Kerolka_P. komentáře u knih
Jistojistě jedna z nejlepších a nejkvalitnějších knih křesťanské literatury. Nemohla jsem se odtrhnout a jen jsem žasla.
Brilantně a precizně sepsaná kniha, která vás naladí na Vánoce (i na ty příští :) ). A nejen to, naučí vás lépe porozumět tradicím a zvykům s Vánoci spojenými.
Vydržela jsem jen jedno patro a odkládám; knihám tohoto typu nechci věnovat drahocenný čas.
Vynikající kniha! Přečtena na jeden nádech. Konečně je tu mladý talentovaný autor, který navzdory těžkosti a bolestnosti zvoleného tématu nespisuje depresi nad depresi, ale poukazuje na to, co je v životě opravdu důležité. Přičemž hlavní roli v knize hraje Smrt, avšak pozor - v tom pravém slova smyslu, jak si představuju, že bychom ji měli mít na paměti po celý náš život. Oceňuji odvážný způsob psaní formou předjímání děje - ten totiž vyžaduje spisovatelské mistrovství, aby čtenáře i přes znalost následujícího udržel v napjatém a dechberoucím čtení. A to Zusak dokázal. Kapesníky nezbytné. Rozhodně brzy sáhnu po další jeho knize. Srdečně doporučuji!
Nebýt cca poslední třetiny, hodnotila bych minimálně čtyřmi hvězdami. Kniha je velmi čtivá a poutavá, autorka má na psaní nepochybný talent. Nevím, proč tomu tak je, že naše velmi nadané a mladé spisovatelky (ať už paní Katalpa, tak Hanišová či Bolavá a spol.) se rozhodly psát depresi nad depresi. Přijde mi to velká škoda. Pořád zastávám názor, že knihy by měly předávat nějaké hodnoty, mravní postoj, rozlišovat dobro a zlo.. a čím dál hůř takové knihy mezi současnými autory nalézám. Naopak mám pocit, že primárním účelem je šokovat anebo dostat do deprese (a evidentně má tento přístup u čtenářstva vysoký ohlas). Takto - samozřejmě jsem nečekala žádný čajíček, když jsem si vědomě půjčovala knihu o holocaustu. A k tomu neříkám ani popel; mé výhrady se týkají času poté (nechci vyzradit spoiler). Tím rozhodně nechci říct, že každá kniha musí mít nutně dobrý konec. Ale jako čtenáři mi musí být jasné, k čemu to všechno bylo. A to mi teda jasné není. Co mi v knize vadilo ještě, tak do detailu líčené a z mého pohledu místy až preverzně a lacině popisované sexuální scény. Mám pocit, že je toho v dnešní době všude až nad hlavu a hlavně že to děj nijak neobohacuje, ale naopak mu ubírá na kvalitě. Takže za mě bohužel zklamání.
Morální základ do života pro každého. Nádherně napsáno, Eva Hudečková opět nezklamala.
Pro otce Pia mám velkou slabost a hltám každou knihu o tomto světci. Sympatické mi bylo nadšení autora, které je zřejmé z každého listu. Nicméně jednotlivé příběhy (logicky) působily zkratkovitým dojmem - rozumím, že nechtěl a co do rozsahu zřejmě ani nemohl zabředat do detailů - nicméně se domnívám, že to zvolené množství velmi stručných příběhů o zázracích může být až na škodu. Rozhodně bych člověku, který otce Pia nezná, spíše doporučila knihu od G. Amortha, která dává více (a z mého pohledu možná méně senzačně) nahlédnout do spirituality a osobnosti otce Pia.
První dvě části knihy se mi líbily strašně, třetí část hodnotím jako slabší a konec mi nesedl.A jelikož nechci vyzradit spoiler, tak nepojmenuju to, co mi na něm vadilo. Ale celkově se kniha četla velmi hezky a nerada jsem od ní odcházela.
Něco tak hlubokého, moudrého a nádherného jsem snad ještě nečetla. Za mě zatím naprosto nejlepší kniha Evy Hudečkové. A ten závěr.. tu slunečnou metaforu jsem obrečela, jak to bylo krásné! A říkám si, jak je moc dobře, že paní Eva "zběhla" z hereckého světa a dala se na psaní - je to skutečně PANÍ spisovatelka!
Co považuju na knize za nejlepší, je naprostá nepředvídatelnost děje. Vytříbený jazyk Aleny Mornštajnové popisuje neblahá léta a těžkost bytí v nich. A taky, jak blízko má každý z nás k pokřivení povahy, pokud hledíme jen na své zájmy. Rozhodně stojí za přečtení.
Já jsem nadšená :) Konečně kniha, kde je jasně rozlišené dobro a zlo. Často se v novodobých knihách setkávám s "hrdiny", kteří mají vlastně velmi pokřivený charakter a mírně řečno dosti ambivalentní roli. Eva Hudečková svým typickým nádherným a košatým jazykem popisuje, jak důležitá jsou naše každodenní rozhodnutí pro dobro či zlo. Současně jasně poukazuje na následky těchto rozhodnutí, které mají často dopad nejen na člověka samotného, ale i na jeho okolí (a jeho nejbližší). Oceňuji netradiční pohádkovou formu vyprávění dospělému adresátovi. Vřele doporučuji a těším se na další knihu autorky.
V polovině knihy čtení odkládám. Hanišové se nedá upřít velký literární talent; píše velmi poutavě. A tak mě moc mrzí, že už po jejích knihách nesáhnu; avšak síla volených témat je větší, než bych právě ted potřebovala. Respektive - že bych to chtěla číst před spaním, to tedy ne.
Mám moc ráda Evu Hudečkovou a její moudrost. Kniha dává nahlédnout do velmi těžkých časů a do způsobu, jakým jim jedna rodina čelila. Líbila se mi!
"Přečteno" jako audiokniha. Vypráví o "pachatelích dobra" - vždyť přece každý touží po velkolepé oslavě stých narozenin - versus dědulovi, který se nebojí vzepřít a odmítne se oné párty zúčastnit. Fandila jsem mu od první chvíle. Nevnímám to jako výsměch stáří, právě naopak. Stařík to všem natře. V knize je spousta legrace, nasmějete se. Je zde i řada momentů nutících k zamyšlení. Líbilo :)
Štval mě název, který nápadně připomíná moderní severské knihy. Ale dala jsem tomu šanci, lákalo mě prostředí slovenské vesnice. Začátek byl poměrně slibný, vlastně i ústřední téma bylo zajímavé, ale jako celek tedy ne e. Plácání Lojky mi v knize přišlo skoro zbytečné, zkrátila bych ho ani ne na třetinu. Chyběl mi zde vtip. Konec zaváněl kýčem. Skoro si říkám, že jsem ten čas mohla strávit jinak.
Za tento počin skláním se Aleně Mornštajnové až k zemi. Vynikající kniha! Jak mě příliš nestrhla všemi opěvovaná Hana, Tiché roky považuji za mistrně napsaný kus. Velmi se mi líbilo prolínání přítomnosti a minulosti po kapitolách a smekám zejména před závěrem, kde nenastal nabízející se kýč jak bič. Autorka velmi neotřelým způsobem ukazuje, že každá mince má dvě strany. Fandím a těším se na další mornštajnovské čtivo. Pět hvězd!
Za mě vede Ove a Britt-Marie. Babička mi přišla jako slabý odvar, i když za přítomnost Britt-Marie zvedám o jednu hvězdu výš. Nezastírám, že zde byla řada hezkých míst a i silných momentů, zamilovala jsem si worse a jejich vztah s Elsou. Avšak míst, která mi připadala jaksi nadbytečná, bylo na mě příliš mnoho.
Moc mě to nechytlo. Děj mě nevtáhl a musela jsem se do čtení spíš nutit. Ani aha moment se nedostavil. Nicméně nebudu férový zhodnotitel, neb miluju Doyla, tudíž detektivní laťka je vysoko.
Jako u Života Panny Marie jsem byla vděčná za další vhled do těchto událostí. Nevím proč, ale četlo se mi to hůř než Život Panny Marie.
Vřele doporučuju každému k prohloubení vztahu s Pannou Marií a víry všeobecně. Krásný a srozumitelný vhled do života Panny Marie a Pána Ježíše. Uvítala jsem další možnost vyjma Bible, která tyto události zprostředkovává. Velmi čtivá, beletristická forma.