Znamenitá mrtvola diskuze

11.07.2023

Je to hovadina. Jelikož pokud přihlédneme ke genomu lidoopů a potažmo i prasat ze kterých se berou implantáty, znamenalo by to velice snadnou přenositelnost na člověka. Takováto lacině úžasná kniha s nálepkou bestseller by měla mít autorku, která si aspoň nastuduje fakta. A neopomněla náhodou pěstování živočišných buněk v laboratořích? Pokud by taková situace nastala, bylo by to první co by se masově rozšířilo.

20.08.2022

(SPOILER) elis3958: Dovolil jsem si na pár otázek z Vašeho příspěvku odpovědět, protože podle mě tam ty odpovědi jsou, nebo se dají domyslet. Pokud byly řečnické, klidně to ignorujte. :-)

Pro ostatní - BACHA SPOILERY!!!

‍️"Přenašeči jsou i bezobratlí? Pokud ano, kdo opyluje? Kdo a jak na počátku určil, kdo bude jateční? Jak dlouho už to trvá? Když vymýtíme zvířata, nekleknou náhodou ekosystémy a my stejně umřeme?"

Myslím že větší zvířata, primárně asi savci a ptáci. Ekosystémy ale nikdo nevymýtil kompletně, zvířata tam normálně žijí v divočině a lidé se před nimi chrání a vyhýbají se jim.

ALE - v knize je několikrát řečeno, že ten virus doopravdy neexistuje a vymyslela si ho vláda jako řešení přelidnění. Zmiňuje to v příběhu Marcos, ale třeba i ti kluci ve scéně se štěňaty. Jak dlouho to trvá tam sice není konkrétně, jde to ale přibližně odvodit mimo jiné z Marcosových vzpomínek na otce a dobu před Velkou změnou. Nebo třeba z věku samice. A podle mě ani není nutné znát přesný časový údaj. Co na tom mění, jestli to bylo třicet nebo čtyřicet let?

Nejprve šli k porážce zločinci, nepotřební, chudí, atd. Způsobů je víc. Figuruje tam pak přeci i náboženská sekta, jejíž členové se dobrovolně obětují. Postupem času se to prostě znormalizovalo salámovou metodou - samozřejmě to nešlo ze dne na den - v knize se i píše že zezačátku se lidé proti tomu bouřili. Muselo to pár let trvat.

"Co prionová onemocnění typu Kuru? (jasně, vláda v knize říkala, že dobrý, ale kanibalove na Papui ví svoje)."

To ale v díle je - Baví se tam přeci s hl. hrdinou řeznice že lidi chtějí mozečky a i když to vláda schválila, moc dobře ví že to není OK, ale je jí to jedno a těm lidem co to kupují v konečném důsledku taky... A není to až tak absurdní.

Vezměte si, kolikrát už se v historii konzumovaly (nebo i dodnes konzumují) zdraví škodlivé, nebo vyloženě bizarní věci. Ve 20. století letělo cpát do všeho radioaktivní prvky (módní byla třeba radioaktivní voda nebo dokonce čokoláda), a přestalo se s tím až když se zjistilo, že to lidi pomalu zabíjí. I dneska lidé věří všelijakým bludům, nebo naopak nevěří různým ověřeným informacím.

"Proč ta zbytečná kapitola se štěňátky?"

Tady je to samozřejmě věc interpretace, ale třeba mně to tam dokonale zapadá. V prvním setkání se štěňátky to byl nádherně lidský moment - krása uprostřed vší nelidskosti, navíc ještě na místě, které pro protagonistu hodně znamená. Když potom hrdina vidí štěňata podruhé, je to takový náraz, facka od reality, která ukazuje jak jsou lidé necitliví. Podle mě to v kontextu celého děje funguje výborně a zbytečné mi to rozhodně nepřišlo.

"Co ten konec tam? ON celou dobu hrozně trpí systémem a na poslední stránce je to v cajku?"

Ale to je přece ta pointa! On si myslí jak je nad věcí, jak je mu všechno jedno (opakovaně vidíme že není) a nemá pro co žít. No a nakonec je stejně zkažený, ne-li dokonce ještě víc nahlodaný tím vším než všichni ti lidé, kterými pohrdá...