kaj.uska.cte
komentáře u knih
Kde jsme ještě nebyli
Kasie West
Od autorky už mám přečtených 5 knih, některé se mi hodně líbily, některé mi přišly slabší. A tahle kniha patři mezi spíš ty slabé knihy.
Jako každá kniha od Kasie West se čte strašně rychle. Kasie mě vždycky rychle hodí do světa, ve kterém se dá vždycky překvapivě rozeznat. Tady to bylo prostředí léta road tripu, horka a přežití s bývalým nejlepší kamarádem.
Skoro celou knihu se tam nic nestalo. Bylo to jenom road trip po Americe, žádné klišé, žádný zásadní háček, pokud neberu pár háčků, které se hned nato vyřešily. Jediné takové klišé, které nevím jestli vůbec nazvat klišé bylo, že se Norah snažila zjistit nějaké tajemství, které před ní mámy tajily. Celé to bylo takové meh.
Norah jako hlavní hrdinka nebyla ničím zajímavá. Byla to prostě sedmnáctiletá holka se zálibem v hrách. U Skylera to mám podobně jako u Norah, prostě naah. Jejich vzath mezi nimi byl takový plochý a nijaký, moc jsem se ani nedokázala mezi ně vžít. Ostatní postavy nebyli nijak zvlášť rozebrány kromě Skylerovy mámy Olívie.
Možná je to tím, že jsem knihu nečetla v tom letním vibu, a proto jsem se tak asi nedokázala vžít do toho prostředí a postav. Nechci vás od knihy vůbec odrazovat, protože si to i docela zaslouží pozornost i kvůli té krásné obálce, obsahu a prostředí. Byl to prostě naivní, letní příběh, který je spíš na odreagování než na nějaké lepší čtení a který mě i z větší části spíš zklamal.
Motýl, který zapomněl létat
Vanessa Vernerová
Příběh se věnuje závažnému tématu, což je smrt a vyrovnávaní se s ní.
Asi jsem čekala, že tady bude více emotivního příběhu a myšlenek, proto jsem asi čekala heavy contemporary, které mě zasáhne a rozesmutní, jenže jsem dostala letní oddechové contemporary.
Thia je silná hlavní hrdinka a líbilo se mi, jak postupem příběhu se s tou smrtí vyrovnávala a snažila se žít dál. Clara je dobrá hrdinka a nejlepší kamarádka. Daniel je super kluk, ale ničím zvláštním mě nezaujal.
Díky prostředí a frázím, které se tady často objevovaly, jsem se více vcítila do atmosféry léta ve Španělsku, kde se taky i příběh odehrává. Možná mi asi v příběhu chybělo nějaké klišé. Samozřejmě že už smrt je už takové klišé, ale jakože asi mi tam chybělo nějaké ALE, jenže vše plynulo jak má být.
Ještě by to taky chtělo na konec epilog nebo nějakou bonusovku, která by ještě doplnil a dotáhla celý příběh.
Kniha má milý, letní, španělský vibe na téma smrt a ztráta blízkého. Jsem i docela z toho trochu zklamaná, protože jsem fakt čekala smutný a emotivní příběh, jenže jsem dostala jednoduchý, letní příběh.
I přesto trochu zklamání jsem docela ráda, že jsem si knihu nakonec přečetla.
Prokleté královny
Catherine Doyle
wow >
Už od začátku jsem ale měla problém s vyprávěním z třetí osoby, s čímž jsem se nemohla pořádně začíst. Ale to nevadilo protože už od začátku přišlo to klišé. Wren a Rose s musely rozejít každá za svým. Wren jela do Gevry za uvězněnou babičkou a Rose se vydává na cetu po Eaně. Ale samožrejmě nic si neobejde bez žádných chyb. Myslím si, že Rose to měla jednouší, páč měla u sebe Shena a Elske.
Wren to měla mnohem horší. Byla tak trochu sama, ale ještě že tam byl Tor že. A co se stalo v Gevře? To přečkalo moje očekávání. omgg to bylo tak boží užívala jsem si to více než u Rose.
Wren mám teda raději než Rose, ale obě jsou prostě nejvíc. Shena a Tora miluju už od Korunních princezen a tady to nebylo jinak. A Alarik jakože uuu. moc jako nevím co si mám o něm myslet.
Co mě hodně naštvalo bylo, že není v knize mapkaa!! občas jsem byla zmatená, ale hlavně mě zajímalo kde aspoň jsou.
Jak už jsem řekla Korunní princezny jsou >>> ale Prokleté královny jsou ještě více boží. Je i fajn že kniha není, tak deep jako od Maasové, je to spíš taková odlehčenější romantasy, ale samozřejmě, že tu byly i krvelačné bitvy a mnoho překvapení. A ještě ta obálkaaa>> ta je nádherná! Ještě hezčí než u v prvního dílu. Ale nutně potřebuju třetí díl! Protože tak to přece skončit nemůže.
.
~4,8/5
