JozefMark komentáře u knih
Kniha známého izraelského spisovatele Meira Šaleva „Ruský román“ vypráví o osudech
několika generací obyvatelů malé vesnice v Izraeli.
Kniha beze sporu nejvíc připomíná román Gabriela Garcíi Márqueze „Sto roků samoty“.
Tento román miluji – dává možnost podívat se na svou rodinu z jiného uhlu pohledu. Tato podobnost je ale zároveň největší potenciální slabinou Šalevova románu: kde končí obratné využití metod magického realizmu a kde už začíná opisování? Rozhodnutí je na čtenáři. Podle mě je „Ruský román“ svébytným a zajímavým textem, ale paralely s románem „Sto roků samoty“ nejsou jen v rovině témat (oba se věnují dějinám rodiny ve vesnici, kterou založil praotec této rodiny), ale i v detailech (fyzicky silný hrdina opustí vesnici s kočovným cirkusem). Celkově však tuto adaptaci jihoamerického románu na půdě Izraele hodnotím jako podařený experiment.
Pro člověka, který neví nic o Izraeli a židovské kultuře, bude velmi těžké pochopit, co se děje a proč. I pro toho, kdo o tom ví víc, jsou poznámky a komentáře velmi dobrou pomůckou.
Pokud se vám líbí román „Sto roků samoty“, tak bych vám rozhodně doporučil i tuto knihu. Pokud ne, pravděpodobně ani tento román neoznačíte za dobrý. Pokud jste však ještě nečetli Márqueze, měli byste začít jeho románem, a už pak se vrátit k Šalevovi.