Klaa
komentáře u knih
Hana
Alena Mornštajnová
Přečteno jedním dechem.Vtahlo mě to. Věta kterou si zapamutuji celý život, věc kterou vím, ale nestačily na ni slova, diky za ně :
„Někdy si duši představuju jako homoli, bílou homoli, z jaké se odsekává cukr. S každou strašnou věcí, která se v životě přihodí, se kousek homole odloupne. A tak se zmenšuje a zmenšuje, až z ní jednoho dne nezbude vůbec nic.“
Skleněný pokoj
Simon Mawer
S otevřením knihy a začtením se do prvních řádků se ocitnete ve vile Tugendhat a do konce knihy je to váš druhý domov. Vžijete se do postav a atmosféra toho místa se vám dostane pod kůži, i když jste tam nikdy nebyli. Bydlím kousek od vily a nikdy jsem tam nebyla. Což je dobře, když tam teď půjdu neuvidím jen studený dům, ale životy, příběhy, lidi, děti, historii...Skvěle napsáno, doporučuji všem.
