kuti komentáře u knih
Námět je zajímavý, zápletka dobrá. Konec pro mne nečekaný. Ale nějak mi nesedl styl psaní. Popis stejné situace z pohledu jednoho a druhého hrdiny je dobrá myšlenka, ale tady to bylo v hodně případech až jakoby navíc a jako čtenáře mě to nudilo.
"Aneb, nesuď knihu podle obalu." Kniha se vyskytuje již pár týdnů v žebříčcích úspěšných knih. Kdykoliv jsem ji přejela pohledem, tak jsem ji považovala za plytkou harlekýnku, která mě nezajímá. Jak dobře jsem udělala, že jsem jí nakonec, a to bez přečtení anotace, dala šanci. Byla jsem mile překvapená, jak silný příběh skýtá. Doporučuji!
Tuto knihu nedoporučuji milovníkům thrillerů a detektivek, budou zklamaní. Asi bych to do této kategorie vůbec neřadila. Myslím, že škatulka humor je rozhodně příznačnější. Já osobně se bavila hodně. Jako fanoušek mindfulness jsem zjistila, že jsem vlastně žabař a toto umění jde posunout o hodně dál. A sedl mi i druh humoru, který nebyl přehnaný, ale spíše jen tak naznačený. A pro ty, kdo nestíhají číst, tak existuje audiokniha namluvená panem Čtvrtníčkem. A jeho podání nemá chybu.
V rámci Čtenářské výzvy: Kniha od autora z dětství jsem sáhla po této. Ve snu by mě nenapadlo, že mě v mých téměř 40ti letech bude bavit stejně jako v patnácti. Jó, my holky jsme pořád střelené romantičky ... bez ohledu na věk.
(SPOILER) To by byla tak super knížka, kdyby v úvodní anotaci nebyla popsána více než polovina děje. Takhle to působí nudně, když čtu a do poloviny knihy vím, co přesně se stalo. Škoda. A teď ještě nevím, zda svůj koment mám označit jako spoiler, když je to vlastně autorův spoiler. :-)
Nostalgie jako blázen!!!
Tohle byla v mém životě první knížka, kterou jsem si vypůjčila v knihovně. Od té doby uplynulo 30 let a stále jsem věrný návštěvník knihovny.
A nyní, po 30ti letech jsem si knihu přečetla znovu. Tehdy to byla novinka. Dnes... dnes jsem se musela strašně smát při popisu toho, jak se tehdy údajně chovali typičtí ruští žáčkové. Ale to byl jen úvod poplatný době. Samotný příběh hlavních hrdinů mě chytil stejně, jako tehdy v dětství a s napětím jsem jim držela palce. Aneb: "Jak se proměnit z člověka ve vrabce Barankinovou metodou"
Kniha, kterou čtenář buď odloží po 50 stránkách a ohodnotí jednou hvězdičkou, nebo ji zhltne jedním dechem a ohodnotí pěti. Bohužel, těch prvních bude výrazně víc. Není to obyčejná beletrie pro obyčejné čtenáře. Je to kniha pro ty, jenž se zajímají o jógu, východní učení, hledání sebe sama a vyšší pravdy. Je to náročné téma, které vede k zamyšlení, motivaci... ale zároveň je zpracováno jako poutavý příběh. Mne kniha hodně oslovila, a věřím, že mě posunula dál v mé cestě. Děkuji za ni!!!
Čtivě napsaná kniha. Připomínala mi Pelcovo ...a bude hůř, jen hlavní hrdinové byli normálnější, což mi vyhovovalo víc. Člověk se u ní zasmál, poučil, ale i zamyslel...
Dostala se mi do ruky v rámci akce Rande naslepo s knihou. Kdy naše knihovna zabalí knížky a my si neseme domů nějaké překvapení. Musím říct, že se mi trefili do vkusu. A určitě ráda sáhnu po dalších z této Australské série. (zároveň začleňuji do Výzvy - kniha, která má méně než 10 komentářů)
Kniha jako taková byla dobrá. I když téma první dějové linky mělo pro mne dost jednoduché zakončení. A téma druhé dějové linky... no smutný osud Židů.
Ale co mne opravdu dostalo, je skladba Incendio. Nejen, že je naprosto úžasná a při četbě knihy jsem si ji pouštěla stále dokola, takže jsem ji slyšela snad 100x. Ale fakt, že ji složila sama autorka, mě úplně odzbrojil.
Kniha strašidelných povídek pro děti ve věku cca. 10 let. U mé kmotřenky měla úspěch. Když jsem ji sama četla, tak jsem měla občas pocit, jestli to není už moc strašidelné, na tak malé děti. Ale ne. Jsou zvyklé a jen tak něco už je nevyděsí. Texty jsou velkým písmem a rozvrženy na obrázkovém podkladu, takže působí čtivě a neodradí ani "malé laxní" čtenáře. Oceňuji, že obrázky jsou malovány přímo k jednotlivým povídkám a stránkám, takže krásně doplňují děj.
Vyhovuje mi, každý den otočit list a mít na pracovním stole - na očích nějaké moudro. A citáty mudrců mají pro mne větší hloubku než "laciné pozitivni afirmace", protože mě zároveň denně nutí k zamyšlení.
Připadala jsem si stejně objevně, jako při čtení Ferdy mravence. A to je myšleno v dobrém. Jako malá holčička jsem si při čtení Ferdy teprve pořádně uvědomila, že mravenci a hmyz jsou živí tvorové a že prožívají svoje osudy a dobrodružství stejně jako my lidé. Můj dětský pohled na zem se tehdy změnil. A teď po Mravencích je to stejné. Můj pohled na ně se opět změnil. Teď k mým pocitům vůči nim přibyl obdiv.
I když závěr lidské pointy knihy byl pro mne dost zvláštní a nelogický, tak mravenci mě natolik zasáhli, že musím hodnotit 5* a vrhnout se na četbu dalšího dílu.
Záleží, co od této knihy čekáte. Pokud toužíte po poutavém čtení o Adolfu Hitlerovi, tak Vás kniha asi nenadchne. Ale pokud máte rádi, stejně jako já, hudbu Richarda Wágnera a filosofii, tak by Vás tato jinak dost náročná kniha mohla zaujmout.
Docela pohodová oddechovka. A místy i zábavná. A schválně napište, kdy Vám došla pointa. Mně teda až ve chvíli, kdy dorazili ti bratři na první návštěvu. :-)
Zaujalo mne, že popisuje úplně jinou část než většina ostatních autorů, kdy se setkáváme s popisem nakažení nebo pak až konečnou fází nemoci. Tento "mezičas" života jsem zatím nikdy zpracovaný neviděla.
Knížka je to dobrá. Jen je škoda toho úplně otevřeného konce a .... "pokračování v dalším díle"
Tenhle žánr mne od autorky dost překvapil. Ale povedlo se jí to. Zápletka měla hlavu a patu, rozuzlení, napětí.
Mně osobně teda knížka bavila celou dobu!!!!! A co se týká závěru.... No... Když v knihách vše končí happyendem, tak mi to připadá takové nerealistické. Ovšem tady naopak dopadlo úplně všechno špatně. Což mi bylo docela líto. Sice to díky tomu bylo víc ze života, jak to většinou chodí... ale i tak... Když už nezvítězila láska, tak mohla aspoň spravedlnost...nebo se aspoň někdo z nich uzdravit... :-(