kiuru komentáře u knih
(SPOILER) Román zachycuje tureckou zemi v celé její rozmanitosti. Její rozporuplnost, různorodý způsob života. Např.: Na jihovýchodě země již roky trvá válka mezi kurdskými povstalci a tureckou armádou, zahynuly v ní tisíce lidí, ale to vůbec nebrání tomu, aby se Turci a Kurdové spolu bavili, pracovali a mezi sebou se ženili a vdávali. Jelikož se bojuje pouze v horách. Ve městech ke střetům nedochází.
Ačkoli je země muslimská, všude byla cítit nenávist k Íránu a Arabům. Na jedné straně nepouštěla policie do škol studentky, které si chtěly zahalovat hlavu, na druhé straně byly obrazovky a stránky časopisů plné sexu a nahoty.
Názory a postřehy na život, společnost, politiku a náboženství v Turecku nám zprostředkovávají jak hlavní, tak i vedlejší postavy.
I když se profesor Irfan Kurudal narodil do chudých poměrů v Izmiru, což je město ležící na západě Turecka, díky studiu a následnému manželství s velmi bohatou dívkou se dostal mezi tureckou smetánku. Profesor nám představuje blahobyt, vliv Západu, prázdný život v konzumu.
Další ústřední postavou je dívka Merjem, pocházející z vesnice na východě Turecka, jejíž život je sešněrován místními krutými pravidly, zažitými zvyky a názory. Merjem znásilní vlastní strýc, církevní hodnostář, který je v širém okolí brán jako vážený muž. Merjem, které se nedostalo vzdělání, sama sebe považuje za hříšnou, jelikož je žena a pasivně čeká na trest...
Třetí ústřední postavou je Džemal, bývalý voják z útokového komanda, Merjemin bratranec, syn muže, který Merjem znásilnil.
Džemal, který se zrovna vrátil z vojny, je pověřen, aby Merjem odvezl do Istanbulu a tam ji za její hřích zabil. Ten ji nakonec ale zabít nedokáže...
(SPOILER) Čtyři muži skončí v cele 1 x 2 metry. Neví, proč se kdo dostal do vězení a ani to vědět nechtějí, protože u mučení by mohli mluvit. Aby se vězni odpoutali od svých útrap, mezi jednotlivými výslechy s mučením si vypráví příběhy. Jsou to příběhy o Istanbulu na povrchu, o životě, o člověku,... Je zde hodně filozofických myšlenek. Díky spoustě příběhů, často prodchnutých humorem (vězni se při nich dokážou ze srdce zasmát), kniha nepůsobí tak depresivním tónem, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jelikož Istanbul sice produkoval i utrpení a bolest, ale zároveň každý den vytvářel naději a sny.
Jedna z postav, strýček Küheylan, pocházel z vesnice. Do doby, než ho zatkli a uvěznili, nikdy v Istanbulu nebyl. Protože věřil v Istanbul a snil o něm, nechal se odvést do vězení v Istanbulu. V cele je rád, že může poznat Istanbul alespoň tímto způsobem... Jelikož samotný Istanbul tvoří milion kobek a každá kobka je sama o sobě Istanbulem. Za každou zdí je jiný život, za každým životem jiná zeď.
Na základě kladných recenzí jsem si knihu pořídila a byla jsem dosti zklamaná. Kniha je psána hodně "populární" formou. Je třeba si mezi spoustou prázdných slov (typu: "To je doják, co?" nebo "Všechno se začíná zzzzpoooomaloooovaaaat. Ale kamarádi, snění to ještě není!"), najít to podstatné.
V textu se sem tam nalézají odkazy na prameny. Autoři chtěli u knihy vzbudit zdání větší odbornosti než má. Ne všechny odkazy jsou totiž k tématu. Např. jedna kapitola začíná popisem přistání Neila Amstronga a Buzza Aldrina na Měsíc. A na výrok Aldrina k pustině na Měsíci je odkaz. Textem o přistání na Měsíci chtěli přitom autoři jen vyjádřit, že lucidní snění nemá k cestování do vesmíru daleko.
Hlavní postava Andreas je zcela apatický ke všemu kolem a citově naprosto netečný muž. Jeho život má zaběhnutou, prázdnou rutinu, nic ho nezajímá, nic nechce řešit. Když dostane rýmu, která přeroste ve vytrvalý kašel, jde k doktorovi, který mu najde nějaké uzlíky (možná uzlíky způsobené tuberkulózou, či snad nádor?) a pošle jej na vyšetření. Andreas si ale pro výsledky není schopný zajít. Říká si, že pokud výsledky nezná, nemůže se mu přece nic stát a snaží se utéct před chorobou tím, že začne nový život... Pěkně mě štval. I jeho přístup k ženám byl otřesný.
Příběh koloucha a další zvěře z obory, kdy zvěř utíká z jednoho konce obory na druhý a marně si hledá úkryt před dvounožci - lidmi. Lidé jsou v oboře na každém kroku a zvěři nezbývá než se přizpůsobit...
Dobré, jen se nejedná o podprůměrné běžce, ale o velmi talentované mladé lidi, kteří vítězí již ve školních závodech. Pro všechny tyhle lidi je běhání vášeň.
Skvělý cestopis za kulturou Finska! Jelikož se Myslíková ve Finsku pohybovala mezi herci a divadelními kritiky (našla si tam mezi nimi spoustu přátel), seznamuje nás se světem finského divadla, s jeho současností i historií. Hodně se zajímala o finskou kulturu jako takovou. Proto se v knize objevuje i spousta informací o finských stavbách a architektech, o sochách a sochařích, o spisovatelích, malířích,... Vše podané ve velmi čtivé formě.
Hlavním tématem knihy nebyl vynález krakatiku, třaskavé výbušniny, jak jsem se před otevřením knihy mylně domnívala, ale milostné románky hlavního hrdiny. I když jeho srdce bylo pro jedinou, na každém místě, kde se ocitnul, se do nějaké místní ženy zamiloval. Byla jsem z téhle knihy zklamaná.
Lot byl zachráněn před zničením Sodomy a Gomory, ale pochybuje, zda Bůh rozhodl správně. Proč jej, spravedlivého, nechal Bůh naživu a ostatní museli zemřít? Stvořil Bůh lidi jen jako prototypy? Zkoušel vytvořit ty "správné" lidi a sodomští a gomorští se mu nepovedli?
Kniha plná filosofických otázek.
Lot putuje zeměmi a staletími, hledá moudré muže, aby mu zodpověděli na otázku, co je to člověk...
Průvodci na jeho cestě jsou mu anděl a ďábel. Anděl představuje pořádek, stereotyp, má zájem o člověka/jedince. Ďábel představuje pochybnosti, život, změnu, má zájem o společnost jako takovou.
Hodně zajímavá kniha.