justify
komentáře u knih

Mám prvních osm knih, první díl mě naprosto uchvátil a ani ty další nebyli špatné. Rozhodně se mi knihy líbily víc než seriál, který se od knih liší. Ovšem potom už jsem měla celé té Upírské ságy nějak dost a další četbu jsem odložila. Zatím jsem se nějak nedonutila k dalšímu čtení.

Kdysi jsem viděla telenovelu a lákalo mě, přečíst knihu. Nemohla jsem jí nikde sehnat a když se mi to poštěstilo, rozhodně jsem nelitovala.


Rosalinda byla jedna z mých nejoblíbenějších telenovel a i kniha stojí za přečtení.


Ráda jsem si znovu připomněla příběh krásné Fernandy a vzhledem k tomu, že už si nepamatuju jak přesně to v seriálu bylo, se mi kniha moc líbila. Jen škoda že nikde není k sehnání druhý díl:-(


Svého času se mi tento příběh líbil ale dnes už mi kniha leží na poličce jen jako vzpomínka na slavný seriál. Navíc oproti seriálu byla hodně osekaná a vadilo mi, že některé důležité momenty autorka vynechala a místo toho se tam zbytečně rozepisovala o nepodstatných věcech.


Tato kniha mi pomohla přežít první týdny po rozchodu. Nejdřív jsem jí sice považovala za nudnou - většinou takové knihy nečtu, ale potom mě velmi pobavilo, jak se hlavní postava ponižovala a dolézala za bývalým. I proto jsem si řekla, tak takhle tedy ne!

Hrozný a to jak se zachovala její matka... to snad ani nebudu komentovat.

No hloupá byla hned několikrát. Dětství strávené ve výchovných ústavech, kamarádství s prostitutkou, flákání se po barech, nedokončená škola, jela na hory s cizími lidmi i když jí rodiče varovali, následně i přes to co se stalo na horách šla s nimi na schůzku a dobrovolně s nimi jela do jejich domů, pak na patnáct měsíců zmizí, uplete si děcko se známostí na jednu noc, a jako třešinku na dortu si vezme domů agresivního feťáka. No ti prarodiče aby měli svatozář.

Smutný a napínavý. I kdyžasi od poloviny je to spíš o tom, jak se autorka psychicky vyrovnává s tím co prožila než o otci a soudu s ním, to je tam jaksi posunuto do pozadí.


Kniha je potavě napsaná a přes to, že jsem jí nejdřív číst nechtěla, tak mě nakonec zaujala. Ale autorky mi líto není, má co chtěla, byla naivní a možností vrátit se domů měla až dost. Že jich bevyužila aspoň kvůli dětem, je její hloupost. A ten její boj proti obřízce? Nevím mě to přijde dost přitažený za vlasy když si pomyslím, že ona sama dala své dcery obřezat. Podle mě to autorka nemá moc v hlavě v pořádku ale jsem ráda kvůli dětem že to s ní nakonec dobře dopadlo. Děti a její rodiče, těch jediných mi bylo v celém příběhu líto. Doplatili na autorčinu hloupost a naivitu. Jak si může brát po týdnu cizince navíc Egypťana kterého neznala? Co čekala? Může být ráda že žije.