Květinka008 komentáře u knih

Moderní pedagogika z roku 2002, která již v roce 2020 není tak moderní... Pomineme-li zastaralé informace ohledně kurikula, výraz jako "sexové rozdíly" ( = genderové rozdíly) a obrovské množství informací (dat, výzkumů, odkazů), které činí text hutným a nepřehledným, nejvíce mi vadily zbytečně obsáhlé úvodní kapitoly a naopak povrchně zpracované kapitoly poslední. Ke studiu bych doporučila modernější vydání anebo rovnou publikaci jiného autora.

2 18.05.2020

Prostě básničky, některé vtipné, některé méně. Líbí se mi spíš ty kratší a "telegramy". Z některých cítím autorovu frustraci z minulého režimu a věřím, že snad nemohly ani vyjít...

Čas že jsou peníze?
Zkuste si uložit v bance mládí a vyzvednout si je po 50 letech!

Když hledíme do plamenů táboráku,
připadáme si mladší o 300 tisíc let.

2 02.05.2020

Knížka, která se tváří jako oddechovka, ale úplně jí není. Podle mého názoru dokázala autorka bravurně spojit milostnou zápletku s komickými prvky, které ale nijak neshazují vážné onemocnění jedné z hrdinek. Pojem "laskavý humor" také není správné pojmenování, přesto laskavost a vřelost z knihy prýští. Pro mě bylo profesně velmi zajímavé sledovat jak pochody v hlavě spisovatele, tak přičichnout k fungování sociálního systému ve VB.

Nemám ráda hodnocení chování hrdinů, zkrátka takoví jsou a co se změní, když napíšu, že se mi nelíbilo, že se choval tak a tak? Vlastně tím řeknu něco o sobě ;-) Lana, Jack, Mark a Nancy byly postavy sympatické a autorka je dokázala napsat tak, že se s každým z nich mohl čtenář ztotožnit.

Vysoce hodnotím i jazykovou úroveň knížky. Jedna z nejlepších letošních, za mě plný počet.

2 12.04.2020

Viděla bych to na 3,5. Předně jsem si podle názvu myslela, že jde o jednu knížku. A ony jsou to dvě v jednom :-) TŘI CVOCI. CIZÍ HOLKA.
Oba příběhy fajn, ukazují denní realitu dětí v socialismu. Tři cvoci jsou slabší, Cizí holka lepší, leč u obou je hooodně dlouhý rozjezd. Profesně mě zaujalo, že adopce trvala jen cca měsíc a že to bylo tak uvolněné - tedy pokud je popsaná realita.

2 27.03.2020

Inu... Hodila by se do čtenářské výzvy kategorie "kniha přečtená za 15 minut" :-D Nemám k tomu asi co víc říct... :-)))

2 24.03.2020

Takové hezky ilustrované nic... :-o

2 15.03.2020

Po několika desítkách stran jsem čtení vzdala. Ztráta času. Jedna hvězda za pár dobrých výroků.

2 14.02.2020

Romány - rodinné ságy si čas od času přečtu moc ráda, americké prostředí je také párkrát za rok "osvěžující". Nechce se mi věřit, že je tato kniha autorčinou prvotinou, klobouk dolů! Za mě napínavá četba, ze začátku byly kapitoly o jednotlivých členech rodiny delší, což skvěle pomohlo se zorientovat a na každého si zvyknout. Proto rychlé střídání dějů a osob na konci knihy nemátlo, ale více povzbuzovalo ke čtení.

Postavy Amber, Caitlin i Elizabeth prošly krásným vývojem, přesto byly předvídatelné a trochu schematické, stejně jako otec a v příběhu upozaděná matka. Nejlepší postavou, co se psychologie týče, byl jednoznačně strýček Piers.

2 22.01.2020

Až dnes jsem zjistila, že čtu třetí knihu ze čtyřdílné ságy, každou s velkým časovým odstupem a aniž bych dříve tušila, že patří k sobě a mají návaznost :-))) Bylo mi pořád divné, že jsem něco podobného už četla, ta jména, Bruggy... Jednu mám doma dávno, druhou jsem měla asi před dvěma lety z knihovny a tahle ke mně přišla nyní výprodejem z knihovny. Jsme si s Bruggami souzení a někdy se do nich určitě vydám podívat! Co se týče děje, líbil se mi mentální vývoj hrdinky a má romantická duše trochu lituje toho náhlého konce. Mohlo být ještě o pár stránek víc... ;-)

2 10.01.2020

Pěkná :-) Tyhle holčičí knížky mě baví i v dospělosti :-)

2 01.01.2020

Málokdy se stane, že knížku odložím. Natož v necelé čtvrtině. Mám ráda lehčí četbu, ale tohle se vážně nedalo. Děj nula, rádoby vtipnost a nejvíc mi vadilo na každé straně množství odkazů na americké seriály, TV osobnosti apod., které Evropanovi smysl nedávají. Kniha není ani překladatelskou perlou. Opakované sousloví, předpokládám doslovně přeložené, že "něco je nová černá" má být asi ve významu "je to moderní". Nemluvě o poznámkách pod čarou - v beletrii proboha proč?! Vracím do knihovny.

Knížku jsem zvolila kvůli výzvě 2019 a nelituju. Zajímavá fantasy, četla se dobře a rychle, děj měl spád a i postavy byly moc zajímavé. Z konce jsem rozčarovaná, ale proč vlastně ne takto... Ani ten happyend si neumím představit. Doporučuju.

2 01.01.2020

Diane Chamberlaine mě baví! Uvědomila jsem si, že píše vlastně detektivky zabalené do hávu románu, a zatím vždy se týkají tajemství v rodině. Protože jsem na to byla už připravená, zhruba v půlce knihy jsem tušila závěr. Ale i tak jsem byla podivně naštvaná :-/ Každopádně doporučuju!

2 02.12.2019

Už se budu na Ukrajinky, které se mnou jezdí ráno autobusem, dívat jinak... Pozoruji je... Působí jako uzavřená skupina dívek a žen v různém věku, z nichž některé jsou pro našince až bizarně ozdobené, která si vůbec nevšímá svého okolí. Odtažitost, jistá "namyšlenost"? Teď už vím, že ne. Obrana... I když věřím, že postoje české společnosti se od devadesátých let, kdy sem přicházely hrdinky z knihy, nějak změnily...
Ke knížce jsem se dostala náhodou v knihovně, když jsem hledala do výzvy knihu s černobílou obálkou. Nelituji přečtení. Některé povídky / hrdinky mi byly sympatické víc (Valentýna, Vasylyna, Hanna), některé vybočovaly a ta poslední to bohužel trochu pokazila. Příběh běhny (jaká se najde i mezi Češkami), která skákala pro vlastní užitek z chlapa na chlapa, bez ohledu na vlastní děti, které měla každé s jiným, výrazně vybočoval z řady silných, odhodlaných a houževnatých žen. Ty spojovalo nejen rané manželství s neschopným odpudivým chlapem (ano, vůči Ukrajincům - mužům mé znechucení přetrvává), ale také mateřství a láska k dítěti, s níž dokázaly překonat odchod do neznáma, zpřetrhání rodinných vazeb, nepřátelství cizího prostředí, učení se novému jazyku a přizpůsobování v cizí zemi, ale hlavně schopnost nepodlehnout všemu a postavit se znovu na vlastní nohy.
Z doslovu: "Představ si... Zůstaneš viset v jakémsi mezičase - mezoprostoru - tak dlouho, než se zotaví a zregeneruje tvůj genetický "počítačový program"... Tu spoustu malých a velkých "drobností", které se samozřejmostí dosud vytvářely právě tu tvoji "mapu života", máš už jen ve vzpomínkách. Ale hlavně Ti chybí to jediné místo na zeměkouli, tvůj "pokojíček", kam za tebou nemůže nikdo... ... A tak nějakou dobu jezdíš přes hranice, žiješ jakoby dvojrozměrně. Jedeš domů - tam, jedeš z domu - sem. Ani si nevšimneš, jak se časem to pořadí změní, jednoho dne jedeš tam a vracíš se domů - sem. Máš tady rodinu, děti, přátele i svou krajinu, i nové cesty, na kterých sníš."
Mají můj obdiv.

2 22.11.2019

Dá se knížka číst, aniž by se člověk cpal čokoládou?! :-D
U této pro mě asi páté knížky od autorky začínám mít stejný problém jako třeba s Erskinovou. Jede si svou šablonku - prolínání minulého a současného příběhu, zde se i krásně setkají. Ale mě jako čtenáře už to trochu nebaví. A Paříž taky nebyla mým "šálkem čokolády". Čtyři hvězdy jen díky milým postavám, jinak bych dala tři...

2 06.04.2019

Předvídatelná romantika pro slečny, před 25 lety bych z ní byla "ááách" :-)

2 04.04.2019

U Francisovek mám vždy stejný pocit: první třetina knihy "o ničem", že váhám, jestli ji nemám odložit. Potom začne děj a především psychologie postav nabírat na obrátkách, že se nemůžu odtrhnout a čtu do noci... Tuhle postupnou gradaci vážně umí.
Jediné, co jsem opravdu musela přeskakovat, byly popisy týrání koní :-(

2 03.02.2019

Prima povídky, četla jsem je průběžně před spaním jako pohádky :-) Některé lepší, jiné trochu překotné, že čtenář vůbec nechápe zvrat a jak k výsledku detektiv dospěl. Tommyho s Pentličkou jsem si nakonec docela oblíbila, ačkoliv se mi víc líbila jejich starší já v N či M.

2 31.10.2018

Jak to někteří čtenáři někdy píší? Nenadchne - neurazí. Zcela neobvykle jsem měla problém se začíst a sledovala, jak stránky jen neochotně ubývají. V první polovině knihy se téměř nic zásadního nedělo a i zaostření na jednotlivé postavy bylo docela fádní. Druhá polovina lepší co do děje i vztahů. Nakonec mě nejvíce bavila linie Kathleen. Mám problém i s českým názvem "Láska s chutí makronky", který nevystihuje obsah. Víckrát číst nepotřebuji.

2 26.10.2018

Jeden pitomec vedle druhého - pardon, ale tady jsem si definitivně potvrdila, že aby se mi knížka líbila, musí mi být aspoň některé postavy sympatické. Naděje jsem vkládala do "pana tajemného v hostinci", i Lynn byla od začátku jediným zdravě uvažujícím členem vykutálené famílie... Ale taky se to zvrtlo, její poslední výstup nechápu. Nedokážu si představit, že bych jako autor dokázala stvořit postavy, které jsou tak "na facku" :-) V tom je asi to umění... A samozřejmě nepopírám geniální zápletku, kterou jsem neodhalila, byť narážek bylo od začátku víc než jinde.

2 21.10.2018