LadyCotton komentáře u knih
Super kniha, kterou jsem si přečetla i po 5ti letech od zveřejnění poslední řady. Je to takový skvělý doplněk pro fanoušky tohoto seriálu.
Kalendář totality co je na stranách mi přišel možná až zbytečný - nějak se tam k tomu vůbec nehodí.
Jediné co bych knize vytkla je obal. Když knihu uvidíte, rozhodně na první pohled "nepoznáte" že se jedná o knihu k seriálu Zdivočelá země.
Tohle je velice špatná kniha. Vhodná pro věrné čtenáře Blesku a podobných periodik - těm se bude styl i informace v knize líbit.
Kniha se mi líbila tak na 65-70 %. Začala jsem Jáchymem a v polovině jsem se musela již hodně přemáhat, abych četla dál. Nakonec jsem jeho příběh přelouskala. Veronika se četla daleko lépe (tím jak dávalo spousta věcí smysl) a s větší chutí do čtení.
Zcela souhlasím s sBety: "Příběh je klasická Hartlovina, kdy se děje jedna šílenější věc za druhou a nakonec se partnerské vztahy vypořádají jaksi do kříže". V erotikonu se to ještě dalo, tady budiž ale jestli bude další kniha ve stejném duchu, tak už další číst nebudu....
Kniha mne vůbec neoslovila. Ačkoliv jsem věděla, že to je sbírka fejetonů... herečky styl psaní mi nesedl. V půlce knihy jsem si stále častěji říkala, proč to čtu, vždyť to je o ničem... 2 hvězdičky dávám za krásné ilustrace.
Velice čtivá kniha o těžkém tématu. Knize nemám co vytknout, snad jen poměrně časté překlepy. Oceňuji i fotografickou část knihy.
Po hodně dlouhé době knížka (na toto téma), která má hlavu a patu. Je napsaná srozumitelně a jasně. A co víc - vše co se dočtete v knize, můžete snadno aplikovat, jelikož je psána českými autory.
Kniha se mi nečetla tak lehce jako Prvok, šampon...
Z počátku jsem měla problém si představit, že by v roce 75, 85 se mohli lidé chovat tak jak autor popisuje. Také jsem měla problém s tím, že se v příběhu objevovali reálné známé osobnosti a několik postav bylo některými osobnostmi inspirováno (jen tak mimochodem: v knize není žádná věta o tom, že postavy neexistují a podobnost s nějakou známou osobností je čistě náhodná). Nejsem žádný puritán, ale přišlo mi, že kdyby se*u tam bylo méně, vůbec by kniha o nic nepřišla. Naopak.
Nicméně jakmile se děj přehoupne do porevolučních let, tak pěkně odsýpá a čte se jedním dechem :-)
Je to odpočinkové čtení. Knížku si přečtete na dovolené nebo během dlouhých zimních večerů, ale nemyslím si, že byste jí chtěli následně číst znovu a znovu...
Knížka mě překvapila, protože jsem měla strach, že to bude něco jako Viewegh.
Velice dobře se četla. Jedná se o příběhy ze života, kterým snadno uvěříte. Do posledního řádku. To co slibuje anotace, to v knize najdete.
Po dlouhé době kniha, při jejímž čtení jsem nevnímala svět okolo a přejela nejednou stanici v metru :-)
Příběh je velmi čtivý, jedná se o klasickou romantiku. Hrdinové jsou sympatičtí, nechybí ani špetka erotiky. Historická fakta vás budou zajímat tak maximálně okrajově, nicméně zcela upřímně: u některých dialogů mezi Royceem a Kristen si řeknete: "tak tohle v té době řekla asi těžko". Stejně jako konec příběhu je takový... hodně nereálný/těžko uvěřitelný.
Kniha mne zklamala. Působila na mě spíše jako učebnice zeměpisu, kde se objevuje o něco málo více fotek.
Myslím si, že toto téma šlo pro divačky filmů/čtenářky knih Rosamundy Pilcherové zpracovat mnohem lépe (atraktivněji, jednodušeji). Takhle věřím, že spousta lidí knihu jen prolistuje, prohlédne si obrázky a konec. Pokud se totiž do Cornwallu vyloženě nechystáte, budou vám sálodlouhé popisy a tipy na výlety k ničemu.
Kniha vyšla v originále před 10ti lety, přesto nechápu proč jsou v ní fotografie alá 90 léta. Filmy, které jsou v knize zmíněny se natáčely cca v roce 1995 (nečekejte tedy byť jen zmínku o filmech, které právě vysílá Prima).
Není to špatná kniha. Jsou místa kde máte 100 chutí přestat číst, některá zase naopak jsou velmi dobrá a probudí ve vás chuť se svou situací něco dělat.
Nicméně kniha je psána takovým tím typickým americkým "machr" stylem, který ne všem vyhovuje. Ačkoliv byla kniha napsána už v roce 2008, stále je aktuální.
Pokud čtete blog paní Šichtařové tak nemá cenu si knihu pořizovat - je to vlastně sbírka příspěvků a článků z let 2011-2015.
Mám ráda ekonomické (populárně naučné) knihy manželů Šichtařová&Pikora, ovšem v této jsem nepochopila výskyt článků týkajících se domácích porodů. Je mi známo, že paní Šichtařová je jejich velkou zastánkyní, ale dle mého do této knihy takovéto články nepatřily.
Musím souhlasit s komentáři níže. Kniha je to spíše o přepisech různých spisů a novinových článků, což by ani tak nevadilo ale jsou prostě stránky, které budete přeskakovat, jelikož vás prostě jednoduše nebudou zajímat. Nepochybně dala autorovi tvorba této knihy značnou práci, nicméně i přesto se z knihy nedozvíte nic moc nového (pokud jste četli více knih o LB). Na knize oceňuji poměrně pěknou dávku fotek.
Kniha mne neoslovila a to i přes to, že je opět psána čtivým stylem. Autorka popisuje své dětství, dospívání a problémy s rodiči. Několikrát jsem si během četby řekla no a co? proč tohle mám číst? občas mi to přišlo i jako autorčina zpověď/omluva za chyby v minulosti. Osobně jsem od této knížky čekala něco jiného - čekala jsem spíše příběh o tom co bylo "před Bílou masajkou" než vyprávění o tom kdy si autorka pořídila kočku nebo jak si hrála na skládce... Těch světlých chvilek, kdy vám autorka objasní něco málo k předešlým knihám, je velmi, velmi málo. Závěr v podobě dějepisné vsuvky ohledně Sudetských Němců a jejich osudu po válce jsem v této knize také tak nějak nečekala...
Velice pěkná kniha, podrobná. Nedejte na bulvár, zahoďte předsudky vůči vévodkyni z Cornwallu a začtěte se do poutavé knihy.
Možná se může někomu zdát, že kniha se snaží až přehnaně podávat vévodkyni v tom nejlepším světle a Dianu naopak v tom nejhorším, ale jelikož jsem o královské rodině přečetla spousty knih, tak musím říct, že se v této knize nikterak moc nepřehání :) a text je věrohodný.
Ačkoliv se kniha čte dobře, min. od půlky máte pocit, že čtete nějaký bulvární časopis. Na můj vkus bylo dáno v knize zbytečně moc prostoru Dianě...
Tuto knihu jsem četla 2x. Poprvé hned v roce 2011 kdy vyšla a nyní, v době kdy se do Říma konečně chystám.
I když mám tuto knihu ráda (autorka píše poutavým stylem), tak má 3 velké nedostatky.
Za prvé: kniha není rozdělena do kapitol, takže jí musíte přečíst "na jeden zátah", čtenář si nemá možnost "odpočinout", navíc tématicky se skáče sem tam. Kdyby byl obsah rozdělen do kapitol (i kdyby jen pár), byla by kniha daleko přehlednější.
Za druhé: depresivní obálka. Obálka knihu prodává, ať chceme nebo ne. I když jsou na obálce krásné fotografie, jsou v mdlých hnědých tónech, navíc se jedná o fotografie, díky kterým laikovi Říma nejspíš hned nedojde, že se jedná o Řím, takže vás vlastně ani nenapadne po knize sáhnout. Což je škoda.
Za třetí: kniha by si určitě zasloužila fotky. I kdyby jen pár. Bez nich máte pocit, že takovéto knize něco chybí.
Pokud se do Říma chystáte, nebo jen tuto italskou metropoli máte rádi, určitě po knize sáhněte. Stojí za přečtení. Kdyby nakladatelství dalo knize větší péči, věřím, že by se prodávala jedna dvě. Takhle okolo ní projdete a nic.
Kniha je autorčiným vyprávěním o cestách do Říma, kam se opakovaně vrací již spousty let. I když anotace slibuje hlavně tipy na nákupy, restaurace a památky, které stojí za vidění, tak věřte, že o tom kniha není. Je to spíš vyprávění o tom, co v Římě viděla, co si občas koupila a hlavně: u každé památky je popis její historie. Je to prostě takový průvodce psaný stylem vyprávění, ale tím, že autorka skáče sem tam (chvíli píše jak/kudy se k památce dostali, pak jak vypadá, následně její historii, poté co si koupila v okolí nebo nějakou historku) tak v tom máte za chvíli zmatek (proto by se hodily ty kapitoly).
Kniha je velice dobře napsaná, jelikož autor ke každé kapitole napíše souhrn událostí, které se staly a následně pokládá JN otázky z dané doby.
Ano, je pravda, že u některých odpovědí si říkáte, že je má hodně dobře připravené, někdy zase máte pocit, že se zbytečně až moc obhajuje. Nicméně u spoustě z nich se prostě zarazíte a dojde vám, že to co popisuje vlastně až tak nereálné vůbec není.
Pokud na knihu narazíte v knihovně, tak si jí bez obav přečtěte - podíváte se na kauzu i jiným pohledem.
Mohla to být skvělá knížka. Bohužel prvních několik desítek stran je hrozných - dokonce tak, že máte sto chutí přestat číst. Je to nudné (o ničem), překlad strašný. Nicméně když vydržíte dozvíte se pár zajímavých informacích o LB a jejích necelých 5ti letech v Berlíně. Nicméně budete se také muset překousat stránkami, které vás dost dobře možná zajímat ani nebudou, jelikož autorka se vyžívá v popisování doby.
Na knize mne vadili 2 věci: neustálé skákání z doby do doby, "každý odstavec" psal někdo jiný (překladatel, autorka, dědic deníků herečky Hildy Korberové).
Sherrilyn Kenyon píše originální červenou knihovnu - nemyslím tím ovšem červenou knihovnu alá harlequin, ale červenou knihovnu-klasický erotický román, při jehož čtení se budete ohlížet jestli náhodou někdo nevidí co čtete...
Milenec snů je hodně podařená oddechová kniha, u které se budete smát, lehce budete napnuti, ale dost dobře možná se budete spíše červenat :-D
Nevím jestli by mě kniha bavila v18ti/ 20ti letech, ale nyní ve 30ti je to fajn :-) hlavní hrdinka je totiž téměř skoro stejně stará. Doporučuji přečíst i volné pokračování: Noční rozkoše.