klarka3295 komentáře u knih
Knihu mě donutily přečíst až nepříliš lichotivé recenze na její zfilmovanou adaptaci, kterou jsem nicméně chtěla shlédnout až po přečtení knihy. Knížka, ač sem tam přeslazená, měla asi všechno. Romantiku, žerty, narážky, přátelství, ale i silné téma počínající násilnými a toxickými vztahy a konče vzorci, které nechtěně přebíráme z dětství a opakujeme je. Dílo mi předalo veškeré emoce, které mi předat mělo a celou dobu jsem doufala v konec, jaký nastal. Lily mi v knize přišla velmi sympatická, se silným charakterem. Hodnotím opravdu kladně.
To samé už ale nemohu říci o tom filmu. Ten mi nedal naprosto nic, plochý příběh s naprosto jinou než knižní Lily.
Až mě děsí, s jakou lehkostí a rychlostí se čtou takové hrůzy, které Chris Carter popisuje. Vždy je originální, nechutný a stále má čím překvapit. Doporučuji a těším se na další z Carterových počinů.
Opět mistrovské a zvrácené dílo. Jediné, co bych tomuto dílu v češtině vytkla je trochu nešťastné ztracení v překladu, které je bohužel zavádějící (zejména u druhé vraždy). Zápletka zajímavá a nečekaná, je vidět, že Carter má stále s čím překvapit a jeho fantazii se meze nekladou.
"Noční lovec" od Chrise Cartera je dalším mistrovským dílem v jeho sérii thrillerů, které se soustředí na detektiva Roberta Huntera. Carter opět dokazuje, že má talent na vytváření temných, napínavých příběhů, které vás nenechají vydechnout. Příběh začíná sérií brutálních vražd, které jsou nejen děsivé, ale i záhadné, a Hunter se ocitá v závodě s časem, aby vraha zastavil dřív, než udeří znovu. Co dělá "Nočního lovce" tak výjimečným, je Carterova schopnost vykreslit atmosféru strachu a beznaděje, která prostupuje každou stránkou. Vrah, kterého Hunter pronásleduje, je geniální, nemilosrdný a dokonale skrývá své stopy. Jeho modus operandi je znepokojivě promyšlený, což čtenáře nutí přemýšlet nad tím, jak někdo může být tak chladnokrevný a systematický.
Kniha je plná napětí a nečekaných zvratů, které udržují čtenáře neustále ve střehu. Postavy jsou opět skvěle vykreslené, s Robertem Hunterem v čele jako silným, chytrým a odhodlaným detektivem, který se nezastaví před ničím, aby vraha dopadl. Jeho dynamika s kolegou Carlosem Garcíou přidává do příběhu lidský rozměr a poskytuje potřebné momenty úlevy v jinak temné a intenzivní zápletce.
"Noční lovec" je skvělou volbou pro fanoušky napínavých a inteligentních thrillerů. Chris Carter znovu dokazuje, že patří mezi špičku v žánru, a kniha si rozhodně zaslouží místo na seznamu těch, které nelze odložit. Pokud hledáte příběh, který vás pohltí a donutí číst do noci, "Noční lovec" je tou správnou volbou. A byť pro někoho syrovost a brutalita popsaných činů může být až moc, já osobně to na Carterových knihách hodnotím velmi pozitivně.
"Popravčí" od Chrise Cartera je skvělým příkladem temného a psychologicky propracovaného thrilleru, který dokáže čtenáře pohltit už od prvních stránek. Hlavním tahounem je brilantně vykreslená postava detektiva Roberta Huntera, který musí čelit jednomu z nejzvrácenějších a nejchladnokrevnějších vrahů své kariéry. Tento antagonistický vrah není jen obyčejný zločinec – každou svou vraždu plánuje s ohromující přesností a krutostí, přičemž nechává své oběti čelit největšímu strachu, což přidává příběhu na děsivosti. Rozhodně mohu doporučit.
(SPOILER) Příběh je napínavý, plný zvratů a do poslední chvíle jsem neodhalila, kdo je vrah. I když jsem měla určité tušení, že by mohlo jít o nějakou konkrétní spojitost, nikdy jsem si nebyla jistá, jak přesně to všechno zapadá do sebe. Tento moment překvapení a neustálé přemýšlení mě bavily a udržovaly mě ve střehu.
Zajímavá byla i zápletka s vraždou, která s případem souvisela jen zdánlivě, což jen přidalo na celkové atmosféře nejistoty.
Samotný závěr knihy odehrávající se na pitevně přinesl nečekaný zvrat, který mě zasáhl a dodal příběhu další emocionální hloubku. Knihu určitě doporučuji všem, kdo mají rádi promyšlené a napínavé thrillery. Těším se na další díly.
I když koncept příběhu zní slibně, kniha u mě nakonec vyvolala smíšené pocity, a proto bych jí dala 5 z 10.
Jedním z hlavních důvodů, proč jsem si knihu tolik neužila, je postava Elly, nejlepší kamarádky hlavní hrdinky Sophie. Ella je ten typ postavy, který vás nenechá chladným – bohužel ale spíše v negativním smyslu. Její neustálé zasahování do Sophieina života, často bez ohledu na její pocity, působí manipulativně a sobecky, zároveň je z ní neustále cítit hořká chuť závisti. To by samozřejmě samo o sobě nemuselo být až tak špatné, kdyby byla Ella nějak komplexněji propracovaná, ale její chování je často ploché a jednostranné.
Přesto kniha nabízí několik zajímavých momentů. Jednou z nejdojemnějších částí je pasáž, ve které Sophie vzpomíná na svou matku, kterou ztratila. Tyto momenty jsou zpracovány velmi citlivě a autenticky. Autor dokázal zachytit hluboce bolest a prázdnotu, kterou Sophie cítí. Je to jedna z mála částí knihy, kde jsem měla pocit, že postavy a jejich emoce jsou skutečně živé a uvěřitelné.