Katy007 komentáře u knih
Moc pěkný a silný příběh, na mě občas příliš mnoho nepravděpodovných náhod a situací, přesto na mě ale nevýslovně zapůsobil.
HP je pro mě spíš odpočinková četba, ale rozhodně jsem ráda, že jsem se do toho pustila :)
Kdyby kolem té knížky nebyl takový poprask, možná bych ji ani celou nedočetla. A teď možná čekáte něco v tom smyslu, že jsem ráda, že jsem to vydržela, protože druhou půlku knihy jsem četla s nadšením a nemohla jsem se odtrhnout. Není to úplně tak. Rozhodně nemůžu říct, že mě kniha úplně zklamala, protože text je krásně napsaný, propracovaný... nevím, co přesně mi v tom chybělo. Chvílemi mě trochu zaráželo množství vulgarismů v řeči postav, ale to k nim nejspíš patří... Ale líbilo se mi, jak si na konci knihy autorka pohrává s časem. Děj tak získal větší spád.
No musím říct, že jsem měla trochu předsudky a nepřeháněla jsem svá očekávání. Zbytečně. Je to opravdu skvělá knížka, kterou je radost číst. Je pravda hodně obsáhlá, ale mně osobně to nedělalo žádný problém - přečteno jedním dechem během tří dnů... Jen bych ocenila víc Alexe Kinga - což je postava, na které to celé stojí. Přijde mi, že mu autor mohl dát víc prostoru. Každopádně moc doporučuji, snad se dočkáme nějakého pokračování.
Je to příběh plný emocí a pohnutých osudů lidí v tragické době druhé světové války... styl vyprávění je ale poněkud zvláštní, nějak mi byl proti srsti... ale je to útlá knížečka, tudíž se četla přece jen docela dobře.
Opravdu skvělá kniha, která mě upotala zajímavým způsobem psaní. Autorčin styl mě jako čtenáře vedl příběhem dál a dál, aniž bych si to pomalu uvědomovala. Tím ovšem nechci říct, že by se mi kniha četla bez problému. Dlouho trvalo, než jsem se do ní pořádně ponořila a zvykla si na složitosti v textu a krkolomná korejská jména a názvy.
Každopádně pro křesťana i nekřesťana je to úžasně silné svědectví víry v úplně jiné době a podmínkách, než jsme zvyklí my.
Jsem trochu rozpačitá... knížka se mi moc líbila. Přečetla jsem ji takřka na jeden zátah. Bohužel se mi příliš nelíbilo (a neodpustím si to podotknout), že děvčata se jisté informace dozvědí při vyvolávání duchů, aniž by se to později racionálně vysvětlilo. Pokud je příběh detektivkou, kouzla ani duchové by v nich vystupovat neměli. Jinak ale velice zajímavé čtení.
Řekla bych, že od Blytonové jsem už četla i mnohem lepší kousky. Ani nevím proč, ale přesto jsem byla trošku zklamaná. Možná díky předchozímu dílu - Záhada tajného přístavu, který byl opravdu senzační! No jo, ale bylo příjemné zase se na chvilku vrátit do dětství. Každopádně moje mladší sestra byla z knížky nadšená.
Mno, abych řekla pravdu, tak kdybych tu knihu nemusela přečíst celou kvůli povinné četbě, s velkou pravděpodobností bych ji odložila. A s ještě větší pravděpodobností bych ji už nikdy znovu neotevřela. Naštěstí je příběh celkem krátký.
Dvojice Tommy a Pentlička jsou od samého počátku mého agathování mými nejoblíběnějšími postavami paní Agathy. Příběhy téhle knihy mají jak napětí a tajemno, tak jiskru a humor, který probleskuje mezi Tommym a jeho ženou každou chvíli. Pokud znáte příběhy jiných detektivů, které ti dva v případech napodobují, dojem z knížky se ještě zlepší.
Česky už mám přečteno, opravdu suprová kniha. Nyní se snažím ten pirátský skvost přelouskat v angličtině. Stejně dobré, jen pomalejší :-)
Četla jsem to na dovolené, když už nebylo ke čtení nic jiného. Zezačátku jsem příliš nadšená nebyla, ale nakonec jsem se do příběhu začetla a byla jsem mile překvapená. Příběh sice občas pokulhává, hlavní hrdinové občas jednají řekněme jako cvoci, ale co už, o to dost možná autorovi šlo. Pokud čtenář nehledá krásu a logiku příběhu (kterou Cvoci zjara nevynikají), ale krásu slova a autorovo umění vtipného zachycení jakékoli situace, je na správném místě.