Lenks13
komentáře u knih
Pouť k branám Orientu
Nicolette Havlová
(SPOILER) Knížku jsem čela jedním dechem, protože je v ní spousta věcí, které člověka chytnou hned v úvodu, například: odvaha - Nicolette se prostě rozhodla jít do Istanbulu (žádný velký plánování a věřila, že to dopadne), její vlastní zápisky z předchozích let (k jejichž myšlenkám se později Nicolette během cesty vrací a adresuje je), nebojácnost (něco se pokazí, ale vše se dá řešit), otevřenost (kterou člověk na cestách a v životě tak moc potřebuje) atd.
Téma, které se ale prolíná dost celou knihou je "samota". Pojďme si říct otevřeně, že ne všichni dokážeme být sami se sebou, je nám to dost nepříjemný, ale vyvstává otázka.. "proč"? Proč nám to je tak nepříjemný? Vždyť máme sami sebe rádi, ne? Nebo...? K otázce samoty se Nicolette v průběhu knížky vrací a je to tak strašně dobře, protože to donutí čtenáře se zamyslet na tím, jak moc je komfortní se svou samotou jako takovou, protože pokud nám není v samotě fajn, odráží se to v našem "venkovním" světě a ne zrovna v dobrém slova smyslu.
Nicolette vás vezme na dobrodružství, ke kterému stačí tak málo materiálně, a přitom z si z toho dokážete vzít tak moc niterně.
Knížka je psána autenticky, žádný zbytečný cukrbliky.. a možná vás nakopne se vydat na vaši vlastní pouť, třeba ne zrovna do dalekých krajů (mrkněte na Stezka Českem), ale na pouť k sobě samému/samé.
A na závěr, jako třešnička na dortu, u které vám možná aj ukápne slza, jako mně, setkání s parťákem, které může zařídit snad jen sám život.. :-)
Pecka knížka a těším se na další. :-)
