kolacky komentáře u knih
Miluju Horatia. Musel mít úžasný charakter, když si ho Hamlet vybral za přítele!
Pěkné počtení! Tajemství, paranormálno, krystaly, příjmení Sebastian - tuším souvislosti s Arkánami, respektive s Harmony...
Mně se to taky četlo dobře, líbilo se mi to, ale mám pocit, že se autor přebalu do knížky ani nemrkl, protože se sekl ve století. Big Ben v Londýně, to je v pořádku, ale ta slečna rozhodně nepochází z dob napoleonských válek. Ony vůbec přebaly knih paní Krentzové/Quick vykazují podobné nedostatky... škoda. Obzvlášť mě to mrzí u Společností Arkány, kde je na každém přebalu nějaká roztoužená slečna. Jistě, je to zamilované, ale taky tajuplné a nebezpečné a dal by se vymyslet obrázek zajímavější. U některých jsem to nevydržela a našla si obrázky podle sebe, třeba TŘETÍ KRUH, STÍNY NOCI nebo NA DRUHÝ POHLED.
Ano ano, podivné, veliké a fungující rodiny paní Krentzová velice dobře umí! (Nefunkční, jako tu Calebovu, ovšem taky.) Kdo četl, musí tu Serenitinu rodinku z Witt´s Endu prostě milovat! A i jinak prima čtení.
Rodina je vůbec v knížkách J.A.Krentzové/A. Quick zajímavou položkou. Nejednou se najdou synovci/bratranci/bratři, kteří jsou jednak nositeli vtipných situací a/nebo ohrožení nepřítelem, nebo, jako v tomhle případě, klíčem k pochopení Sama Starka. A neodolatelná byla jejich "chůva" Macbeth!
Myslím, že je to další - 9.část série HARMONY, která u nás asi nevychází od začátku - patří tam Půlnoční krystal a Stíny noci. Už se těším, až si ji koupím!
Škoda že je ten český titul tak jiný. Prostý překlad HLUBOKÉ VODY nebo ještě líp CESTOU VODY podle Haydena Stonea by bylo výstižnější, líp by to vystihovalo Eliasovu filosofii a jeho přístup k životu. Charita byla okouzlující a nejlepší byl Crazy Otis!
Ano, předvídatelné, ale milé a vtipné. Moc pěkně se mi to četlo.
Miluju knížky J.A.Krentzové, kde se vyskytuje chytré zvíře, v tomto případě okouzlující pes Příšera!!!
Vypadalo to jako klasická červená knihovna, ale vyklubal se z toho docela pěkný příběh o cestování časem. Jako prázdninové čtení vřele doporučuju.
Psáno nádhernou archaickou češtinou, myslím, že se autor snažil o variantu starých vypravěčských arabských pohádek a myslím dále, že se mu to povedlo.
Líbilo, moc. Napětí, erotika, kamarádství... Jenom veliká škoda, že u nás vyšla jenom tahle první knížka... (Na druhou stranu, až - až! - jich vyjde všech dvacet nebo kolik jich už je, KAM je čtenářka bude dávat? Chtělo by to nafukovací knihovnu! Nebo možnost sáhnout jen tak do paralelního vesmíru!)
Jelikož si moje maminka koupila knihu hned, jak vyšla, četla jsem ji ve velice útlém věku. Byl to vlastně můj první cestopis a dost se na mně podepsal - od té doby se nebojím číst populárně naučné knihy.
Přečetla jsem tuhle knížku jedním dechem. Je hodně o fotbale, ještě víc o tehdejších italských fotbalistech a atmosféře na mistrovství a nechybí černý humor a zamyšlené odbočky.
Nejhezčí kniha mého dětství. A když stonaly moje děti, musela jsem jim ji číst třeba třikrát za sebou...
Když mi bylo deset, četla jsem tuhle knížku jako dobrodružnou, vedle Amazonek a Vlaštovek a Ostrova pokladů. Vzhledem k tomu, že je brána jako vyprávění kluka zhruba od deseti do patnácti let, není to tak špatné čtení.
Nejhezčí knížka, jakou jsem jako holka četla. Se vším všudy, fantasy, dobrodružství, nebezpečí, všechno v rámci knížky pro holčičky. Miluju ji dodneška.
Velmi příjemně čtivá kniha. Moje oblíbená povídka/esej/fejeton je o kopci z křídy...