Květinka008
komentáře u knih
Let vážky
Melissa Hawach
Kdo zná Bez dcerky neodejdu, bude to pro něj slabý odvar a napodobenina. Příběh skoro jako přes kopírák, jen jiná země a do řešení zataženo více osob zvenčí. Další poučná literatura pro všechny naivní Evropanky a Američanky...
Olomoucký bestiář
Vlastimil Vondruška
Historická detektivka, čte se jako pohádka - pro dospělé :-) Kdo zná prostředí Moravského krasu, dokáže si děj představit... Nenáročné počteníčko.
Nečetla jsem nikdy žádnou jinou knihu pana Vondrušky a vůbec to nevadí, pakliže jde o nějakou sérii, tuhle knihu je klidně možné číst i samostatně a čtenář to nepozná.
Sextet
Sally Beauman
Thriller? S erotickými prvky? Oslava Dne díkůvzdání jako hlavní děj? Anotace popisuje úplně jinou knížku, než jsem četla. Děj se odehrává v několika prostředích a u několika dvojic - rozvedené herčky a režiséra, manželů novinářů, novinářů kamarádky s kamarádem - kteří by asi chtěli být něčím víc a nejsou, synem novinářky a jeho holky, do toho se pletou kamarádi gayové a pár zcela zbytečných postav. Ústřední linkou je příprava natáčení filmu. Nedá se říct, kdo je úplně hlavní postava, co je hlavní děj nebo prostředí...
Thrillerem mělo být to, že někdo vyhrožuje herečce, nezazní nic konkrétního, informace se omílají stále dokola bez výrazného dějového posunu ve většině knihy, finále se odehraje na pár stranách a nejedná se o žádnou "bombu". Žádné záhadné události!!! Charaktery postav nepropracované, spíše prvoplánové. Za erotické mají být považované asi čtyři velmi krátké a obecné zmínky o sexu některých postav a milostná korespondence novinářky a jejího přítele, i na 90. léta žádný "odvaz".
Hvězda dolů ještě za obludný překlad z AJ. Nejedna věta končí utnutá ("Já sem přišel, ale." "Věděla jsem, že.") dokážu si představit, jak zněla v originále "isn't it?"... Takový překlad by neprošel ani dítěti na ZŠ!!!
Číst se to dá, ale doporučuji jen jako oddechovku, nic neočekávat.
Had a hůl
Barbara Wood
Woodová je také mojí oblíbenou autorkou už od puberty, tuhle knihu jsem četla až v dospělosti a bylo to dobře. V mladším věku bych u ní asi nevydržela a i tak jsem měla někdy vztek za to, co dalšího přišlo, s čím se ještě musí všichni potýkat. Tak jako v každé knize, i zde jsou jasně rozdané karty charakterů postav. Jen s tou ústřední - Abigail - jsem se nemohla srovnat... Jinak samozřejmě autorce patří obdiv za množství historických reálií a um vykreslit slovy prostředí tak, že si člověk připadá, jako by byl v knize přítomen osobně...
Mlhy Avalonu
Marion Zimmer Bradley
Mám ráda starověké dějiny, které se prolínají s bájemi... Od malička miluji artušovskou legendu... Nejsem křesťanka, spíše pohanka... Avalon mě ale nebavil. Moc podrobností, v nichž jsem se ztrácela, postavy mě rozčilovaly svým chováním, často i "přepínacím", jak se to hodilo. Čímž neupírám autorce velkou pochvalu za úsilí a čas, který vypracování takového složitého příběhu, plného informací, věnovala!
Dobrý pejsek pro kokínko přeskočí i přes hovínko
Hynek Vilém
Do knížky jsem se zamilovala na první otevření, když jsem o ni zakopla u kamarádčiných dětí. Už ji mám taky koupenou... Asi to nebude pro každou rodinu anebo na školní besídku, ale pro pobavení doma super!!! :-)
Posvátná místa České republiky
Vladimír Liška
Zajímavosti v jedné knize. Dle mého názoru vybrané nahodile a bez souvislosti, ale pěkné.
Skutečný život monacké kněžny Grace Kellyové
Bertrand Meyer-Stabley
Kniha, která měla být napsána, ale měla být napsána trochu jinak. Nebo je to totálně nezvládnutý překlad? Jako vystudovanou žurnalistku mě popuzuje neustálé střídání časů při popisu děje, nahodile, nepochopitelně. "Zdá se, že se opět probouzí k životu a je šťastná, že je znovu ve svém manhattanském bytě. Celé hodiny se procházela po ulicích, chodila se svým pudlíkem do Central Parku, nacházela zálibu..." (s. 116) "Grace sestoupila na břeh a políbila dvě děti v místním kroji. Snoubenci neopomněli odpovědět na pozdravný jásot a usmívat se... Ve dvou minutách průvod...přijíždí k paláci. Rainier a Grace sotva vešli dovnitř, když opět musejí ven..." (s. 160) Vzhledem k tomu, že nejsem filmový fanoušek, nic mi také neřekly dlouhé kapitoly v první polovině knihy, kde se popisují jednotlivé filmy Grace Kellyové a padají tam jména herců a režisérů 50. let.
Všechno nebo nic
Eva Urbaníková
Souhlasím s hodnocením Marivy níže. Čtení jsem trochu přemáhala, zřejmě mi nesedí "konverzační" knížky s minimem děje, míst a pohybu a nedotažené konce. Je to prostě oddechovka. Uspokojil mě až druhý díl s jasnou tečkou :-)
Neurozená
John Burnham Schwartz
Žasnu nad popisem, že "čerpá částečně ze skutečnosti"! V roce 2007, rok před vydáním knihy Neurozená, vyšla biografie Princezna Masako od Bena Hilla. Kdo četl, pochopí, kam mířím. Domnívám se, že Neurozená je jen kopií Princezny Masako a popisem skutečnosti, ačkoliv si hraje na autorský počin a román. Postavy v knize Neurozená jsou totožné se současnou císařskou rodinou, jen jinak pojmenované, a hlavní dějová linie se přesunula o generaci do minulosti. Příběh o neurozené dívce, která přišla do císařského paláce a je šikanována okolnostmi i císařovnou a jejími poskoky, je tentýž.
Hlavní hrdinka knihy Neurozená, Haruko Endó, se narodila kolem roku 1935 a měla otce majitele lihovaru (císařovna Mičiko Šoda se narodila 1934 a její otec byl prezident mlynářské společnosti), obě vystudovaly církevní SŠ i VŠ, měly svatbu v roce 1959 a císařovna i hrdinka v knize překročily meze protokolu a své děti vychovaly samy. Souhlasí i narození dcery a syna, zájem císaře o živočichy na území paláce (reálný chová rybičky, knižní ptáčky). Také příběh syna - prince Cujó (reálný Naruhito) a snachy Keikó Moriové (Masako Owadové), je až na závěr srovnatelný s realitou. Souhlasí data narození, původ, studia v zahraničí i neochota rodičů včetně samotné vzdělané, několika jazyky hovořící diplomatky Masako nechat se zavřít do císařského paláce. A trápení s tím, že nebyla tato manželka jediného následníka císařského trůnu schopna porodit syna, až se z toho zhroutila, známe všichni... Masako = Keikó.
Závěr románu Neurozená je jiný, než by bylo vůbec v realitě možné. Zde nelze na pouhých několika stranách upřít autorovi originalitu.
Jak se píší knihy
Petr Hajn
Propagovaný humor se mi tak humorný nezdál a témata se mi zdála být tak blízká, až opakující se. Nedá se číst jako beletrie najednou, nutné opravdu "kouskovat", pak se dá.
Divoch z Vysočiny
Hannah Howell
Knížka dějově hodně slabá, opakující se dialogy, čtení se vleklo. A i když to dělám zřídka - přeskakovala jsem strany, "aby už to skončilo". Jiné knihy rozhodně lepší!
Vina a Lež
Stella Duffy
Dle "traileru" na přebalu jsem si myslela, že půjde o oddechovku, detektivku. Začátek matoucí, největší překvapení - hlavní hrdinka je lesbická matka žijící v páru. Nemám nic proti homosexuálům, ale myslím, že čtenář by měl od začátku vědět, co bude číst (aneb na přebalu ani náznak). Při dalším čtení mě napadala otázka, kdo je cílovou skupinou čtenářů. Na detektivky slabé, na ženskou literaturu málo milostné, pro náctileté naopak moc komplikované... Rozuzlení překvapivé, to jediné bylo plus. Nedoporučuji.
