KarelK. komentáře u knih
Příběh je poněkud odlišný od předchozích autorových knih, ale v zásadě postavený na podobném půdorysu. Otáčí se kolem artefaktu z nacistické éry, který od konce války ležel dlouhá léta v zemi, ukrytý před zvědavýma očima sovětské i místní moci. V nové době mají o něj - z historického hlediska - zájem různé síly, však jde i o peníze. Na pozadí objevu se rozbíhá děj, na jehož počátku byla smrt lidí, z nichž někteří neměli s artefaktem vůbec nic k dočinění. Ale to bylo tehdy, bylo jaro 45, jaro před velkým světovým resetem.
Obálka je super, naznačuje pár prvků příběhu a docela vystihuje atmosféru děje.
Třeba zrovna to oko, odkazuje na oční implantát, který je možno řídit na dálku, počítačem, mobilem..., super myšlenka. To je tak trochu sci-fi prvek, ale jinak je to vším ostatním plnotučný thriller s atypickými detektivními rysy, kde každý aktér dělá různé chyby a tím činí cestu k odhalení vrahů hodně trnitou.
Zaujal mě pokus autora o to skládání příběhu jak slupky cibule. Hlavní hrdina je pan Nezlomný, který se nemůže anebo nechce přímo vzdát, jde urputně za svým a bude bojovat do posledního dechu. Jeho minulost, jen letmo naznačená, byla patrně velmi hektická, a v podstatě ho předurčuje být tím, kdo problémy nekompromisně vyřeší.
Knížka se čte dobře (ve čtečce), ale není to triviální příběh. Vyprávění je spletité a docela i dlouhé, do jednoho filmu by se asi všechny obrazy nevešly, a přitom každý má svůj význam. Nehledejte v tom nějaké filosofické či psychologické myšlenky hlavního hrdiny, je to spíš takový jízlivý Marlowe, střižený ironickým Johnem McClanem…, ale je nemilosrdnej
Musím ocenit nápaditost vzorů. V blázinci se to vyplňuje úplně samo, stejně tam člověk nemá co dělat a jako výplň času mezi vizitami fakt dobrý!
Konečně jsem toto veledílo dočetl.
Bohužel, dneska je to bichle na nedočtení.
Na spoustě míst by stačily odkazy na nějaký term do wikipedie (pardon, v papírové knížce není možné poklepat kurzorem myši na odkaz).
Ale jak tu už psali předchozí čtenáři, je to těžké čtení a není si možné vybrat jen jednu rovinu - popisnou, příběhovou, taky příběh v příběhu, nebo jen filosofickou, prostě maglajz (a adekvátní výtah z díla neexistuje).
Vlastně ani nevím, jestli knihu doporučit aspoň ke studijnímu výzkumu...
Tenhle mnohovrstvený příběh velmi těsně sousedí s Tekoucím svědomím, takže tu souvislost radši ani nenapíšu, poněvadž je to gró příběhu. Jo, a název přesně vystihuje místo dopadu "z nebe spadlých andělů", jak se píše v záhlaví knížky. I když tenhle příběh peláší zase jinou zatraceně křivolakou uličkou a já měl místy pocit, že se to zvrhne do prudistický červený knihovny... no skoro. Hrdina je na jednu stranu děsnej zachránce, téměř jako Harry Potter po čtyřicítce, a na druhé straně je dost nemilosrdnej pacholek. Líbí se mi poměrně optimistické konce všech knih, i když autor nechá umřít dost darebáků a shem tham i nedarebáka...
Příběh je dynamický, na známém půdorysu a jak je u autora zvykem taky pěkně spletitý. Lokacemi souvisí s Bílýma můrama a možná i s Orphanem. Zaujalo mě, že hlavní hrdina si ženy vybírá podle "vůně"... to asi po té ráně heverem do hlavy a tak se mu tam dostaly ty dráty. Vlastně i díky té ráně má taky trochu problém se svědomím, ve skutečnosti se mi zdá, jako by žádné svědomí ani neměl, i když vystupuje jako distingovaný hodňouš. Jeho matka je taky extra potvora... Díky složitosti je ale třeba při čtení dávat pozor, jinak se člověk zaplete a nebude vědět, kdo je větší parchant.
Tak tenhle příběh je trošku jiný než předchozí autorova díla, je komornější, se šmrncem do lehoučké romantiky, což je myslím dobře, na rozdíl od depresívních pohádek s hořkým přídechem současnosti. Ale pořád je to tak trochu sci-fi s nádechem thrilleru.
Děj ubíhá v současných českých reáliích. Trochu melancholický hlavní hrdina vlastně sebe ani nehledá, dokud nedojde k souběhu pár tragických událostí, jejichž spouštěcím impulsem je nejspíš svatba jeho kamaráda, byť dost velkou roli tu hraje i tuba Defrangilu.
Základ příběhu je vystavěn na fantaskní skutečnosti, ve které do našeho světa proniknou lidé z jiné možné minulé budoucnosti a nějak tu žijí. Hlavní hrdina k takovým lidem patří, ale neví o tom. No, a o tom celý ten poměrně dlouhý příběh je!
Některé věci jsou jen naznačené, a tím pádem mám silný pocit, že se jedná o jednu dějovou linii v rámci několika dalších (sám autor má na svém profilu poznámku, že těch příběhů bude asi víc) a některé odkazují i na předchozí příběhy.
Celou sérii ale u čtenářů sráží skutečnost, že jsou to e-knihy (dokonce jsem viděl, že je ji možné na nějakých ilegálních stránkách stáhnout). Papír je papír, třeba já bych si takový příběh rád v reálu určitě prolistoval.
Stojí za přečtení a dávám příběhu palec.
Četli jsme to ve škole, ale dneska si z toho nic nepamatuju... bylo to dávno, ve druhé třídě...
Skvělý příběh z posledního listu Mladého světa - tím vždycky končíval pracovní týden, páteční Večerní Praha a poslední výtisk Mladého světa :) co dodat.
Dálkové ovládání je vcelku podařené pokračování knížky "Tajemství včerejška", kde je opravdu jedním z hlavních předmětů ruční bezdrátový ovladač pro dálkové ovládání třeba elektrických vrat anebo žaluzií.
Jenže anotace je kapku zavádějící jako u všech autorových knížek. Čertví, kdo je píše, protože o členitosti příběhu v nich není nic! To snad i obrázek obálky napoví víc. Místo aby se čtenář dozvěděl, že hlavní hrdina začíná jako chcípák, tak jsou tam jen osudové bláboly.
Úvod svižně prosviští akční scénou, odehrávající se na exotickém místě v Belize a vrací se zpět do Čech.
Vazba na první díl je víc než těsná (lokacemi i osobami), v podstatě příběh začíná přesně tam, kde první díl skončil, ale to se pozná až v druhé kapitole (úplně fantastická scéna je s démonizovanou čarodějnicí Helgou, o které se víc dozvíme až příběhu "Bílé můry", to je fakt hustózní).
Nedokážu přesně říct, kam exaktně knihu zařadit, na to jsou tady daleko zkušenější čtenáři, ale má to příběh, je tam i něco ze scifi, obsahuje drobnou detektivní zápletku a vypadá to jako triller... mně se to líbilo, ale ne každému sedne rozvláčnější styl vyprávění a ne každý se s takovým hrdinou dokáže ztotožnit. Za mě ++++.
Zpočátku jsem si myslel, že je to dobrodružná sci-fi detektivka, ve skutečnosti je to ale vcelku povedená storka o tak trochu nepovedeném cestování v čase.
Lhal bych, kdybych řekl, že jsem tento příběh nikdy neviděl. Už jsem ho četl dávno ve verzi románu neuranoya před pětadvaceti lety, vytištěném na perforovaném papíru z jehličkové tiskárny na Strahovských kolejích. Bylo to, jako když na vás dýchne konec osmdesátých let (paradoxně se to projevilo absencí mobilů) a pointa příběhu tehdy byla taky trošku jiná. První třetina příběhu je téměř identická s původní verzí, nabízenou nakladatelstvím. Příběh je svým způsobem logický s určitými iracionalitami (ty jsou tam podle mě schválně; jak jinak vysvětlit bláznivá rozhodnutí, jestliže hlavní hrdina není na drogách a ani není alkoholik, že?).
Mě osobně se nejvíc líbí část prehistorického přistání na zamrzlém Baltu, které vypráví jeden z hlavních hrdinů (ve skutečnosti je právě tohle páteřní část příběhů, rozvinutá v dalších novelách). Vysvětlování není úplně polopatické (a to je dobře), ale je to úvodní díl delší série, takže předpokládám, že je to jen větší ochutnávka příběhů příštích.
Řekněme si to upřímně, není to čtení pro čtenáře, zvyklé na akci v každém odstavci a hlášky Bruce Willise (až na určitá nezvyklá přirovnání a zvláštní slovní obraty).
Ale kdo má rád vyprávěnky, které na děj jsou od lesa, tak ten si i počte :)
Každopádně druhý (mileniální) díl je už modernější, je na něm vidět, že vzniknul víc jak deset let po prvním, ale svou příběhouvou linku (nechci napovídat) drží dál.
Je to zajímavá knížka s příběhem ukotveným v českém prostředí (velká část se odehrává nedaleko Zbraslavi) a s výrazným sci-fi prvkem (cesta časem), s velmi civilním pohledem na různé situace (kterým je možno uvěřit) a množstvím postav, trochu schematicky vyvedených, což ale na čtivosti textu nic neubírá (dokonce bych řekl, že autor popisuje stylem "nikdo mi nechce nic říct"). Text má široký záběr a rozbíhá se až ve druhé třetině knížky (nemá klasickou detektivní pointu, ale těch gradujících bodů je v příběhu více). Některé věci příliš nevysvětluje, takže se domnívám, že koexistuje s ještě nějakým dalším příběhem v paralelní nebo sekvenční linii (třeba by mě zajímalo, jak se angažovala Helga – v jiném příběhu?). Textu lze vytknout jisté kostrbaté úseky, podle mého je to hodně syrový text, ale v tom je jeho jisté kouzlo. Věřím, že třeba ve druhém vydání vyjde i na papíře a text bude trošku učesán. Za přečtení to stojí.