Lauralex komentáře u knih

Klasik - romantik. Nezklamal. Jak on to jenom dělá..
Musím říct, že ten konec mě překvapil, nečekala jsem ho, to už se mi dlouho nestalo, navíc u Sparkse.

1 27.06.2014

Četla jsem ji už dávno a přečetla jsem ji za dva dny, ale přesto je to trochu slabší. Nechci říct, že mě to zklamalo, to určitě ne, ale oproti jeho ostatním knihám dávám hodnocení trochu nižší. Jak to říct, je to takové... sušší. Ale to nic nemění na tom, že je to hezká knížka.

1 20.06.2014

Pokud si dobře vzpomínám, byla to první kniha, kterou jsem od Sparkse četla, už před více jak třemi lety, a díky ní jsem si Sparkse okamžitě zamilovala. Je to jeho jedna z nejlepších, moc se mi líbila, i když ten konec mě možná trošku mrzel. Nicméně Sparks je právě na ty konce, není to typický happyend, a to se mi líbí. Dokáže napsat romantiku bez zbytečné přeslazenosti a trapnosti, tak, jak opravdu v životě funguje a probíhá. Není to žádná červená knihovna, jsou to hodnotné a smysluplné příběhy o lásce. A nikdy nevíte, jestli to skončí zrovna dobře, stejně jako v realitě. U jeho knih mám pocit, že se můžou stát u v běžném životě. Tady jsem poznala, jak je krásný a unikátní spisovatel.

4 20.06.2014

Tohle by se nemělo hodnotit, aspoň já si na to neodvažuju mít právo. Není to vhodné. Je to opravdový příběh, co se stal, a o to je to horší. Člověk vlastně ani neví, co k tomu říct. pamatuju si to živě a stále mě z toho mrazí.

Nastaly slabší chvíle, kdy jsem myslela, že to nedokážu dočíst, ale potřebovala jsem vědět, že to dopadne dobře. Dobře je v tomto případě špatné a nemístné slovo, tohle už dobré být ani nemůže, nicméně díky bohu, že alespoň tak. A pak taky už kvůli Jaycee. Ona to musela prožít, já to jen čtu v bezpečí a teple svého domova. Čtení to není lehké, ale celou dobu jsem si říkala, že to dočíst prostě musím a chci, nesmím před tím zavírat oči. Člověk si uvědomí, že se má vlastně dobře i se všemi problémy a starostmi, které ho trápí.

Pro nás naprosto nemyslitelné. Člověk ráno vstane, jde do školy nebo do práce, na kterou si stěžuje, večer přijde domů, podívá se na televizi a lehne si do postele, každý den znovu a znovu. Bereme to jako samozřejmost, až nás to někdy štve, ale jaké to je pro jedenáctiletou holku, ještě dítě, která neví, co s ní bude, bojí se, může jen čekat ze dne na den a jediné, co chce, je máma.

Měla jsem šílené nutkání toho chlapa i tu ženskou uškrtit, zničit, všechno jim to vrátit, cítila jsem neskutečný vztek a nenávist a tím jsem si uvědomila ještě větší bezmoc. Že já s tím nic nezmůžu, i když bych chtěla a měla. Člověku se nechce věřit, že takové zrůdy na světě jsou, ale jsou, bohužel. I doživotí je za tohle málo.

Je to hrozné, nemělo by se to dít. Ne každý má tu odvahu a sílu o tom mluvit. Jaycee ji našla. Obdivuju jí, jak to zvládá a že se i po tom všem dokáže na svět smát. A taky obdivuju, jak miluje svoje dcery i přesto, za jakých okolností se narodily a kdo je jejich otec.

Za tuto knihu smekám, přečetla jsem ji jedním dechem, a obdivuju Jaycee, že se k tomu dokázala vrátit a všechno to napsat. A hlavně za to, že přežila.
Tleskám! 5 hvězdiček je povinnost!

3 08.06.2014

K. H. MÁCHA ♥
Jsem ráda, že tyhle knihy (2 díly) můžu mít ve svojí knihovně a jen tak se kdykoliv začíst do něčeho od Máchy.

1 27.05.2014

Aneb když najdu na půdě poklad (ještě s druhým dílem). Jako milovnice Karla Hynka Máchy jsem štěstím bez sebe, že takové knihy můžu vlastnit. A číst samozřejmě. :)

1 27.05.2014

Nejmilejší knížka. Nedávno jsem ji našla na půdě, dostala jsem ji od kamarádky k narozeninám, když mi bylo asi osm. Jako malá jsem si jí četla a prohlížela pořád dokola. Jen tak z nostalgie jsem si v ní začala listovat, jen tak pro radost v srdci, a je to moc pěkná knížka i teď (vždycky jsem měla takové pohádky ráda). Disneyho knihy jsou milé a krásně zpracované. Dala by se zařadit mezi knížky, které zůstanou mými oblíbenými napořád.

1 27.05.2014

Mám moc ráda ten film, ať si říká kdo chce, co chce, a Máchův Máj miluju, takže za tohle palec nahoru. ((:

1 03.05.2014

Musím trochu změnit názor. Postupem času ke mně tato kniha promluvila víc a víc.

Smíšenější pocity jsem asi ještě po dočtení žádné knihy neměla. Nějak nedokážu říct, co si o tom myslím. Nejdřív jsem chtěla říct, že nejsem nijak moc nadšená, ale na druhou stranu jsem vlastně unešená. Jako knížka to není špatná, to vůbec ne, jen je trošku... složitá. Nečetlo se mi to úplně dobře, přesto mě zaujala. Není to úplně můj styl, ale myslím, že je dobrá. Nebo lépe řečeno spíše kvalitní. Nejdřív mi chvíli trvalo se začíst, pak mě to hodně bavilo a na konci už jsem se zase musela trochu přinutit, abych to konečně dočetla. Nicméně časem, jak ve mně doznívá, a to se mi u žádné knihy nestalo, že by se mi začala líbit v průběhu takové doby po dočtení, mám z toho jen lepší a lepší pocity.

26.02.2014

Hrdý Budžesi, hrdý buď, žes vytrval a já tě miluju. Nevím, jestli je to vtipné nebo smutné, ale Helenka Součková je, jak se dnes říká, "my spirit animal".

K Hrdému Budžesovi jsem se dostala ne na střední, nýbrž už na základní škole, díky naprosto skvělé divadelní hře, kterou miluju a kterou jsem viděla asi stokrát, z toho jednou naživo, což byl nezapomenutelný a výjimečný zážitek, a když jsem zjistila, že je to na motivy knihy, hned jsem si ji chtěla přečíst. Byla jsem zvědavá, jaké to je v psané formě, a ono je to stejně skvělé. Nasmála jsem se u ní, i když už jsem věděla, o čem to je, a znám některé pasáže, no vlastně všechny nazpaměť. Jednoduše jsem se bavila a bavím se pokaždé, jako u máločeho, jsou tam úžasné, nesmrtelné hlášky, které mě vždy dostanou a zlepší náladu.

Plus výhoda jedné knihy k maturitě, kterou jsem ovšem četla už dávno před ní a ještě víckrát po ní, protože je prostě boží, a ze seznamu doporučuju všemi deseti - ne, všemi milióny. Miluju to, zbožňuju to.

Moje nejoblíbenější:
"S kurvama jsem měla taky potíže. Když jsme si s dětma hráli v zákopech před bytovkama, tak kluci pořád říkali: "Ty kurvo, ty kurvo, ty kurvo." Já jsem to slovo předtím v životě neslyšela, ale strašně se mi líbilo. Takže, když na mě babička zavolala: "Večeře, Helenko.", tak jsem řekla: "Děkuji, ještě nemám hlad, ty kurvo."

"Na kostele zvoní zvon
Seru, sereš, sere on
Na mou věru
jak tak seru
Tak mi přišlo na mysl
jak sral kníže Přemysl.
A pod tím:
Horší nežli Rusák
je ten čůrák Husák.
A ještě pod tím: Dělej mi to zezadu!"

Tohle mě vždycky pobaví a pohladí.

2 09.01.2014

Sice to asi není knížka pro můj věk, usuzuji i podle velikosti písmen, ale mě ta knížka jednoduše bavila, možná i proto, že jsem sama takový exot - a jsem na to hrdá. Strašně dobře se to četlo, je to zábavný, příjemný a hezký příběh, který čtenáře připoutá, a to nejen děti. Za to má u mě tahle knížka plus navíc. Pokud budu mít někdy děti - imaginární - dám jim určitě na čtení tuhle knihu.

3 01.01.2014

Na mě a zvlášť na Sparkse docela úzká knížka, ale stejně krásná, on to jinak ani neumí. Přesto, upřímně, možná jsem čekala trochu víc, ani nevím proč. Neohromilo mě to tak, jak je to všude prezentováno. Ale i přesto je to prostě typický Sparks a já jeho knížky miluju.

2 01.01.2014

Hodně chytlavá, zajímavá a pěkná knížka! Moc mě bavila a vtáhla do děje, četla se v podstatě sama, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Charlottinu Janu Eyrovou miluju, takže jsem ráda, že jsem si mohla přečíst, jak to s jejím psaním bylo a vůbec se něco dozvědět o sourozencích Brontëových, a nejen o nich. Rozhodně si zaslouží takto dobré hodnocení.

08.09.2013

Klasika. Vždy a pro každého, bez toho není dětství. :)

4 02.09.2013

V mých asi čtrnácti letech jsem četla hlavně Brezinu a tahle kniha byla jedna z nejlepších.

02.09.2013

Jste připraveni vrátit se zpět na Titanic? Tato kniha vám to umožní.
"Před námi nebylo nic, jen oceán." Přede mnou nebylo nic, jen kniha.

Titanic, kdo by toto honosné jméno neznal. Já osobně jsem velký fanoušek a milovník Titanicu, je to moje srdeční záležitost, ať už loď samotná, nebo film. Jakmile jsem se o celou událost začala zajímat hlouběji, hledala jsem i nějakou knihu o něm a jako první se mi naskytla tato, a hned jsem věděla, že si ji musím přečíst.
Já nevím, já jsem prostě nějak vysazená na ty skutečné příběhy, vyhrocené emoce a katastrofy a všechny osudy lidí a světa. Úplně jsem se do toho vžila a přemýšlela o všech těch lidech, o tom, co bude, i když je úplně jasné, jak to skončí, a co se asi tak stane.
Čte se výborně a i když na to nevypadá, je strhující a přínosná, nebo alespoň pro ty, které to zajímá. Dokáže vtáhnout do děje a upoutat až do konce. Když ji vidíte, možná vás tak nenaláká, přijde vám jen jako další o Titanicu (i když o Titanicu zase moc knih není), co tam může být nového, ale je krásná i romantická, je smutná, zábavná, zajímavá i působivá. Je jasné, jak to dopadne, ale i tak to za to stojí, ten příběh dokáže člověka vtáhnout a oslovit. Přesto, že je to smutný příběh, je to krásná kniha, moc hezky napsaná.

Myslim si, že pokud hledáte zajímavý tip na knížku, tak jste ho právě našli, ne?

1 02.09.2013

Některé knihy si přečtete. Některé si užijete. A pak jsou tu takové, které pohltí vás, vaše srdce i vaši duši. A to je přesně Malý princ. Můj milovaný Malý princ! ♥

Ano, tohle je nejoblíbenější, nejznámější, nejlepší a velkolepé dílo. Kniha knih. Ale proto ho nemiluju, miluju ho proto, protože mi otevřel srdce a objevila jsem v něm jednu z životních cest, po které bych se chtěla vydat. Malá, velká kniha, která mě vlastně zachránila. Považuju ji za svůj osobní poklad a asi nikdy nebudu žádnou knihu víc milovat, vlastně bych si to ani nedovolila. Cítím vůči této knize jakýsi vděk.

Není mnoho knih, které můžete číst vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malého prince můžete číst stokrát a ani poté neobjevíte všechen jeho smysl. Je to geniální nadčasové dílo, ve kterém si každý najde něco svého, ale musíte číst i mezi řádky, právě tam je ukryta jeho síla a neviditelná krása. Malý princ má své kouzlo, ale odhalí ho jenom tomu, kdo ho chce vidět.

Jedna z knih mého srdce a nejoblíbenějších knih vůbec, nedám na ni dopustit. Výjimečná, úžasná, nadčasová kniha, kterou by měl každý aspoň jednou v životě přečíst a zamyslet se nad ní i nad životem a nad sebou.
Malý princ mě vždy pohladí na duši a zahřeje u srdce a já v něm našla zalíbení a přítele, se kterým půjdu po celý život. Četla jsem ji nesčetněkrát a pokaždé mám husí kůži a pocit naplnění, jako kdysi, a tím víc jsem přesvědčená, že jsem si vybrala správně. Pro vás, kdo máte malého prince rádi, není stejně jako pro mě nic ve vesmíru stejné. Je v ní nepřeberné množství pravd, myšlenek, postojů, rad a smyslu, což byste jinde jen těžko hledali. Vždy v ní najdu to, co hledám.

Jestli pátráte po zázraku, jako já, přečtěte si ho, a já věřím, že vám to dojde. Ono se totiž nedá vysvětlit, v čem tkví jeho genialita a krása. Není to v té knize, je to v nás. Protože co je důležité, je očím neviditelné. To je vlastně celá filozofie té knihy. Kdo tohle neumí, nikdy to nedokáže pochopit. Nebo prostě musí akorát dospět. Po jejím přečtení nikdo nezůstane stejný. Víte, každý z nás je takovým princem, ať chceme, nebo ne. Je na každém, jak s tím naloží a co udělá. Můžete si vybrat: buď ho budete milovat nebo nenávidět.

Existují dvě období života - před Malým princem a s Malým princem.
A možná jeho kouzlo spočívá v tom, že děti se usmívají a dospělí pláčou.

10 31.08.2013

Kdo by tuhle knížku neznal. Všichni asi vědí, proč bych doporučila právě tuto knihu a taky už jí nejspíš všichni četli. Jedna z nejpopulárnějších a nejlépe hodnocených knih, která už navždy zůstane tou dobrou. A já s tím v podstatě souhlasím. V podstatě proto, protože i když je skvělá a fakt se mi líbila, tak po všem tom vychvalování na mě asi nezapůsobila až tak moc, jako na ostatní, což jsem opravdu předpokládala, a i když je toho v ní hodně, čekala jsem možná ještě něco trochu víc a ještě víc.

Je to silný příběh, který ve vás rozhodně něco zanechá, a to něco je velké a mocné. Mám celkově ráda knihy s tématikou drog a různých závislostí, takže o to víc jsem si ji chtěla přečíst. A každý by si ji měl jednou přečíst, ne-li dvakrát.

Dlouho jsem teda přemýšlela, jestli bych ji zařadila mezi doporučené, nezapůsobila na mě asi tak osudově, každopádně i tak byla nejlepší, co se týče tohoto námětu. Je sice svým způsobem odporná a odrazující, ale myslím, že to je právě ten účel. Ráda bych, aby si všichni vzali z téhle knihy ponaučení. Když si ji ovšem nepřečtou až pozdě, že.
Začíná to zvědavostí, a pak to s ní mnohdy i končí.

2 31.08.2013

První knížka, kterou jsem úplně sama četla. A ne jednou. Od té doby jsem ji četla nespočetněkrát, a to i dnes v dospělosti. Knížka mého dětství, která jako první podnítila mou vášeň k literatuře. Moje nejopotřebovanější a nejčtenější kniha vůbec. Vracela jsem se k ní večer co večer a hltala jí pořád dokola. A klidně ji otevřu i dnes. Ať už z nostalgie, nebo prostě kvůli skvěle napsané knize.

4 31.08.2013

Bože, je něco krásnějšího?
Miluju to a nemůžu se toho nabažit. Zní mi to v hlavě jako božská píseň.

Vrcholné dílo romantismu a stěžejní dílo české literatury. Nadčasové dílo plné melancholie a ponurosti, přesto tak srdcervoucí a vášnivé. Kdyby se krása dala popsat slovy, byla by to právě tato báseň.

Už při prvních verších mnou projela vlna emocí a naskočila mi husí kůže po celém těle. To, jakým způsobem mě Máj zasáhl, se nedá popsat slovy. Až omamná síla slov, citů, vášně, bolesti a lásky, která mnou pohnula.

Mácha, už jen to zvukomalebné jméno, potažmo jeho Máj se zapsal do srdcí spousty lidí několika verši, které si pamatuje každý, i když nechce, a magickou atmosférou. Způsob, jakým dokázal používat češtinu a všechno vyjádřit... neskutečné. Mistrovská práce se slovy, náladou, emocemi, myšlenkami a symbolikou. Tato kniha mne naučila milovat poezii.

Máj se mi zapsal do srdce jako málokteré dílo a vždy k němu budu mít hluboký uctivý vztah. Řekne to mnoho, všechno má svůj význam a já v tom cítím ještě mnohem víc, než se může zdát. Proudí mi to tělem a je to mou součástí.

Když je mi nejhůř, čtu si právě toto dílo nebo si cituji jen tak sama pro sebe, a že znám notnou část, jako takovou soukromou terapii. Miluju to.

Je to už skoro 200 let, Máj zná každý Čech a drží se stále, po další a další generace, to jen tak někdo/něco nedokáže.