knihomolkajanca komentáře u knih

Když jsem dočetla sérii Hřbitovní královny, dostala jsem chuť na další duchařinu a vzpomněla jsem si na Mediátora. Tuto sérii jsem před léty objevila v knihovně, když mi bylo asi 17 (tedy podobně jako hlavní hrdince) a měla jsem na ni hezké vzpomínky (hlavně na Jesseho :D ). A tak jsem si řekla, že si ji zkusím přečíst znovu.
I když je kniha určena hlavně pro mladší čtenáře a teenagerovská mluva může místy dospělého trochu obtěžovat, i tak je to zábavné a svižné čtení. Nechybí vtipné momenty i napětí (i když se mi dost z děje i po tolika letech vybavovalo, takže už tak napjatá u čtení nejsem). Jesse je opět top a hodně se mi líbí i koncept postavy otce Doma. Prostě fajn oddechovka na večer.

1 10.01.2021

(SPOILER) Tento díl se mi jednoduše líbil. Na pět hvězd tomu sice něco schází, ale už počátek s klecovými hroby mě rozhodně zaujal. Dokonce jsem v jednu chvíli při čtení měla i trochu tísnivý pocit, což se mi dosud u této série nestalo. Bylo to konkrétně u scény s duchem zavražděné ženy, který na ni číhal na hřbitově a choval se skoro jako zombie.
Jako postava mě hodně bavil Kendrick, i když jsem tak nějak tušila, že nakonec nebude takový, jak se zdá. Autorka má totiž tak trochu oblibu nechávat Amélii ve všem samotnou. Jsem proto ráda, že alespoň přátelství s doktorem Shawem se překlenulo v něco opravdovějšího, protože si říkám, že normálnímu člověku by z toho asi muselo přeskočit, kdyby neustále zažíval takovéto věci a neměl nikoho, komu se s tím bez obalu svěřit. Kdybych já byla Amélií, tak bych už nejspíš měla všechny vlasy bílé a raději ani nevycházela z domu. :D
Co mi trochu vadí jako snad téměř u všech dílů, je nelogické chování Amélie. Všechno na ni křičí "nechoď tam!" a ona tam samozřejmě vždy jde, navzdory jakémukoliv nebezpečí. Chápu, že kdyby nikdy nikam nešla, tak by to byl asi na nic příběh, nicméně občas mi to už přijde docela do očí bijící.

1 07.01.2021

(SPOILER) Tento komentář píšu až po dočtení posledního dílu série a ačkoliv je to jen týden a půl, co jsem dočetla Návštěvnici, trochu s nelibostí zjišťuji, že mi jednotlivé knihy hodně splývají dohromady. Přeci jen děj je vždy dost podobný a tak jsem si musela nejdříve ověřit, zda tento díl byl skutečně o tom, o čem myslím. :D

Musím říct, že se mě hodně zaujala záhadná minulost předka Amélie a živě jsem si u čtení představovala onen pokoj s klíči. Naživo by něco takového muselo být vskutku znepokojující. Každopádně mi ale přijde, že autorka přidává stále více a více otazníků a některé věci prostě zůstávají trochu nedořešené.
Vztah s Devlinem je jako vždy zvláštní, plný tajemství, skoro jako kdyby to snad ani pořádný vztah nebyl, i když Amélie je z Devlina jako vždy na větvi.

Celkově se ale nedá popřít, že kniha je opravdu čtivá a autorka opět velmi dobře pracuje s reáliemi, takže se vše zdá docela dobře uvěřitelné...až na ty duchy samozřejmě :)

1 07.01.2021

Po docela nudném druhém díle jsem doufala, že třetí díl bude o něco záživnější. A naštěstí tomu tak bylo. Zhltla jsem knihu téměř na jeden zátah. Oceňuji návrat Devlina do příběhu, jelikož mi to s ním přijde zajímavější a jsem docela zvědavá, co všechno skrývá. Tak nějak mi přijde, že to nebude tak jednoduché (i když ani do teď to vlastně jednoduché nebylo). Rozuzlení příběhu bylo trochu nečekané, za což dávám určitě bodík navíc. Jen mi přijde, že tak nějak vyvstává stále více otázek, jak to vlastně s těmi duchy všechno funguje, a jen na málo z nich čtenář dostane odpověď. A co musím autorce vytknout, tak určitě místy nelogické chování Amélie. I tak se ale na další díl určitě vrhnu, tak snad bude kvalita obdobná jako u tohoto dílu.

1 28.12.2020

První díl jsem přečetla jedním dechem. A tento? No... asi pro mě nasadil první díl příliš vysokou laťku a čekala jsem více. Přestože jsem Království přečetla za 2 dny (hold čtu prostě rychle), děj mě úplně nebavil, nějak mi to všechno vlastně nepřišlo tolik záživné a postavy byly nezajímavé. Nikomu jsem nefandila a několikrát jsem se přistihla, jak se těším, až to budu mít za sebou. Přestože se na scéně objevil další muž, nijak jsem s ním nesympatizovala. Prostě to bylo...nemastné, neslané. A chování Amélie - pro mě celkem nepochopitelné.

Ze všech postav jsem nejvíce fandila Angusovi, který mi přišel jako super zpestření a byla jsem ráda, že jeho pohnutý osud konečně nabral lepší směr. Osobně doufám, že se objeví i v dalších dílech, protože by mi asi opravdu chyběl. Další díl se určitě chystám přečíst (přeci jen už ho mám doma půjčený z knihovny), tak doufám, že to bude o něco lepší počtení než tento zvláštní (možná i výplňový?) díl.

Celkově ale i přes mé výhrady hodnotím třemi hvězdami, jelikož nemohu popřít čtivost knihy a zajímavé zasazení příběhu. Autorka nám odhalila více z minulosti Amélie a dílky skládačky do sebe o něco více zapadají. Série má velký potenciál, tak doufám, že jej autorka v dalších dílech využila o něco lépe.

1 26.12.2020

(SPOILER) Poslední dobou asi měknu a mám chuť na nějaké romanťárny. U této mě v knihovně docela zaujala obálka, která je řekla bych i celkem vkusně udělaná. Nesnáším totiž ty knihy, kde je na přední straně nějaký polonahý slizký chlap. :D

Co se týče příběhu samotného, utíkal docela rychle, ale musím říct, že v tomto žánru už jsem četla vydařenější kousky. Hlavní hrdiny jsem si oblíbila, ale Aiden už mi místy přišel dost zabedněný a to i přes jeho minulost...no, těžko říct, zda by se někdo takto v realitě opravdu choval.

*SPOILER*
Za co ale musím autorku pochválit je zápletka. Hezky ji skloubila s minulostí Cami, takže bylo opravdu pochopitelné, že to, že se něco v domě neměla na svém místě, neřešila hned s ostatními a policií. Představa, že máte v domě x týdnů nevítaného hosta, je docela děsivá.
*KONEC SPOILERU*

Konec byl, jak už to u tohoto žánru bývá, náležitě přeslazený. Opravdu úsměvná mi pak přišla část s tetováním - jakožto člověk, který se tetováním živí, musím konstatovat, že to, co autorka vymyslela, byl takový kýč, až jsem u toho obracela oči v sloup. Skoro bych se vsadila, že sama žádné tetování nemá...

1 26.12.2020

Po více než půl roce jsem se zase sáhla po Drizztovi a těšila se na další dobrodružství s ním a jeho přáteli.
Musím ale říct, že docela dlouhou dobu jsem se do děje nemohla pořádně dostat. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem už nějakou dobu Drizzta nečetla a nějak jsem si musela zase zvyknout na styl psaní autora a nebo jsem jen nebyla optimálně naladěná na hardcore fantasy... Každopádně konec jsem si moc užila a brzy asi sáhnu po dalším díle - zvlášť, když již zbývá ještě tolik.
Čím déle s Drizztem a jeho družinou prožívám jejich příběhy, tím více mám v oblibě Regise. Na začátku to byl docela sobecký floutek, ale líbí se mi, že se sebou bojuje a dokáže své přátele stavět nad své potřeby. No a Drizzt a Cathy? Uvidíme, co další pokračování přinesou...

1 26.12.2020

(SPOILER) Poslední dobou na mě tato série všude vyskakovala, takže když jsem první díl zahlédla v knihovně, hned jsem jej ukořistila. A musím říct, že se jedná rozhodně o zajímavé čtení.
Klasické detektivky mě úplně tolik nebaví, ale detektivka a duchařina opepřená romantickou linkou? Proč ne, funguje to a bavilo mě to.
Úplně bych to asi nezařadila mezi horor, pocity strachu to u mě nevyvolalo, ale možná jsem jen příliš otrlá. :D Co jsem trochu postrádala, bylo bližší vysvětlení pravidel, jak to vlastně s těmi duchy je. Ale vlastně ani samotná hrdinka toho úplně moc nevěděla, takže doufám, že další díly mi přinesou trochu více informací.
*SPOILER*
Co se týče Devlina, byl to docela sympaťák a jsem zvědavá, jak se věci vyvinou. Osobně se ale divím hlavní hrdince, že nebyla trochu aktivnější, co se týče komunikace s jeho duchy minulosti. Asi bych se chovala jinak, kdybych se do někoho opravdu zamilovala. Nicméně chápu, že velký podíl na tom měla její výchova, kdy jí bylo od malička vštěpováno, že na duchy nesmí reagovat a nemá se stýkat s lidmi, na které jsou pověšeni duchové. Avšak kdyby mi to dodržování pravidel stejně moc nešlo, asi bych se do toho vrhla trochu více po hlavě. :)
*KONEC SPOILERU*

1 26.12.2020

Po knize jsem sáhla díky Čtenářské výzvě (Kniha od dánského autora). Původně jsem neměla v plánu číst zrovna pohádky, ale vypadá to, že Dánové snad nepíšou nic jiného než thrillery, na které jsem zrovna neměla úplně náladu. Takže jsem si nakonec dala opáčko pohádek a nakonec jsem za to i docela ráda.

Spoustu těchto pohádek jsem naposled slyšela, když jsem byla opravdu malá, takže bylo hezké se zase vrátit vzpomínkami do dětství. Pohádky jsem si četla postupně - vždycky jednu dvě před spaním a byla jsem sama překvapená, kolik jsem toho už stihla zapomenout. Pár pohádek mi přišlo docela zvláštních a tak nějak jsem u nich postrádala ono poučení, ale většina byla moc hezká, i když ne s dobrým koncem. Pěkné čtení, místy spíše pro dospělé, než-li pro děti.

1 28.11.2020

(SPOILER) Na knihu jsem přišla tak, že na mě začala všude na internetu vyskakovat. Když ale řeknu všude, myslím tím opravdu úplně všude. :D Musím říct, že takovou propagaci knihy jsem teda dlouho nezažila. Tak jsem si řekla, že to tedy zkusím, když už mi ji takto násilně cpou. A nakonec to vlastně vůbec nebyla taková hrůza.
Komentář píšu trochu s odstupem, takže úplné podrobnosti se mi tak trochu vypařily z hlavy, ale kniha se četla docela hezky a děj ubíhal. Přišlo mi trochu nesmyslné, že Reed nebyl upřímný už dříve co se týče jeho nemoci, nicméně nějakou zápletku tam autorky vymyslet musely, že jo :D Velmi sympatická byla postava Iris a pošťuchování mezi Charlotte a Reedem bylo taky fajn.

1 12.08.2020

Kniha mě zaujala zajímavou obálkou a navíc se mi hodila do letošní výzvy, takže bylo jasno. Jelikož jsem knihu dopředu nijak nezkoumala, neměla jsem žádná očekávání a tudíž jsem mohla být pouze příjemně překvapena. A tak se také stalo.

Hlavní postavy byly sympatické a děj odsýpal, takže jsem měla za dva dny přečteno. Líbila se mi neobvyklá zápletka v podobě připoutání a postupný vývoj postav. Co se týče fantasy, je to spíše oddechovka, žádné velké drama a krev, ale na pokračování se v nejbližší době určitě chystám a těším.

1 28.06.2020

Přestože jsem se do knihy nemohla začíst natolik jako do předchozích dílů, musím říct, že se mi líbila. Trochu mě mrzelo, že v knize nebylo více povídek přímo o Drizztovi, ale naopak mě zase potěšilo, že jsem se dozvěděla například o tom, jak se zrodila Guenhwyvar nebo to, že se autor vrátil i k Entrerimu a Jarlaxlovi. Konec byl sice trochu smutný a když jsem otočila poslední stránku, bylo mi trochu líto, že mám celou Legendu o Drizztovi dočtenou. Určitě se k ní zase jednou vrátím, jelikož Drizzt se pro mě stal srdcovkou. Každopádně se chystám i na další série jak o Drizztovi, tak o Entrerim a Jarlaxlovi.

1 03.04.2020

Možné spoilery:
Rozhodně ne typická kniha o Drizztovi a to hlavně proto, že se v ní Drizzt ani neobjeví. Wulfgar nikdy nebyl mojí nejoblíbenější postavou, tudíž mě tento díl nebavil tolik, ale myslím, že pro správné vykreslení postavy byl i tak díl nutný.
Zpočátku mě docela nudil děj o matce dítěte, jelikož jsem vlastně nevěděla, jak to s příběhem může souviset. Ke konci už to ale bylo trochu napínavější a když se děje spojily, nakonec to byl docela fajn příběh.
Tři hvězdy a hurá na další díl - už bych zase ráda Drizzta i ostatní :)

1 01.03.2020

Po delší době jsem se dostala k pokračování v Legendě o Drizztovi. Musím říct, že tento díl mě opět navnadil na pokračování, takže jsem se ihned vrhla na další knihu. Nebudu to nějak sáhodlouze okecávat - zasloužené 4 hvězdy.

1 01.03.2020

Ok, kniha se četla dobře jako ty předchozí, ale hlavní postavy mě bohužel příliš nebavily a takového chlapa bych asi musela zastřelit. Dvě hvězdičky za to, že i tak příběh uběhl.
Poslední díl přečtu, ale myslím, že už mě nemá co překvapit...

1 11.12.2019

Díky výzvě jsem narazila na předchozí knihu Ladislava Zibury a protože se mi styl, jakým byla napsána zalíbil, tak jsem se po nějakém čase vrhla i na další díl. Tento díl mi přišel trochu slabší a méně vtipný než cesta do Jeruzaléma, nicméně si myslím, že to bylo částečně způsobeno i jazykovou bariérou, se kterou se autor potýkal v Číně. Na jednu stranu byly některé situace o to vtipnější, na druhou stranu se zase částečně opakovaly. Více se mi proto líbila i část z Nepálu, ale je škoda, že Zibura nepopsal o něco více i cestu přes Himaláje - na ty jsem se těšila.
Každopádně i tak se určitě chystám i na třetí Ziburovo dílo a potěšila mě i skutečnost, že již brzy bude vycházet další jeho kniha.

1 06.09.2019

Přečteno díky výzvě a musím říct, že jsem docela příjemně překvapena. Žánrově jde toto dílo úplně mimo mě, a tak jsem čekala, že se mi bude číst těžce a nebude mě bavit. Ale i navzdory tomu, že drama a poezii v psané formě nemusím, jsem knihu přečetla za chvilinku a byl to poměrně příjemně strávený čas. Záživnější byla samozřejmě dějství - mezihry jsem četla spíše z povinnosti, jelikož jsou opravdu stavěné hlavně na jeviště než pro četbu.

I přestože Argantova manželka byla poměrně průhledná a zápletka se tak nabízela, Zdravý nemocný i tak bavil a to zejména díky samotnému Argantovi. Úsměvná mi přišla zejména jeho vášeň pro klystýrky :D

V doslovu knihy o hře Zdravý nemocný jsem se také dozvěděla, že Moliére sám Arganta ztvárnil a při čtvrté repríze jej na jevišti sklátil kašel a následně pak zemřel. I přestože tehdy představení sklidilo velký úspěch, sám Moliére se mohutného aplausu již nedožil. Tak trochu ironie osudu...

1 06.09.2019

Možný SPOILER
Hodnotím trochu s odstupem, takže emoce po bezprostředním dočtení již trochu opadly (což je možná dobře :D ) Ale rozhodně nemohu jinak než za pět hvězd. Série je prostě výborná a od tohoto dílu jsem se nemohla odtrhnout. Události nám stále gradují a upřímně jsem opravdu zvědavá, jak se autorka rozhodne příběh zakončit. Závěr knihy byl opravdu překvapivý a musím říct, že jsem nečekala, že z Maeve se vyklube až takový záporák. Už se těším, jak se s ní postavy v dalším díle poperou. Přeci jen toho zbývá ještě opravdu hodně k vyřešení.

Co se týče postav samotných, tak v tomto díle jsem si jednotlivé linie příběhu užila, i když mě občas trochu štvalo, když se v tom nejnapínavějším přesunul příběh k někomu jinému. To jsem pak počítala, kolik stran mi zbývá, než si budu moct přečíst pokračování. Jak jsem tak trochu předpokládala ze čtvrtého dílu, postavy se nám pěkně napárovaly a ačkoliv ve čtvrtém díle mě linie s Elide tolik nebavila, tady už to bylo o dost lepší, ale to bylo nejspíš způsobeno postavou Lorcana.
To, že se na scéně objevila i Jeřábova tlupa bylo příjemným zpestřením. Trochu mi ale přišlo nelogické jednání některých postav v samotném závěru knihy, když se objevila Maeve. Konkrétněji Gavriela a Lorcana. Gavriel bojoval po boku Jeřába a chtěl být nablízku Aedionovi a přesto se pak cítil zdrcen při zrušení krevní přísahy Maeve? Dle mého by měl být spíše potěšen, že nebude muset opustit svého syna. To stejné i Lorcan, který se s přísahou snažil bojovat, zamiloval se do Elide...a také byl po zrušení přísahy nešťastný... tohle mi prostě moc nesedělo.
Co bych knize vytkla dále byla ještě kapitola, která byla věnována milostné scéně mezi Aelin a Jeřábem. Celkově mi to v příběhu nevadí, ale celou kapitolu bych o tom asi úplně číst nemusela. Nicméně si myslím, že spousta dámského osazenstva se na tu scénu třepala už x dílů :D
Z postav bych dále vypíchla Manon - docela mě i bavilo, že se dala dohromady s Dorianem. A dále pak samozřejmě Lysandra. Její přeměny byly zajímavé a těším se, co nám ukáže dál.

No upřímně doufám, že další díl vyjde brzy, jelikož po rozkliknutí pdf a zjištění, že má 912 stran jsem se trochu zhrozila a raději bych si počkala na češtinu :D Ale uvidíme, myslím, že pokud nevyjde v nejbližší době, tak to stejně nevydržím :)

1 04.06.2019

Uf, uf, uf! Tak tohle tedy byla jízda. Ačkoliv jsem byla z předchozího dílu taková trochu rozpolcená, tak tento jsem si neskutečně užila. Od začátku do konce to bylo napínavé, pořád se něco dělo, nechyběly nečekané zvraty. Znovu jsem se setkala se svými oblíbenými postavami a to, jak se vyvíjely, se mi líbilo. Několik lidí zde psalo, že jim Chaol připadal protivný a nebavil je. No, mně osobně vývoj jeho postavy přišel docela přirozený a uvěřitelný. Kdybych si prošla tím, co on, asi bych taky nebyla zrovna dvakrát příjemná. Dříve mě docela zklamal rozchod jeho a Celeany. Jsem ale ráda, že se alespoň usmířili a zůstali přáteli. Potěšilo mě také, že spisovatelka věnovala nejvíce prostoru Aelin, jejíž dějová linie mě baví nejvíce (možná částečně i kvůli Jeřábovi, kterého mám asi nejraději ze všech :D ). Oproti třetímu dílu mě také více bavil příběh Manon, ačkoliv Elide bych v příběhu asi úplně nepotřebovala. Naopak jsem si rychle oblíbila Lysandru a těším se na to, jakou úlohu ještě v příběhu sehraje. A taky mám pocit, že se nám to trochu napáruje :D Ale uvidíme...No, nezbývá než se vrhnout na další díl :)

1 16.05.2019

Tak trochu jsem knihu zapomněla ohodnotit, tak doháním zpětně. Tento díl mi přišel lehce slabší než ten předchozí, ale i tak si s přehledem čtyři hvězdy zaslouží. Je to prostě fantasy jak má být. I přesto, že námět může někomu připadat trochu ohraný, tak jsem neměla pocit, že bych knihu někdy dříve četla a hltala příběh až do konce. Neustále se něco děje, takže se nemáte šanci nudit a navíc mě baví, když je v knize detailně popsán boj, čehož si čtenář v jakékoliv knize o Drizztovi užijte do sytosti. Prostě je to jedna velká jízda se skvělými společníky a hlavně s Drizztem. :)

1 04.05.2019