Krissi
komentáře u knih
Všade samé korytnačky
John Green
Pro normálního člověka je asi těžké vcítit se přímo do Azy, hlavní postavy. Protože normální, zdraví lidé, nemají plíživé myšlenky, které dokážou lidskou mysl smotat do provazů. Ale OCD je velmi reálná záležitost. Jsem normální (nebo si to alespoň myslím), ale tento příběh se mě natolik dotkl, že tahle kniha od Greena skočila mezi mé nejoblíbenější. Vlastně ani tak ne ten příběh, který se hodí spíše pro věkovou kategorii asi o 7 let mladší než jsem já, ale co mě opravdu zaujalo, bylo živé líčení všech pocitů člověka s psychickou poruchou včetně jeho každodenních bojů s tím, co je pro normální lidi samozřejmé. Psychická choroba je léčitelná, ikdyž vám vaše hlava říká, že ne.
+ co miluju na Greenovi asi nejvíc je to, že se mu někdy fakt podaří trefit název přesně do komplexní myšlenky děje (viz. Papírová města)
Papírová města
John Green
Green je stylař! Styl, kterým dokáže psát v dnešní době, je neskutečně příjemný pro teenagerku, jako jsem já. Papírová města mě utvrzují v mnoha mých názorech na pomíjitelnost a pravou tvář lidí. Každý je ve skutečnosti jiný, než jak ho vidí ostatní, a o tom se v knize opravdu dočtete. Postupné gradování knihy mi dodávalo naději, že se dočtu k spektakulárnímu konci, ale to mě trochu zklamalo - nic převratného, spíše docela předvídatelného. Ale i tak se mi kniha hodně líbí a čas s ní strávený rozhodně nezařadím mezi promrhané minuty. Sice nejsem detektivkový typ holky, ale nevadilo mi to - rozhodně doporučuji pro bádavé osobnosti :)
Zmizelá
Gillian Flynn
Byla chyba podívat se nejdřív na film a až pak číst knihu, bylo to dost předvídatelné (a tím teď velmi chválím filmové zpracování, které je vážně trefné). Kniha je ale pořád svým způsobem přitažlivá, čte se skvěle (po několika prvních nekonečných stránkách se člověk prokouše k velmi zajímavému ději) a nechybí napětí, akce a zvraty. Dokázala mě připoutat i na několik hodin vkuse. Hodnotím velmi pozitivně.
Labyrint: Útěk
James Dashner
Největší chyba, kterou jsem mohla udělat, bylo shlédnout film dříve než přečtení samotné knihy. Nedělejte to! Film zničil mou vlastní představivost, a kniha pro mě byla prakticky jen rozvíjením faktů a událostí z filmu. Samozřejmě musím říci, že je kniha napsaná úžasný stylem, i když ty Thomasovy pocity mi někdy přišly fakt nekonečně otravné. Každopádně je tam vše popsáno docela detailně a líbí se mi to, že je vyřešení labyrintu a nalezení jeho únikové cesty v knize úplně jiné než ve filmu, takže pro ty, kteří už film viděli a chystají se otevřít knížku - nebojte, budete překvapeni.
