Kocuro komentáře u knih

(SPOILER) Na knihu jsem náhodou narazil v obchoďáku, zaujala mě obálka, proč to nepřiznat. Na tuto knihu je zde hodně recenzí, předpokládám, že téměř každého se nějakým způsobem dotkla. I mě bude trvat, než to ze sebe "oklepu" a bude to zase normální. Ano, skutečně se mě to taky dotklo. Ona to asi není knížka psaná pro zábavu. Jednak popis je dost naturalistický, na dnešní dobu, hrůzný, ale hlavní je přímo nevyslovená myšlenka a ta je ještě silnější.
Způsob psaní, myslím formu, postavy, těžko můžu hodnotit, předpokládám, že to vychází z toho, že autorka je z Argentiny a odpovídá to tamějším zvyklostem, nevím. Co na ději, který je čato kritizovaný vylepšit a nebo zdokonalit? Předpokládám, že to byl záměr a nebo to je někomu málo?
Myšlenku knihy, podle mě, vystihla ve své recenzi Tereza137, proto na ni navážu nebo ji obohatím. Takže, v ději se nenacházejí žádné nadpřirozené síly, neexistující technika a budoucí převratné vynálezy. Celé je to podle mě postavené jako lehce pozměněné a rozvinuté dnešní skutečné události. Vždyť jsme taky zažili nebezpečný virus a následná opatření, který nás různě omezovala a "pro naše dobro" patrná snaha zavést nerůznější už trvalá omezení. A v ději knížky, virus a platný zákaz večerního vycházení. Není vysvětlené, jakým způsobem se přijalo a provedlo rozdělení lidí na normální a jatečné, ale to snad nevadí. Děj je zachycený už v době, kdy to takto už fungovalo. Svět, kde Overtonova okna byla otevřená už dokořán. Dneska nemyslitelné věci byly součást života a nikdo nad tím nepozastavoval. Konkrétně to, že se živili lidským masem, i když se používaly různé eufemismy. Hlavní hrdina pracoval jako provozní na jatkách, takže jsme to měli "z první ruky". Byly zmiňované obchodní cesty hlavního hrdiny, které nám dokumentovaly odpornosti. Kdy se ocitl mezi "vyšší společností", kde bylo možné použít k sexuálnímu pobavení čtrnáctileté děvče a pak si z něj nechat připravit jídlo a labužnicky vykládat, jaká to byla delikatesa. Ale vždyť to není nic nového, známe případ jednoho finančníka, který už nežije, jen své oběti nepojídal. A byl to kamarád s příslušníkem královské rodiny, v soukromém letadle s ním cestoval někdejší nejbohatší člověk světa. Potom tam například byla zmiňovaná vědecká pracovnice, která prováděla na lidech, jak říkala, lékařské a jiné pokusy, v současné době neakceptovatelné. Ale to taky není nic nového, známe z historie některé lidi s lékařským vzděláním, co takové věci prováděli. Stačilo by málo a tohle by se postupně stalo normální.
Však malá úvaha, zde v recenzích k této knize je zmiňované, že je hodně prostoru věnováno popisu práce na jatkách, tj. zabíjení a zpracování, které není příjemné. Ale teď k tomu hlavnímu, v televizi, v reklamách a podobně jsou vidět roztomile působící hospodářská zvířata, je to jistě hezké. Ale dneska víceméně každý jí denně několikrát potraviny s obsahem masa. To maso muselo někde vyrůst, někde se muselo zpracovat. Ale to naprostá většina lidí během většiny svého života nevidí a na provoz jatek se taky nikdy nebyla podívat. Proto mi přijde děsivá myšlenka takového kanibalismu, protože by podle mě skutečně stačilo málo a možné by to nakonec bylo.
A to mi přijde na tom celé nejděsivější. A to je podle mě to hlavní, co autorka chtěla vyjádřit.