lenkaprague komentáře u knih

Jeden z mých nejoblíbenějších současných českých autorů vydal novou knihu, takže “Konspirace” pro mě jednoznačně představovala něco, co jsem si musela co nejdřív přečíst. Moje pocity těsně po dočtení byly velmi rozporuplné, ale po dalších 2 týdnech oceníte syrovost a pravdivost knihy mnohem víc.
Obecně nejsem nadšená z toho, když si autor (knihy, filmu, čehokoliv) vybere za téma situaci typu covid, navíc když jsme stále v době covidové. Osobně bych to raději nechala pár let odležet, příběh by tak získal větší důraz. Zmiňuju to hlavně proto, že když žijete v každodenní 1 a 1/4 roku trvající masáži o koronaviru ze všech stran, není úplně komfortní otevřít knihu a číst doslova o tom, co se děje venku.
Autor se sice věnuje většinu děje jiné, postcovidové pandemii, ale politickou scénu obsadil reálnými politiky s lehce pozměněnými jmény, takže karty jsou od začátku jasné.
Jak už jsem zmiňovala, knihu s odstupem vnímám hlavně jako syrově a drsně nastavené zrcadlo dnešní tvrdé době, se speciálním důrazem na pokřivenost jak politických poměrů, tak mezilidských vztahů, kterým je v knize věnováno také hodně prostoru - a není to úplně příjemné čtení a následné přemýšlení.
“Konspirace” je kniha, jejíž čas ještě přijde, až bude opravdu po covidu, ale pozornost si zaslouží už díky nemilosrdnému píchnutí do vosího hnízda (chcete-li hlasitému pojmenování nepříjemných skutečností), které autor ovládá přímo mistrovsky.

02.06.2021

Pavel Hénik patří k mým top českým autorům, jeho předchozí dvě knihy mě dostaly hlavně proto, že popisují velmi trefně současnou konzumní společnosti a zaměstnání ve velkých korporátech. O to víc jsem byla zvědavá na novinku, která vybočila výrazně z řady jak prostředím, tam tématem.
Na začátek je potřeba říct, že “Brrrnění” je kniha o hulení. Konkrétně o studentském hulení koncem 90.let na vysokoškolských kolejích v Brně. Jste připraveni na návrat do doby, kdy největší pecka bylo být “nezávislý” /ať už to znamenalo cokoliv/, poslouchat Nirvanu, hulit, machrovat s Motorolou /i když došel kredit/ a být největší kolejní kalič? Pak vám tuhle novinku můžu jen doporučit.
“Brrrnění” je kniha syrová, trochu klaustrofobní a depresivní, velmi emotivní a myslím, že je v ní i hodně z autora samotného. I když jste možná devadesátky prožili úplně jinak než postavy v knize, chápete je. Nemusíte s nimi souhlasit, ale jejich příběh procítíte až na dno...ano, nemusí vám z toho být dobře, ani mně nebylo. Ale je to knížka, od které jsem se nemohla odtrhnout a přemýšlím nad ní už několik dní. Téma nadužívání drog a snahy být “hvězda”, to je velice aktuální v každé době a nakonec je úplně jedno, do jaké doby příběh zasadíte, zasáhne vás vždycky.

27.08.2020