LahoferRose
komentáře u knih
Betonová zahrada
Ian McEwan
Opravdu mne překvapuje, že něco takového nakladatelství vydávají. Příběh je dost děsivý a ten konec .... A zfilmované? Ještě divnější :-D
Bubble
Anders de la Motte
Důstojné zakončení trilogie. Nakonec ale možná přeci jen už trochu moc zintrikované a až příliš přesně vychytané, jak se kdo zachová. I přesto - celý Game mne moc bavil.
Buzz
Anders de la Motte
Pokračování Game je trochu jiné. Asi mne z trilogie bavilo nejvíc, ač nejsem ajťák a sem tam jsem skutečně nerozuměla na 100% všechny ty počítačové kličky. HP je skutečně ve velkém průšvihu.
Fanny Hillová - memoáry kurtizány
John Cleland
Čekala jsem něco jako od Hardyho. Vnitřní zničení, zoufalost, špínu společnosti.... No, je to jinak. Na první pohled je znát, že knihu psal muž. Avšak muž, který ženské tělo velice obdivoval a ctil. Každopádně, pohled na sex z mužské perspektivy je jistě zajímavý. Fanny je naivní až běda. Chvílemi jsem protáčela panenkami, ale většinou se u toho opravdu nasmála. Ty popisky... haha. Konec mě zklamal.
MemoRandom
Anders de la Motte
Skvělý policista David Sarac se silným morálním cítěním zabásnout všechny zločince, ztratí paměť, ale má silný pocit, že něco skutečně pokazil, ale jak? Špatný pocit ho při hledán střípků paměti neopouští, naopak se prohlubuje. Kdo je Janus? No, asi od půlky knihy jsem měla podezření, takže pro mě Skarpo nebylo až takovým vyhrocením. Přesto je to určitě zajímavá kniha, z nebezpečného prostředí.
Procitnutí slečny Primové
Natalia Sanmartin Fenollera
Anotace mi slibovala zejména milou četbu. Lhala. Přebal jsem taky přecenila. Jak již bylo několikrát zmiňováno, nevím, kdy se děj odehrává. Na jednu stranu jsem si představovala 19.stol., pak mě překvapily moderní prvky.... Pitvání se v Aristotelovi, Sokratovi aj. mě jhrozně nudilo. Na připravovaný film do kina určitě nepůjdu.
Tygře, tygře
Margaux Fragoso
Knihu jsem si koupila kvůki tématu pedifilie. Nabokova Lolita je přeci jenom smyšlený příběh, ale tohle měl být skutečný, navíc z pohledu "oběti". Chtěla jsem pochopit, jak to ve skutečnosti ti chlapi dělají, že s nimi děti kolikrát drží a tají to. V tomto ohledu mě kniha nezklamala. Do jaké míry je autobiografická či nikoliv, nevím. Byly ale, řekněme, dvě pasáže, při kterých jsem položila vidličku a nemohla večeřet. Často se mi ale kniha špatně četla, táhla se a, upřímně, o její rodinu jsem se vůbec nezajímala.