KharDémon komentáře u knih
Nový asterionský sborník povídek čtenářům neotřele prezentuje panteon temných asterionských božstev - Temnou desítku. Kdo s asterionskými příběhy vyrůstal jistě ocení, že v mnohých povídkách znovu potká své staré známe z předešlých knih - např. Žněslava, kterého měli čtenáři možnost poznat v povídkovém sborníku Zrození Modrého měsíce, rovněž se na asterionské pláně vrací postava královny české fantasy Lucie Lukačovičové - Smrtihlav. A po pětileté pauze se vrací i jedna z nejoblíbenějších asterionských postav - zrzka Magnólie. Psionička s obrovským výstřihem a nevymáchanou pusou přirostla k srdci mnohým čtenářům a v rozsáhlé novele "Sivý Tamarýn" si ji mohou její věrní fanoušci užít dosytosti. Hanina Veselá znovu dokázala, že patří ke špičce české fantasy a její povídka opět srší neobyčejným a neotřelým humorem, který na české fantasy scéně dokáže málokdo napodobit. Velmi originální je i povídka Petra Urbana "Prkna, která znamenají sněť", která kombinuje prvky divadelního umění s krutostí a krvelačností temných bohů. A i fanoušci Radovana Kolbaby si přijdou na své - ve sbírce má rovnou dvě povídky, které potvrzují jeho neobyčejný spisovatelský um a čtenářům mezi řádky slibují, že o této nově vycházející asterionské hvězdě neslyšíme naposledy.
Knížky Haniny Veselé čtu již několik let a pokaždé se u nich královsky bavím. Jsou psány tak přesvědčivě, že někdy přestávám vnímat rozdíl mezi Magnólií a samotnou autorkou. Jsem Hanině strašně vděčný, že se věnuje Asterionu, bohužel dnes z tohoto světa vychází již velice málo knih a jediná Hanina udržuje tento světa, jakožto pravá královna fantasy, při životě. I v knížce Krev teče vždycky červená si Magnólie zachovává svůj svěží smysl pro humor a svými sarkastickými poznámkami si snadno získá srdce každého čtenáře, naopak u negativních postav jako je Blagunu či mistr Jagoda čtenář často zatíná pěsti a přeje si mít tu moc jim pořádně zatopit. Příběh opět odhaluje mnohé z asterionských dějin a autorka, která je rovněž i zkušenou historičkou, dokáže čtenáři zprostředkovat dějiny Plaveny srozumitelnou a zábavnou formou. Do budoucna Hanině přeji, aby nikdy nepřestala psát, protože takových postav jako je Magnólie není nikdy dost :-).