Knihozrout2 komentáře u knih
Petr a Lucie, kniha od Rollanda, kterou znají asi jen Češi a francouzští odborníci na Rollanda a možná pár ostatních. Prvně je třeba říci, že tato kniha se mezi známými díly od Rollanda nenachází a dokonce článek o tomto díle není ani na francouzské Wikipedii, což něco znamená. V podstatě jediné dílo autora, které můžu s klidem říci, že je celosvětově známé je pouze Jan Kryštof. Co mne ale na knize celkem štvalo byl příběh, který byl příliš jednoduchý a nutno říci poněkud slabý. Knihu čtenář přečte za jedno odpoledne, nicméně když už přece něco čtu, tak očekávám, že se s knihou nějak ztotožním, to se mi ale u Petra a Lucie nestalo. Po knize již asi nesáhnu, to si raději přečtu něco od Remarquea, než mrhat časem u krátké knihy s až moc jednoduchým a hlavně předvídatelným příběhem.
Smutná kniha, která ukazuje tehdejší americký venkov, dřinu a vyhlídky na lepší zítřky. Do toho dva nerozlučné přátele - prostoduchého Lennieho a dobráckého George. Knihu jsem přečetl jedním dechem a milovníkům J. Steinbecka a ostatním mohu jen doporučit.
"Byl pozdní večer první máj..."
Máj je báseň, kterou by si měl každý přečíst, ať už má někdo raději prózu, stejně si myslím, že tato báseň dodnes patří mezi stěžejní díla poezie. I když je příběh ohraný a po dalším čtení se to kouzlo básně pomalu vytrácí, stále je to zajímavá a velmi povededená báseň i po lingvistické a estetické stránce
Bylo nás pět = knižní klasika od Karla Poláčka. Pamatuji si, jak jsem knihu jako malý bral neustále do ruky a četl si a neustále se chechtal, převážně kapitole Hon na vosy, která je opravdu nezapomenutlná a kterou si dovolím označit jako nejlepší z celé knihy.
Kniha se mi velmi dobře četla. Navíc čtenář má možnost poznat starou Čínu v dobách tehdejších dynastií a společně se soudcem Ti (jehož postava vychází z čínského úředníka Ti Žen-ťie, který doopravdy žil) rozkrýt různé zločiny. Doporučuji všem milovníkům detektivek, historie a staré čínské kultury.
"Když plul jsem po Řekách, jež nelítostně pádí,
tu jednou musil jsem dát sbohem lodníkům:
křiklaví divoši k nim vpadli v lodní zádi
a nahé přibili je k pestrým kolíkům."
Báseň odráží bohémský život Arthura Rimbauda, jednoho z nejznámějších představitelů takzvaných prokletých básníků. Dílo je krátké (16 stránek) a čte se doslova jedním dechem.
Malý princ je jedna z prvních knih, kterou jsem v dětství otevřel a ke které se dodnes vracím. Ať už je to kvůli těm zajímavým a chytrým myšlenkám, brilatnímu příběhu či jen tou známou frází: "Co je důležité je očím neviditelné." Přesně tuto frázi jsem slýchal na každém rohu, než jsem objevil tuto knihu. I když pro někoho může toto dílo působit infantilně, vlastně se v něm nacházejí části, které by si měl, bez ohledu na věk, každý alespoň jednou v životě přečíst.
Tragédii jsem přečetl téměř jedním dechem a dodnes ji považuji za jednu z nejlepších, kterou Sofoklés kdy napsal. Jeden z velkých plusů knihy je překlad, který knize dává autentičnost.
Ještě chci dodat, že zrovna když jsem četl knihu sníh padal a ráno, když jsem se vzbudil, tak mi právě někdo před domem postavil sněhuláka :-).
Doporučuji všem generacím, kniha obsahuje poutavé vyprávění plné zápletek z kterých se nakonec vyvrcholí překvapivý závěr.
Perla mezi knihami, plná příběhů z první světové války. Vřele doporučuji!