Landauer
komentáře u knih
Steven Spielberg – Život ve filmech
Molly Haskell
Intelektuální snob píše o režisérovi, kterého moc nemusí, a jeho filmech, které nesnáší a kterým nerozumí. Neustále si do Spielbergových filmů projektuje sexualitu, náboženství a chimérickou modlu dospělosti - sex a telenovelové vztahy, zdánlivě povýšené kulisami intektuálna. Do toho si hraje na psycholožku s vervou dětských kulinářů, kteří na pískovišti vytváří bábovkové speciality. Ve žraločích čelistech vidí zubatou vagínu, v klíčích na opasku muže z filmu E.T. mimozemšťan zase falický symbol. Tvrdí o sobě, že je milovnicí filmu, ale absolutně filmu nerozumí. Bere si filmové umění jen jako vývěvu pro své sexuální a vztahové přetlaky, přehlídku vlastního intelektuálního snobismu (hele, kolik jsem toho přečetla, kolik toho vím, jaké znám autority a jak zvládám cizí pojmy), implikaci svých náboženských interpretací a hraní si na dospělou, ačkoliv v jejím podání je dospělost ještě povrchnější než upřímné Spielbergovo nadšení do letadel.
Není to kniha o Spielbergovi ani jeho filmech, je to kniha o vnitřních démonech, nechápavosti a iluzi vlastní intelektuální nadřazenosti Molly Haskellové.
Nejvíc mě rozohnilo, že s arogantní nevšímavostí míjí vědeckou podstatu Spielbergových filmů - vědci se v jeho filmech chovají jako vědci a ne jak šílené karikatury (běžné ve filmech dodnes), což můžeme vidět v Čelistech, Blízkých setkáních i Indiana Jonesovi, když hlavní protagonista přednáší na univerzitě. Ale kde se autorka úplně utrhne ze řetězu, je Jurský park, kdy hard sci-fi knižní předlohu označí za pseudovědeckou hatmatilku (evidentně nerozumí vědě, knihu nečetla a tímhle metrem odsoudila i autory jako Asimov, Clark nebo Lem) a svou amatérskou psychologií tu odhalí, že se Spielberg dostal k vědě - k tomu, co vždy vyčítal svému otci. Ne, milá paní, obdiv k vědě je ve filmografii Stevena Spielberga už od úplných začátků. Ale to by chtělo, abyste byla méně zaslepena vlastní intelektuální dokonalostí a když už píšete o Spielbergovi, psát o Spielbergovi a ne o sobě a svých omezených dojmech.
