Znamenitá mrtvola přehled

včera

Snad nikdy jsem na nějakou knihu neviděla rozporuplnější recenze, než na Znamenitou mrtvolu, která se na pultech @knihydobrovsky objevila před dvěma lety. Nebudu lhát, zaujala mě zajímavou obálkou a v knižním světě určitě není nikdo, na koho by v té době alespoň jednou nevykoukla.


S čtením této dystopie jsem dlouho otálela, ale když se mi díky @stafety.rachel.roo naskytla možnost připojení do štafety, šla jsem do toho.

“Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí.

Sledujeme příběh Marcose Teji, provozního ředitele v mrazírnách, který prochází manželskou a tak torchu i existenciální krizí, takže žije jen prací, která se mu hnusí. Jednoho dne mu ale takovou samici přivezou jako dar a jeho svět se v tu ránu obrací úplně jiným směrem.

Není pro mě zvykem, abych byla ve štafetě na některém z posledních míst a znovu jsem si připomněla proč. Upřímně, poznámky některých štafetářek mě přiváděly k šílenství, jako by ani netušily, do jakého příběhu se pouští a z všeho šly do mdlob.

Na druhou stranu nemůžu říct, že bych byla nějak přehnaně pohoršena. Kniha mi dala přesně to, co jsem od ní podle anotace a recenzí předpokládala.

“Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno.

Příběh byl velmi čtivý, kapitoly krátké, což mi osobně vyhovuje a knihu jsem měla přečtenou ani ne za víkend. Chtěla bych tak ještě jednou moc poděkovat Rachel za tuhle příležitost, protože jsem si rozšířila obzory a jak jsem byla ke knize skeptická, nakonec mě čtení opravdu bavilo.

25.10.2024

Tak nějak nevím, co k tomuhle říct. Nic tak nechutného jsem do teď nečetla. Nechápu, jak se někdo může vyžívat v takových "prasárnách" ještě v souvislosti s člověkem. Jediné, co mě drželo ve čtení, byla naděje toho, že alespoň někdo v té době, měl srdce na správném místě. O to hůř jsem dočítala konec, kdy se všechno obrátilo úplně vzhůru nohama. Takový konec jsem opravdu nečekala.