Kachorra komentáře u knih
Musím říct, že knížka se čte velmi dobře. Hlavní hrdinka mi bohužel příliš nesedla a často se mi její reakce vůbec nezamlouvaly, což se dá jistě za daných okolností pochopit. Docela mi vadilo časté opakování jednoho vulgárního výrazu. Několik stránek jsem dokonce přeskočila - nejsem zrovna fanynka přílišného popisování - nedá se nic dělat, novodobá literatura už prostě není tak zdrženlivá. Nicméně jsem se u knížky dost nasmála, takže si myslím, že 4 hvězdy jsou přiměřeným hodnocením.
Přestože jsem ještě nezažila, aby se mi film líbil více než kniha, v tomto případě se tak stalo. Nedokážu vysvětlit, čím to je, že film, přesto že se v mnohém lišil od knižní předlohy, se mi jevil jako daleko lepší. Filmové zpracování má úžasnou atmosféru a konec, který člověka chytí za srdce.
Kniha je dobrou doplňující zkušeností s tímto výtvorem. Styl psaní může být rušivý, ale když si na něj člověk trochu uvykne, dá se to vydržet. V knize můžeme s Forrestem sdílet jeho četná a neuvěřitelná dobrodružství, situace, kterým se prostě musíme zasmát a nelze je jen tak přejít. Člověk je nucen se sám sebe ptát: "Jak jen je tohle možné?" Jsem ale ráda, že jsem si knihu mohla přečíst.
Zábavná kniha a pěkné počtení. Je obdivuhodné, že autor v době, kdy toto napsal, zřejmě už věděl, co ho čeká a že to s ním asi dobře nedopadne. Přesto dokázal pro nás napsat humornou povídku. Snad se tím alespoň trochu odreagoval. Já na jeho místě bych asi humorné myšlenky postrádala.
Skutečně mistrovsky napsaná divadelní hra. Stojí za přečtení a možná, že si to někdy přečtu znovu. Nikdo nebyl dokonalý. A i když to doktor Galén myslel dobře, přece jen se toho chopil ne úplně šťastným způsobem. Ale je to má nejoblíbenější postava a moc se mi líbí způsob, jakým se Doktor Galén vyjadřoval.
Román má velké množství dějových linek. Právě proto jsem se v ději na začátku trochu ztrácela, ale pak už se to jen zlepšovalo. Děj byl plný tragických událostí, ale i tak se tam našlo i něco pozitivního. I přesto se kniha četla velmi dobře a brzy jsem měla přečtené oba díly.
Už je to dlouho, co jsem tento příběh přečetla, ale mám pocit, že to bylo dvakrát. Každopádně se mi to líbilo a i s koncem jsem byla spokojená.
Docela příjemná a oddychová záležitost, ale konec mi nějak zamotal hlavu. Myslím, že mohl být trochu více rozveden. Ještě si rozmyslím, jestli se k autorce někdy vrátím, ale styl psaní se mi líbil a občas jsem se i pobavila.
Při čtení první poloviny knihy jsem vůbec neplánovala, že bych jí mohla dát plný počet hvězd. Nicméně konec, který se mi velice líbil, mě přesvědčil o tom, že si to tenhle příběh zaslouží. Co víc, obálka na mě působí velice příjemným dojmem a oceňuji, že se k příběhu moc pěkně hodí.
Hlavní hrdinka je sice stále horší, na druhou stranu je to zajímavé čtení, které má člověk rychle za sebou - až toho člověk lituje. S hodnocením se už výše jít bohužel nedá.
Knihu jsem začala číst před rokem, ale kdovíproč jsem ji nedočetla. V poslední době jsem si na sérii vzpomněla a řekla si, že bych to mohla zkusit znovu. A chyba to nebyla. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Sice se děj rozjel později, než jsem zvyklá, ale stále je to velmi příjemné čtení. Autorka mě stále překvapuje a jsem zvědavá, co si vymyslí příště.
Toto je případ knihy, která mě nejspíš přiměje k tomu, abych více vyhledávala knihy současných českých spisovatelů. Paní Körnerová píše tak, že člověk knihu odloží, až když opravdu musí.
Do knížky jsem se začetla, ani nevím jak. Některé věci nebo jednání postav jsem úplně nepochopila, tak doufám, že pochopím v dalších dílech.
U téhle knížky bych si na plné hodnocení netroufla. Začátek mě příliš nenadchl, ale přesto jsem četla dál a dokonce se mi to začalo líbit. V polovině knihy jsem si říkala, že té romantiky je už docela dost na můj vkus. Ale nechtěla jsem knihu odložit. Konec se mi líbil, ještě si rozmyslím, jestli se pustím do dalších dílů.
Kniha se mi líbila, rozhodně se ale nejedná o nic jednoduchého, ačkoliv je v ní vše vysvětlováno. Četla jsem ji dlouho, protože jsem ji musela střídat s odlehčenějšími knihami. Ale nakonec jsem ji dočetla. Nejlépe se mi četl konec knihy. Hlavního hrdinu bych zařadila mezi ty nejlepší hrdiny ze všech knih, které jsem kdy četla. Jedná se o knihu, která každého čtenáře velice obohatí. Každý musí být rád, že se nedostal do podobné situace.
U téhle knihy se mi líbil konec. Přesto neodolám a vyzkouším i druhý díl. Musím však poukázat na to, jak mi Emmi tak strašně lezla na nervy. Od začátku až do konce mi vadilo její chování. Na druhou stranu se to četlo velice rychle a uvidí se, jaký bude ten další díl.
Poslední dobou jsem měla problém se do knih začíst a na to čtení se i těšit. Tady jsem se ale těšila a moc se mi líbil styl psaní a především grafické vyřešení textu. Velmi si cením fotografií, takže můžu doporučit. Myslím, že tahle kniha mi právě sedla do momentální nálady.
Nápad byl určitě dobrý, ale nemám pocit, že by se jednalo o knihu, která by mě vtáhla do děje, nebo o knihu, s jejímiž postavami bych se ztotožnila. Možná jsem měla až příliš velké očekávání a pak jsem byla trochu zklamaná. Ve druhé polovině už jsem měla trochu problémy se čtením a snažila jsem se co nejvíce pospíchat. Jsem ráda, že jsem ji přečetla, podruhé ale určitě ne. Na druhou stranu je nutné vyzdvihnout konec, nebo spíše tu část před úplným koncem, která mě dost příjemně překvapila a vylepšila tak celkové hodnocení.
Kniha mě upoutala především svým zvláštním názvem. Pokoušela jsem se číst jiné knihy od této spisovatelky, ale toto byla první, kterou jsem dočetla. Takže myslím, že nakonec na tuhle spisovatelku přeci jen nezanevřu. Přečetla jsem ji docela rychle a konec, i když byl docela rychlý, mi značně vylepšil náladu.
Pěkné, rychle se to čte. Pokud budu chtít mít jistotu, že kniha bude dostatečně romantická a zároveň "cudná", tak vím, které autorky si půjčovat.
Na tuhle knížku jsem přišla zcela náhodou a půjčila si ji v knihovně, protože jsem si vzpomněla na úryvek z čítanky na základní škole, který se mi moc líbil. Opravdu jsem se občas dost dobře pobavila. Na druhou stranu autorova souvětí se mi zdála až příliš složitá. Je třeba přiznat, že já bych tak dlouhá souvětí asi nikdy nevytvořila. Střídaly se pasáže, kdy se mi kniha četla velmi dobře s pasážemi, které mě moc nebavily. Podle mého názoru ty nejlepší scény byly především s rodinou Kláry Zimové.