kulycc komentáře u knih

Pro mě prozatím nejlepší Ishigurovo dílo. Kniha byla čtivá, nikde se moc nezasekávala a nenašel bych část která překážela. Celá zápletka dávala smysl, nebyla přehnaně honosná, ale stejně tak nepůsobila zbytečně, ale z přesto jsem měl pocit že byla mírně upozaděná. Líbilo se mi střídání časových pohledů, protože o postavách dokázalo ještě mnohem více říct.
Postavy jsou zajímavé a svým způsobem smutné a v sobě zmateně sebevědomé. Řekl bych, že postavy a určitá nálada jsou tím hlavním, co tu spisovatel nejsilněji popisuje a co leží v centru jeho zájmu. Čtenář má pocit, že do nich vidí možná i více než ony samy do sebe. Neumí si přiznat mnoho svých bolestí a autor to umí přesto geniálně odprezentovat, aby to čtenář pochopil. Nevyslovuje. Dojdou nám věci, které chce ať nám dojdou, naznačuje opravdu opatrně a přesto víme co máme cítit. Dostane nás do nálady a pocitů, které máme dle něj mít a zvládá to bez velkolepých manýr. Nekřičí přitom na čtenáře a to umí jen málo spisovatelů.
Atmosféra je tu mnohdy hutnější než v Malíři pomíjivého světa a celý příběh má větší dopad. Není "jenom" o tom, co si společnost po válce odnesla, ale i více akcentuje přítomné problémy postav a obecný způsob fungování a přemýšlení lidí. Přesto jsem měl někdy pocit, že téma války mohlo být lépe včleněno. Zvládl to i tak dobře, ale z jeho dalšího díla vím, že to umí excelentně.
Dialogy jsou někdy až Kafkovské. Postavy si často protiřečí, ale věří tomu. Doopravdy se neposlouchají a jsou vlastně většinově dost sobecké a individualistické a krásně je tím způsobem autor otevře čtenářům.

Svět - 7/10, Zápletka - 8/10, Jazyk - 9/10, Vyprávění - 9/10, Emoce - 9/10,
Atmosféra - 9/10, Dialogy - 10/10, Čtivost - 10/10, Postavy - 10/10, Téma - 10/10

91/100

6 08.09.2021