Legrandix komentáře u knih
Změna autora v knižní sérii bývá pro čtenáře nezřídka bolestivou záležitostí. Naštěstí tomu není tak úplně pravda v sérii Dragon Age. Patrick Weekes se zhostil tohoto pokračování celkem slušně, nicméně nutno podotknout, že styl psaní je daleko více rozvláčný, než tomu bylo v předchozích knihách, a člověk si musí zvyknout na detailnější popisy okolí a nižší tempo příběhu. Stále se ale dle mého v rámci série jedná o dobré čtivo, které si zasluhuje pozornost. Nižší hodnocení nicméně uděluji za poměrně monotonní zasazení děje a nesympatičnost některých protagonistů. Zkrátka a dobře, zde není skoro nikdo komu by se dalo ''fandit''. Obě soupeřící strany orlaiské nejvyšší smetánky totiž nejsou nic jiného než prospěcháři a manipulátoři, což je ale pochopitelně z velké části zapříčiněno celou Hrou, která je pro již zmíněné Orlais tolik typická (bohužel :P). Pro příště bych autorovi doporučil méně politikaření, více fantastiky a bude to perfektní. 80%
Ze začátku jsem se do děje nemohl dostat, ale po pár počátečních kapitolách přišel jakýsi zlom a já knížku nemohl pustit z ruky. Jakožto fanoušek hry jsem si Ukradený trůn užil o to víc, jelikož mi místa, ve kterých se děj odehrával, byla dobře známá. Objevování nových a detailnějších informací ze světa Thedas bylo pak už jen třešničkou na dortu. Vřele doporučuji herním fanouškům, ale i herní série neznalým. Myslím, že právě ta druhá zmiňovaná skupina dostane chuť si hru ''Dragon Age: Prameny'' i její pokračování zahrát, a pokud ne, dostanou minimálně šťavnatý, temnou fantasy nasáklý příběh plný zvratů a uvěřitelných postav.
K momentálně poslední knize v sérii Dragon Age jsem přistupoval se smíšenými pocity. Zasazení příběhu mezi legendární Šedé strážce znělo velmi lákavě, nicméně jsem se obával toho, jak se mého velice oblíbeného univerza zhostí naprosto neznámá autorka. Rozjezd knihy byl poměrně standardní záležitost, ale po pár úvodních kapitolách se děj rozvětvil a tehdy mi spadl runový kámen ze srdce. Autorka po celou dobu naprosto výborně a s dávkou napětí posouvala děj v obou linkách a vše ve výsledku dávalo dokonalý smysl. Na rozdíl od předchozího dílu se zde opět setkáváme s houfem sympatických postav, ale především zde konečně roztáhneme gryfoní křídla a prozkoumáme Thedas křížem krážem, tak jako nikdy dříve. Zakončení pak nebylo jen ten třešničkou na dortu, ale rovnou celý kompot! Jestli jste fanda Dragon Age, tak tohle zhodnocení ani nedočítejte a rovnou běžte hltat stránky. Pro všechny ostatní knihu vřele doporučuji s tím, že máte alespoň malé povědomí o zdejších reáliích. Nádherných 95%!
Poutavý příběh a až napár výjimek vcelku ucházející kresba. Nicméně všudypřítomná krev a masakr ve mně určitě nevyvolávaly pocity napětí nebo snad hrůzy.
Vynikající volné pokračování Ukradeného trůnu. Atmosféra je hutná, místy až tíživá, tak jak je to v tomto univerzu zvykem. Nachází se zde sympatické a hlavně zapamatovatelné postavy, některé z nich velmi dobře známé ze samotné hry. Jako fanouška série Dragon Age to pro mne bylo velmi příjemné čtení, které opět přidalo několik dílku do skládačky tohoto promyšleného světa. Doporučuji! :)
Zatím asi nejlepší čtenářský zážitek z pera Davida Gaidera. Nicméně oproti předchozím dílům z knižní série Dragon Age si tento díl již víceméně vyžaduje znalost herního světa pro hlubší pochopení postav a jejich pohnutků. Co se týče příběhu, ten má dle mého vynikající tempo a velice mistrně střídá akci a napětí s uvolněnějšími momenty, kdy vám nejednou zacukají koutky úst. Jsem zvědav, co si připraví další díl.
Moc pěkný komiks s překrásnou kresbou i pěkným příběhovým zasazením. Co mě ale velice zklamalo je fyzické zpracování knihy. Listy nejsou povoskované a komiks spíše vypadá, jako by ho někdo vytiskl na domácí tiskárně.