Lenka4
komentáře u knih
Tycho Brahe – Hvězdářova odysea z Dánska do Čech
František Jáchim
Zdá se mi, že kniha je více zaměřena na dějiny astronomie, než na samotného Tychona. Části věnované osudům vědce a jeho rodiny jsou čtivější, ale trochu neuspořádané. Astronomie je podána přehledně, leč poněkud suchopárně a člověka, který se touto vědou nezabývá a mnoho o ní neví, pro další studium oboru nejspíš nezíská.
Kniha lesů, vod a strání
Stanislav Kostka Neumann
Autor je dobrý pozorovatel přírody, ale vkomponovat do veršů a předat čtenáři i atmosféru dní strávených v lesích, u vod a strání, se mu moc nepodařilo. Možná se příliš soustředil na oslavný ráz místo niterného prožitku. Zajímavý je Autoportrét v červnu: "Z košile rozhalené krk nahý a smědý mi svítí a prsa lehce omšelá temnými kučerami. V mé tváři trochu vyžilé hnědé oči se vznítí, kdykoli políbí mě van proudící hlubinami." A také závěr Epilogu: "Stráně hoří, stráně hoří ... Odvane vše listopad ... Chtěl bych také - na chvíli jen - srdci , mozku dáti spát!"
F. M. Dostojevskij - Život a dílo
Radko Pytlík
Autor koncipoval knihu tak, že stěžejními body jsou Dostojevského díla. Mezi přízračnými postavami románů se proplétá život neméně přízračného spisovatele. Dochází tak k tomu, že o jeho dětství a mládí se čtenář dozví blíže až téměř na konci při rozboru knihy Výrostek, a to ještě ne příliš mnoho. Zcela chybí informace o osudu Dostojevského ženy a děti. Kniha je poněkud nepřehledná a dochází v ní k častému opakovaní již sděleného. Pokud vůbec text prošel korekturou, tak značně nedbalou.
Židovské identity v Československu před 2. světovou válkou a po ní
Michaela Peroutková
Studie dobře ukazuje změny ve výkladu dějin a událostí v souvislosti se změnami ideologie vládnoucích mocí. Jejich dopady na konkrétní osoby pak byly často drtivé, což dokládají vzpomínky ve druhé části knihy. Z nich je nejvíce patrné, jak velmi ovlivňují život každého jednotlivce lidé z jeho okolí, a to v negativním i pozitivním smyslu.
Srpnová neděle
František Hrubín
Hodně smutná, až depresivní, hra. I krásný horký letní den a teplá noc jsou popsány jako dusná kulisa k setkávání lidí, jejichž vnitřní nespokojenost s vlastním životem stále více vyvěrá na povrch. "Dneska lidé mezi sebou hovoří tak, že jeden druhého neposlouchá ..."
Běhařovská lhářka
Martin Poch
Šimon Svěrák píše v doslovu "Martinovy básně nás provázejí prostorem tak prázdným, že má strach sám ze sebe ..." a zmiňuje autorův humor. Čtenář, který básníka poznává pouze prostřednictvím této sbírky, jeho humor těžko ocení, neboť je patrně zcela skryt v onom prázdném prostoru. A tu strašnou prázdnotu navíc zaplňují jen prázdná slova a sem tam visící netopýr. "Pršelo na zorané pole mezi silnicí a hotelem se zataženými roletami, na střeše astronom vyhání z dalekohledů spící netopýry výdechem úzkých hrdel plachých hrozeb, netopýři prolétli kormidlem pak, zavěšeni na elektrických drátech stali se dospávajícími kometami."
Věnec z trávy
František Branislav
František Branislav byl mistrem básnického řemesla, svá sdělení s fortelem zpracovával do rýmů, i malý kousek své duše do nich přidal. Možná příliš malý. Nebo už unavená křídla neměla sílu k lehké vzletnosti. "Napiš nám báseň, ale ze současna ... - Já chtěl vždy, aby má vlast byla šťastna".
Slovo básníka
* antologie
Tato tři díla svědčí o velkém básnickém nadání autorů. Verše jsou poetické, razantní, dojímavé, nápadité. Mají děj, tajemství, napětí. Nechávají prostor pro fantazii a zamyšlení. Ač vznikly téměř před sto lety, nezestárly.
Pražská Rustonka a rod Rustonů
Miroslav Hubert
Stavbu lodí a podnikání v paroplavbě se autorovi podařilo přiblížit tak srozumitelně, že zaujme i laika, který pak zatouží svézt se parníkem. Ocenit je třeba i bohatý obrazový doprovod.
Krajina Eufórie
Josef Hanzlík
Jakmile básník opustí záhony s hnijícími kostmi a vydá se s Písněmi do Biblických krajin, získávají jeho verše na hloubce. I když i v Záznamech se najdou zajímavé nápady (Všechno: "... Jenom sedmiramenný jelen hoří na hoře ale ta je příliš skleněná a daleko ..."; Zimní krajina: "... Něha s medailí za zabití prchá před hrůzou s umrzlými vlasy Voda zvrací vodu - Vraťte mi nohy směje se dítě - Nevrátím pláče kosa Stoka piluje mříž ...").
Anja, děvče odjinud
Libor Konopka
Knížka, která potěší. Příběhy jsou pěkně zpracované, nechybí jim atmosféra a přiměřená dramatičnost. U druhé balady je navíc vtipná pointa. Jen sem tam použité novodobé výrazy vrátí čtenáře ze starých časů zpět do dneška. Záměrně?
Místa Paměti národa
neznámý - neuveden
Kolik utrpení, strachu a bolesti se skrývá ve vzpomínce zabírající jednu stránku knihy. Velmi silné, drsné čtení.
Jen uvádění zcela stejného textu v životopisných sloupcích pamětníků, kteří mají otištěny dva příběhy, se mi nezdá příliš šťastné. Navíc některé sloupky více méně opakují děj vzpomínky.
Můj flirt s politikou aneb Příručka pro ministryně
Daniela Kovářová
Vtipné, příjemné, oddechové čtení. Pokud si místo ministerstva dosadíme jiný úřad či firmu, zjistíme, že se podobní lidé a situace vyskytují takřka všude. Jen ti na vyšších místech jsou více vidět.
Blázni pro Krista: Kulturní dějiny jurodství
Sergej Arkaďjevič Ivanov
Tato cesta k osobní spáse je pro mne zcela nepochopitelná. Evidentně si s jurodivými nevěděli rady ani jejich současníci. Autor se zaměřil na seznámení s dochovanými legendami a jejich vývojem. Uvítala bych vysvětlení jejich jednání z teologického hlediska a oficiální stanoviska dřívějších i dnešních představitelů církve k tomuto jevu.
Z mých vzpomínek
Miloslav Moulis
Autor líčí události, které jeho život poznamenaly, střízlivě, ale poutavě. Vzpomínky jsou vhodnou formou pro přehled a pochopení poválečného politického vývoje u nás. Velmi zajímavé jsou okolnosti psaní pamětí Ludvíka Svobody.
„Cikáni“ a česká vesnice
Daniel Soukup
V rozborech vesnických románů nakonec pro obraz cikánů nezůstává mnoho prostoru. Nejspíš proto, že tehdejší spisovatelé si je umělecky přizpůsobili pro potřeby svého vyprávění a jejich pravý život se všemi radostmi a strastmi čtenářům nezprostředkovali. Otázkou je, jak dalece je vůbec možné realisticky líčit něco, co člověk sám neprožije. Dílo Daniela Soukupa je inspiraci k četbě starší české literatury. Ovšem nikoliv hledáním "co tím chtěli autoři říci", ale pro příběhy samé.
Osudy lidstva. Dobříšské židovské a jiné povídky
Klement Salač
Vzpomínky jsou poznamenané stylem psaní. Mravoučnost, dojemnost a humor sto let starých kalendářových povídek už dnes působí dost vybledle. Nicméně jsou cennou připomínkou běžného života a zvyklostí židovských obyvatel Dobříše.
Ostrovy v bouři - Každodenní život československých legií v ruské občanské válce (1918-1920)
Dalibor Vácha
Nečetla jsem knihu Bratrstvo, takže mi unikají některé souvislosti a celkový přehled o situaci, která předcházela odjezdu legionářů z Ruska. Jejich každodenní život na cestě je popsán velice detailně. Námětové rozdělení do jednotlivých kapitol umožňuje podrobný rozbor, ale trochu mi chybí ucelená dějová linie. Oceňuji uvedení bohatého výběru z vydaných pramenů.
Léto s láskou
Nicola Darius
U Červené knihovny čtenář očekává jistou dávku sentimentu a šťastný konec. Ovšem za ten autorka evidentně považuje sdílení společné domácnosti s nezodpovědným sobcem, přemoudřelým dítětem a starým bručounem. Musela proto svoji hrdinku vybavit naivitou hraničící s hloupostí. Příběh je hodně odbytý, děj nepropracovaný.
Neznámí hrdinové: O české statečnosti
Adam Drda
Dá se říci, že hrdinstvím je život sám. Nikdo nemůže ovlivnit, komu a kde se narodí, v jakém politickém systému se ocitne. Každý se musí vypořádat s překážkami, které se před ním vyskytnou. Možná je lépe použít slovo hrdost. Většina lidí se nepokládá za hrdiny, ale uvědomuje si vlastní hrdost, která jim pomáhá nesklonit se a jít dál. Autoři uvádějí několik takových příběhů, zachyceny jsou však příliš depresivním způsobem a v některých případech vyvolávají otázky, které zůstávají nezodpovězeny.