ladypink22 komentáře u knih
„Zásady je třeba nedodržovat, jinak nedělají člověku radost."
„Kdo je sám, nemůže být opuštěn."
„Nikdy toho nechtěj moc vědět! Čím méně toho člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění činí člověka svobodným - ale nešťastným."
„Láska je nádherná. Ale pro jednoho je příliš dlouhá. A ten druhý, ten tu pak jen sedí a čumí. Čumí jako pomatený."
„A s našimi polopravdami napácháme už beztak dost nesmyslů. S celými pravdami bychom nemohli vůbec žít."
„Čím více toho jeden o druhém ví, tím méně si rozumějí. A čím důkladněji se lidé znají, tím jsou si cizejší."
„Jak věcně jednotvárné a neměnné jsou výrazy lásky - a jak proměnlivá je naproti tomu stupnice nadávek."
„Je to zvláštní, jak křivolaké cestičky někdy volíme, jen abychom neukázali, co cítíme."
„Myslel jsem na to, že bych teď měl být velmi šťasten, ale necítil jsem to. Ve skutečnosti to člověk cítí vždycky teprve později. Teď - teď vím, že jsem byl šťasten."
„Znáte tyto vztahy vzniklé z nouze, z osamělosti, ze strachu, onen útěk za trochou tepla, za hlasem, za tělem."
„Člověk není nikdy otrlý. Člověk může jenom lecčems přivyknout."
„Příliš hlasitě? Co je příliš hlasitě? Jenom ticho. Ticho, do kterého člověk zapadne jako do vzduchoprázdného prostoru."
„Víra může snadno vést k fanatismu. Proto všechna náboženství stála tolik krve."
„Sny máme proto, že bez nich bychom nesnesli pravdu."
„To je to bláznivé na světě: proměníš se v archanděla, blázna nebo zločince a nikdo to nevidí. Ale když ti chybí knoflík - to vidí každý."
„Žárlivost začíná u vzduchu, který ten druhý dýchá."
„Lásku nemáme špinit přátelstvím. Konec je konec."
„Nikdo nám nemůže být cizejší než člověk, kterého jsme kdysi milovali."
„Je zvláštní, jak člověka změní už pouhé šaty. Natož uniforma."
„Snad se války vždycky opakují jenom proto, že jeden nikdy nemůže úplně pochopit utrpení druhého."
„Mnoho našich tady leží, ale dosavad jsme to tak nepociťovali. Vždyť jsme zůstali spolu, pohromadě, oni zakopaní, my v zákopech, jenom trochu té hlíny nás od nich dělilo. Měli vlastně před námi jenom nevelký náskok, neboť nás denně ubývalo a jich přibývalo - a často jsme pořádně nevěděli, zda už patříme k nim nebo ne. Ale někdy granáty přinášely i ty mrtvé znova mezi nás, rozmetané, rozpadající se kosti, zbytky uniforem, shnilé, mokré a v hlínu obalené hlavy, které se v bubnové palbě ze svých zasypaných krytů ještě jednou vracely do bitvy. Nehrozili jsme se jich - na to jsme jim byli příliš blízcí. Ale teď jdeme zpátky do života, a oni tu musí zůstat."
„Miluji tě a vím, že v životě nebudu nikoho milovat, protože už nikdy nebudu takový jako v tuto chvíli, jež mizí, zatímco o ní mluvíme, a již nemohu zadržet ani za cenu svého života."
„Ze všeho, co člověk přežije, se stane dobrodružství. Je to k blití! A čím byla válka strašnější, tím větším dobrodružstvím se stává ve vzpomínkách. Dokonalý úsudek o válce si můžou udělat jen mrtví. Jen oni ji prožili celou."
„Proč v míru zabijeme nemocného psa, ale člověka necháme trpět! A pak jich povraždíme milióny ve zbytečných válkách."
„Neukazuj ženě nic nového, nebude to chtít a neupláchne ti."
„Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad jen to proto, že i jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika."
„Vždycky se nám zdá lepší to, co nemůžeme dostat, než to, co už máme. V tom spočívá romantika a idiotství lidského života."
„Ale takový už je člověka, doopravdy si váží jen toho, co nemá."
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Zanechala ve mě nepopsatelný pocit.
Člověka vážně zamrazí, když čte tuto knihu.