Jůšo komentáře u knih
Rozhodně lepší než první díl. Mnohem víc akce, napětí a když už zbývalo jen posledních pár kapitol, příběh začal nabírat obrátky a nedalo se od něho odtrhnout. A opět to skončilo tak otevřeně! Prosím prosím, já nutně potřebuji pokračování! :D
Tak tohle bylo krásné! :) Ještě nikdy jsem nečetla knížku, která by byla složená jen z dopisů, mailů a vzkazů, ale moc mě to zaujalo. Navíc to je praktické v tom, že když potřebujete na chvilku od knížky odejít, nemusíte dočítat celou dlouhou kapitolu. Alex i Rosie mi byli moc sympatičtí a dokázala jsem se do nich vžít. Navíc se mi líbilo, že dopisy si neposílali jen ti dva, ale byla do toho zaplnetená i rodina a přátelé. Jsem vážně ráda, že jsem po téhle knížce stáhla, protože poslední dobou jsem narážela jen na samé průměrné příběhy, ale tenhle mi opravdu zvednul náladu. Vřele ho doporučuji!!! ;)
Kresby elfů, trpaslíků a dalších tvorů z Alagaësie jsou úžasné, ale přece jen mě zklamala jedna věc - z malé kapsičky, kde měl být černý okvětní plátek Aryiny nejoblíbenější květiny, kterou pro ni stvořil Faölin, na mě vykoukl kvítek z té nejobyčejnější umělé květiny, kterou jen v obchodě seženete. Tady to chtělo o kapku větší fantazii.
Příběh je velmi čtivý a líbí se mi autorčin styl psaní. Příběh měl spád a zanechal ve mě silný pocit. Mrazivý a smutný. Byla to moje první kniha s válečnou tematikou a děsí mě, že takové věci se děly teprve před sto lety, a že se s lidmi zacházelo hůř než se zvířaty! Myslím, že bude nějaký čas trvat, než opět sáhnu po podobné knize, protože musím dojmy z tohohle příběhu teprve vstřebat.
Milý příběh, který mě dokázal rozesmát a moc jsem si ho užila. Tyhle kouzelnosti já můžu a když se k nim přidá ještě dobrý nápad, tak vznikne něco skvělého. Tohle je přesně ten případ. ;)
Na tuto knihu jsem slyšela spoustu chvály, tak jsem se nechala zlákat. Bohužel, čekalo mě zklamání. Například Hirčino rozhodování ohledně Obřadu se velmi táhlo a nakonec se nerozhodla zrovna nejlíp. Navíc slovo ,,havran" se vyskytovalo snad na každé stránce a to mě dost iritovalo. Příběh mi taky přišel dost inspirovaný Hrou o trůny. Ale abych jen nekritizovala: Líbil se mi nápad ætlingů, neboli bytostí s ocásky. I Rimeho postava mě dost oslovila, zvláště jeho vlčí oči. Celkově knihu hodnotím jako průměrnou, ale další díly si přečtu, protože jsem zvědavá jak se soudy hrdinů budou dál vyvíjet.
Ani si nedovedete představit, kolik práce mi dalo hledání téhle knihy v pevných deskách. Nakonec jsem ale vyštrachala poslední v jednom malém knihkupectví a mohla jsem se vrhnout do víru času. :) Vysvětlení Gideonova chování mě mile překvapilo a neprodleně chci chrliče!!! :') Propletená síť cestování do minulosti a řešení problémů, které se už před lety nadělaly mě naprosto zaujala a s celým zakončením jsem byla absolutně spokojená. Najde se spousta knih s nepovedeným koncem, u kterých nadávám a proklínám autora, ale tady není co vytknout. Kerstin Gierové smekám a srším nedočkavostí na její další příběhy. ♡
POZOR BUDOU TU SPOILERY!!!
Stránky mi jen utíkaly pod rukama a já jsem nemohla uvěřit tomu, že z Warnera se stal takový něžný kluk a z Adama hádavý uřvanec. Tím se můj názor na ně prohodil, ale co, hlavně že si Jul vybrala toho správného. V celé knize nechyběla akce ani postupné odhalování tajemství. Akorát ten konec!! Vždyť zůstalo tolik nezodpověděných věcí a žádný další díl, ve kterém bychom se mohli dozvědět kdo přežil bitvu; jak James zareaguje na to, že Warner je jeho bratr a jak se Juliett ujme svého vůdcovského postavení. Moje zvědavost zůstala neuspokojena. :(
POZOR, BUDOU TU SPOILERY!!! Píseň ledu a ohně je bezesporu výjimečná série. Moc se mi líbily do detailu promyšlené šlechtické rody a charakter jednotlivých postav. Některé mi hned přirostly k srdci, ale jiným jsem měla sto chutí srdce probodnout. Byla jsem z příběhu nadšená, ale na konci mě čekalo zklamání. Autora snad omrzelo psát o některých z nich a proto se jich prostě zbavil. Při smrti lorda Eddarda se mi chtělo brečet, protože právě jeho jsem si oblíbila a taky mi bylo líto Jona, protože mu už nikdo nemůže říct pravdu o jeho matce. Skoro se bojím kdo příběh opustí v dalších dílech, ale stejně po nich sáhnu a přečtu si je.
Nádherné pokračování. Gideon mě sice trošku rozčiloval, ale Xemerius to všechno napravil. Je úžasný. :)
Je to velmi čtivý příběh a úplně vás to vytáhne do děje. Je to už pár let, co knížka vyšla a proto mi přišlo legrační jak se tam hodně používala slova, která v té době mezi teenagery frčela. :') Každopádně plynule přecházím na další díl a už se nemůžu dočkat dalších dobrodružství, která Gwendolyn v minulosti čekají. :)
Kniha mě přilákala hodnocením Christophera Paoliniho. Je to jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů a proto jsem si byla jistá, že se mi bude líbit. Opak byl ale pravdou. Nemohla jsem se do příběhu začíst a hlavní hrdinka se někdy chovala opravdu nepochopitelně. Navíc první polovinu knihy se nedělo nic moc zajímavého a všechna akce byla nehrnutá až na konec.
Musím se přiznat, že ze začátku mi kniha připadala dost divná, ale jakmile se cesty Árie a Peregrina spojily, nemohla jsem ani přestat číst. Příběh je velmi čtivý a stránky ubíhaly stokilometrovou rychlostí. Bylo krásné sledovat, jak se vztah Árie a Perryho pozvolna mění. Nemůžu se dočkat dalšího dílu. :) ;)
Autorka mě nepřestává udivovat svou fantazií. Její přirovnání jsou opravdu originální a já se jenom divím, kde se jí to v hlavě všechno bere. :') Dostal mě hlavně konce knihy a už se nemůžu dočkat, až ce dozvím jak celý Juliettin příběh dopadne. :)
Když mi knížka konečně přišla museli jsme se se strejdou dohadovat, kdo bude číst jako první. :D Dopadlo to tak, že jakmile jeden odešel, druhý si hned knížku vzal. :))) Ale teď už k samotnému příběhu. John Flanagan má výborný styl psaní. Těžké chvíle dokáže odlehčit dobře mířeným vtipem a stránky vám pod rukama jen mizí. Celé to skončilo dost otevřeně, a i když už z Hraničářova učně trochu tuším co bude následovat, moc se těším na pokračování.
Miluju draky a tak jsem po téhle knížce hned sáhla.Je to pěkný příběh a trvalo mi jen chvilku než jsem ho přečetla.Akorá ten konec mě zkalamal. :o
Kočičky miluju a tak jsem se do téhle knihy s radostí pustila.U některých příběhů jsem se musela od srdce zasmát,ale u jiných jsem brečela jako želva.Zjistila jsem,že život zvěrolékaře není lehký a já bych na sebe nemohla vzít tak velkou zodpovědnost.Byla to moje první knížka od Jamese Herriota, a protože jeho styl vyprávění,plný humoru se mi moc líbil hned jsem sáhla po další knížce.
Kniha mi že začátku přišla taková jednoduchá.Snad to bylo tím,že jsem nedávno dočetla Odkaz dračích Jezdců,který je nabitý spoustou názvů a jmen.Ale nemohu říct,že se mi nelíbila,to ne.Když se blížil konec nemohla jsem ani přestat číst,protože jsem byla moc zvědavá jak to všechno dopadne.Už se moc těším na další díly.
Z celé série Odkaz dračích Jezdců mám takový krásný pocit.Připadá mi, jako bych celý ten úžasný příběh sama prožila a teď je mi smutno,že končí. Poslední díl byl samozřejmě dokonalý jako všechny předešlé,akorát na konci se mi chtělo trochu brečet. Vážně doufám,že Christopher Paolini napíše ještě jeden díl jak v závěru sliboval. ♡♡♡