Kopretina komentáře u knih
Jako z jiného světa, dotknutí bolesti, strachu, neštěstí ve své syrovosti. Zaujalo.
Mno, knihy od Monyové mám ráda, ale tato je velmi slabá, ani nemůžu uvěřit, že by ji psala ona. Přečteno jen kvůli bodu do čtenářské výzvy, že je to její 4. kniha.
Pojem "suchý bobky" s jeho významem už používáme doma, stal se i naší hláškou. Kniha odpočinková, spojení s matematikou zajímavé, hlavní hrdina spíš nudný.
Četla jsem dcerce po večerech. Děj ji zajímal, Terezku si oblíbila, ale její snahy, sebezápory, apod. jí nedělaly dobře. To bych nedělala, vymyslela bych to jednodušeji.. na to reagovala. Ale Terezka asi taková byla, což je zřejmé z jiných zdrojů.
By mě zajímalo, jestli atmosféra v Afghánistánu je opravdu taková. Protože, ti je peklo. To mě na celé knize zaujalo nejvíc. Naše co virové depky jsou proti tomu nic. A to si asi odnesu z této knihy.
Moje první kniha od tohoto autora mě nenadchla. Asi nejsem na řečičky o tom, kolik měl kdo ženských a jiných syrových popisů. Co si z knihy odnesu je, že to rodiče nemají lehké s dětmi a děti s rodiči jakbysmet.
Kniha, která neurazí ani nenadchne. Nejvíc se mi líbila povídka o padání a Hroši nepláčou. Četla jsem v nemocnici, dočítala doma. Halinu mám ráda.
Přečteno na popud syna, docela mě to bavilo, i když vnímám, že neznám souvislosti.
Zajímavý příběh obyčejné neobyčejné ženy. Ráda jsem se s ní seznámila.
Přijde mi, že se z komára dělá velbloud. Dnes se lidé běžně otužují a dýchání? S respirátory jsme všichni zadušení a přitom víme jak je důležité dýchat čerstvý vzduch.. Nicméně musím uznat, že lepší mít aspoň tuto techniku než sedět u televize.
I když mnoho stránek, děj plynulý a čtivý. Ani Ambra ani Bruce mi nebyli sympatičtí, ale ani ostatní bych nechtěla za přátelé. Vkládám do čtenářské výzvy.
Přehledné a krátké pojednání dle různých autorů na téma rozlišení dobrého a zlého. Musela jsem si sáhnout do svědomí, hodně jsem se poznala a zarazila. Ještěže Bůh je tak milosrdný.
Netušila jsem, kam autor v závěru dojde, ale cítím velký pokoj z toho, k čemu došel. Jak často ve mně zápasí pocity nedostatečnosti z obou pólů a teď vidím cestu. Souhlasím s oběma komentáři pode mnou, mluví za vše.
Moc hezká kniha, několikrát jsem se od srdce zasmála.
Něco mezi trillerem a romanťárnou. Četlo se to rychle, některé pasáže mě zasáhly, některým jsem nevěřila.
Velký čtenářský zážitek, jako kdybych četla Austenovou nebo Bronteovou.
Musím se přiznat, že mě kniha štvala. Několikrát jsem ji chtěla odhodit a už se k ní nevracet. Nicméně mi to nedalo, ostatně jako u všech knih, prostě je musím dočíst. Nikdo mi nebyl sympatický, vadilo mi surové popisování násilného a erotického chování, nepodstatné detaily, jako co si kdo uvařil k večeři, co si oblékl apod. Ke knize se nikdy nevrátím, ještě teď se mračím, když si na ni vzpomenu ;).
S pokorou přiznávám, že je to moje první seznámení s myšlenkami Komenského. Hluboko smekám před jeho sečtělostí, moudrostí a všestranností. Ne vždy se dá se vším souhlasit, ale i tak mají jeho slova hlubokou váhu. Oceňuji pokládání otázek muslimům, sama bych byla zvědavá na jejich odpovědi.
A aspoň kousek z kapitolky O touze po penězích a majetku: "Nechtít stále něco kupovat, to představuje příjem. Žít tedy spokojeně s tím, co mám, je největší bohatství. Zvykej si proto na málo a nevztahuj svou touhu na to, co přesahuje tvé možnosti..."
Kdybych si knihu přečetla před 15 lety, myslím, že bych si nepořídila děti. Je to prostě risk. Kniha je poutavá, přináší nové téma, zajímavě zpracované. I když - nemohla jsem věřit, že dítě od narození by mohlo být nepřátelské.