejně jako v předchozích knížkách, těším se na neobvyklé vyústění. A pokaždé si říkám, kam na ty nápady autor chodí. Milé knížky „kapesního formátu“ mě doprovází při mých cestách na Island. Sedět na lávovém kameni obrostlém mechem a číst si o místech, která znám, nebo se chystám navštívit, má své nezapomenutelné kouzlo.

3 24.05.2022

Četla jsem předchozí knížku - Setkání s podtitulem Povídky z Islandu a tak jsem samozřejmě hned sáhla i po této s podtitulem Druhé povídky z Islandu. Byla jsem zvědavá na nové příběhy ze země, kterou jsem několikrát navštívila a kterou mám ráda. Tak jsem si opět s chutí početla a zase o kousek víc nahlédla „za oponu“ a viděla Island jinak, než ho ukazují katalogy cestovek. Každému doporučuji. Pravda, některé povídky mohou působit na čtenáře, který o Islandu nic neví, poněkud depresivně či smutně. Ale historie Islandu a jeho obyvatel nebyla „procházka růžovým sadem“. Na každém kroku můžeme narazit na obrovské kontrasty – v historii, v krajině, v počasí a nakonec i v jednání samotných Islanďanů. A tak protikladem úsměvné povídky Dívka s rudým vlasy je třeba povídka Ryby v soli nebo Světlo v domě. Tato protikladnost je zřejmá i v tom, že zhruba polovina povídek je psána v ich formě pohledem člověka putujícího po Islandu a druhá je psána pohledem nezávislého pozorovatele. Jsem zvědavá, jestli nás autor překvapí třetím pokračováním. Pokud ano, tak je to moje jasná volba.

3 11.03.2021