kackaku komentáře u knih

Tak jsem se zase jednou nechala zlákat pěknou ořízkou a nálepkou bestseller. Kniha začala celkem slibně, nápad s osudníky super, ovšem čím více stran jsem otočila, tím více jsem byla zklamaná. Postavy ploché, dialogy nudné až neuvěřitelné, myšlenkové pochody Evangelíny opravdu zvláštní (proč neustále tolik obhajovala svou nevlastní sestru?)..
Nedočetla jsem. Potenciál kniha má, ale autorka jej dle mého absolutně nevyužila.
V komentářích níže jsem četla, že někomu kniha přípomínala Harryho Pottera - já si naopak říkám, že už jsem asi zmlsaná příběhy jako je HP, protože tak dokonalé knihy s tak skvělým příběhem jako je HP už asi nikdo nikdy nevymyslí.

2 10.01.2025

Čtení této knížky jsem si záměrně naplánovala na prosinec a dobře jsem udělala. Není nic lepšího, než číst knihu se zimní tematikou zachumlaná v dece u plápolajícího krbu.
Děj se v této fantasy knize odehrává v Litvě, kde panuje krutá zima. Také atmosféra je v celé knize jednoznačně ponurá, má ale své zvláštní kouzlo.
Narozdíl od předchozích komentářů mě pravidelné střídání vypravěčů bavilo, někteří mě vtáhli do děje více, někteří méně, ale úplně nejvíc jsem hltala kapitoly vyprávěné Wandou/Steponem. Začátek knihy jsem prosvištěla, ovšem cca v polovině mě příběh pomalu ale jistě přestával bavit - dokonce jsem chtěla knihu odložit. Ještěže jsem to ale neudělala, v momentě, kdy se osudy jednotlivých postav začaly prolínat, jsem už opět četla jedním dechem a vydržela v tomto tempu až do konce.
Nicméně od knížky jsem očekávala více, proto dávám jen 3 a půl hvězdy.

04.01.2025

Uf! Tak to byla síla...
Nejprve jsem si chvíli zvykala na autorčin styl psaní (krátké úsečné věty), pak mě ale příběh naprosto pohltil. Skvělá, zároveň ale také velmi smutná a depresivní kniha. Je neuvěřitelné, kolik fyzické i psychické bolesti dokáže zvládnout jeden jediný člověk..

18 24.11.2023

Nastereu jsem nedočetla. Naslouchače a Faju jsem zvládla, třetí díl už byl nad moje síly (úroveň knih bohužel sestupná). Příběh o Naslouchači má podle mě velký potenciál, kterého ovšem autorka absolutně nevyužila. Po knihách jsem sáhla s velkým očekáváním, to se ale v průběhu čtení změnilo na jedno velké zklamání.

5 09.11.2023

Stařík se mi nelíbil, nedočetla jsem jej. Za to Analfabetka překvapila na plné čáře. Dost možná to bylo z části i tím, že jsem nečetla papírovou knihu, ale poslouchala audioknihu v podání skvělého Martina Stránského. Ano, příběh absurdní a těžko uvěřitelný, ale to mě právě bavilo:-). Kdybych měla číst jen to, co vychází z reálného života, nejspíš bych se unudila.

2 09.10.2015

Úžasná, ale zároveň děsivá kniha. Ačkoliv byla napsána před 60 lety, autor téměř dokonale vystihl dnešní dobu, z čehož mě osobně mrazí. Sice ještě nemáme mechanické ohaře a telestěny, ale místo chození do přírody a všímání si maličkostí sedíme na zadcích u počítačů a televizí a zahlcujeme si mozek kravinami. Místo čtení knížek hrajeme PC hry a že bychom se poučili z přechozích let a nevedli války? Ha, ha, ani náhodou, hodně rychle zapomínáme a válčíme ,,vesele" dál....

5 19.09.2015

Ačkoliv má kniha jen cca 125 stran, dělalo mi velké potíže ji dočíst. Nudný námět, přehnaně sarkastický a místy velmi trapný ,,humor“ – to vše mi nedovolí dát více než dvě hvězdy.

1 23.09.2014

Zatím nejlepší díl!

1 31.08.2014

Škoda, že jsem knížku nečetla už v takových 17 – 18 letech, mám pocit, že by mě v tu dobu nadchla více:-) Ale ani v těch 17 bych se neztotožnila s postojem a s hodnotami Sala a Deana - tolik alkoholu, fetu a hlavně nezodpovědnosti vůči ostatním – to vše mně na hlavních hrdinech celkem vadilo. Nicméně uznávám, že má knížka určité kouzlo a některé pasáže mě dost bavily (třeba poslední část o cestování v Mexiku). Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdami, nakonec dávám 3, ale třeba se mi to v hlavě ještě rozloží a nakonec tam tu jednu hvězdu časem ještě přidám.

2 09.04.2014

První kniha, kterou jsem od K. Hosseiniho četla. Výhodou tedy je, že dílo nemohu (alespoň prozatím) srovnávat s předchozími (a podle všeho velmi úspěšnými) knihami tohoto autora. Hlavní myšlenka příběhu (odloučení bratra a sestry) se s přibývajícím obracením stran poněkud vytrácí, avšak je zajímavé pozorovat výpovědi ostatních osob, kterých se životy Abdulláha a jeho sestry Parí dotýkají či dotkly. Možná právě díky roztříštěnosti celého příběhu a postupného odklonění se od prvotní myšlenky mě více nežli hlavní příběh o Abdulláhovi a Parí zaujalo např. vyprávění Markose o Thalii.

Líbí se mi také úvodní příběh (pověst) o tzv. dévovi, který vypráví Abdulláhovi a Parí jejich otec.

2 24.02.2014