jungwirth5318
komentáře u knih

Dva příběhy, které nejsou nic jiného, než oťukávání a příprava terénu pro jiný, zásadnější opus – Případ jantarové komnaty. Martin Anděl je takový český Nero Wolfe; své případy řeší bystrým úsudkem z domova, ze kterého prakticky nevychází (Nero Wolfe nechce, Martin Anděl nemůže), a to díky externí síti pomocníků. Jako dítě jsem ty příběhy hltal, obrázku čerta od Kamila Lhotáka jsem se bál, teď už mě to tak nebere. Fascinují mě ale faktografické detaily a strašně mě láká najít si citované dokumenty a novinové články, jestli si je Ludvík Souček vymyslel nebo nevymyslel. Co myslíte?


Loupežných nájezdů, lodí, mrtvol, piva a žen je v téhle knize požehnaně, ale přitom je to vskutku zábavné čtení z časů vikinských výprav a souběžného pronikání křesťanství na sever Evropy. Příliš nedoporučuji dětem, ale starším přístupno!


Nejprve jsem si zamiloval LP desku s nejlepšími kapitolami, načtenými Miroslavem Horníčkem, až poté jsem se dostal ke knize, abych zjistil, že je tam ještě pár dalších pěkných míst, ale že mi trochu uniká autorovo básnění o řece a krajině kolem ní a také o historii těch míst. Ale ono to tam patří a určitě to nepřeskakujte.


Nedokázal jsem knihu číst „lineárně“, popořadě, místy jsem se trochu ztrácel v autorových úvahách a básnění o krajině, asi jako v těch rébusech, co knihu doprovází. Ale protože jsem měl sám řadu podobných zážitků s krajinou i lidmi, obvykle jsem se zase našel. :-)
