Pouť k branám Orientu přehled
Nicolette Havlová

Začínající poutnice se vydává přes dva tisíce kilometrů po svých z rodného Havířova vstříc daleké Asii. Jít si za svým snem může znít jako klišé – pokud to nevezmete doslova. Jednadvacetiletá Nicolette Havlová vyráží z domova jen s šesti kily na zádech a na vlastní pěst i nohy míří do tureckého Istanbulu. Pěší pouti dodává přesah uspořádáním dobročinné sbírky pro českou komunitu v rumunském Banátu, který se stává klíčovým milníkem cesty. Prožívá samotu v nekonečných horách, potýká se s útoky pasteveckých psů, překonává mnohé zdravotní potíže, zjišťuje, jak se (ne)nechat provdat na rumunsko-srbských hranicích a poslední stovky kilometrů absolvuje s potulným štěnětem. Jaké životní situace mladou cestovatelku vyslaly za tímto nelehkým dobrodružstvím? I o tom pojednává její knižní prvotina, jež popisuje sto čtyři dny dlouhé putování, kdy se člověk přiblíží nejen divoké přírodě, ale najde také cestu k vlastnímu srdci.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Pouť k branám Orientu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (48)


Jedním z důvodů, proč Nicolette obdivuji, je, že se nevydala po zavedené dálkové trase se specializovanými noclehárnami a trail angely. Prostě vyrazila do Cařihradu a také do něj došla. Navzdory zdravotním potížím, o nichž píše surově narovinu, probdělým nocím, po kterých musela jít dál, sdílení čtyřproudých silnic s kamiony řízenými Balkánci a klasickým cestovatelským nočním můrám (sama v cizině bez peněz).
Protože cestuje pěšky, zažívá Nicolette – logicky – jinou sortu místních specifik, než jsou bedekrová lákadla. Prozkoumává, popisuje a dokumentuje rumunské jeskyně a pece na dřevěné uhlí, Trajánova vrata v Bulharsku (původně symbolický průchod mezi Makedonií a Thrákií) nebo třeba srbská úmrtní oznámení, vyvěšená na všech objektech po vsi, jež se prý o výročích nebožtíkova odchodu přelepují čerstvou kopií.
„Smrt jsem musela přijmout za svou,“ píše Nicolette hned v úvodu (za Havířovem), když ji známí i neznámí dobrodinci odrazují od cestovních plánů – třeba s odkazem na umělkyni a stopařku Pippu Baccu zavražděnou v Turecku. Jinými slovy: cestovatel si musí připustit určitou míru pravděpodobnosti, že se nevrátí, a vnitřně se s ní vypořádat. Nicolette zdolává úseky mimo naplánovanou trasu stopem (jímž se i vrací do Čech), nocuje pod širákem na neznámých místech nebo přijímá pozvání nápomocných Jižanů. Jakožto někdo, kdo to příležitostně dělá taky, tudíž oceňuji, že tematizuje rizika, a hlavně práci s nimi a hledání rovnováhy mezi otevřeností na jedné straně a zodpovědností na druhé. Cestovat sólo je ale někdy těžké a z historky s bulharským řidičem je mi špatně ještě po několika dnech.
Knížka je místy hodně reflexívní až meditativní, což, hádám, dává smysl, jelikož co jiného dělat při chůzi, když ne dumat. Pootvírá i témata z autorčiny minulosti, která čtenáři pomáhají pochopit pouť, respektive poutnici, přičemž některá z nich jsou přetěžká. Přidávám se ke všem, kdo napsali, že Nicolette obdivují – já mimo jiné za zvláštní kombinaci pokory a životního optimismu. Ve výsledku je to silná kniha, jíž se navíc dostalo vzorové péče nakladatelství Pangea a nádherných, atmosférotvorných ilustrací. Díky – a přeji Nicolette i fence Svili hodně štěstí na cestách.


Velký obdiv za odvahu, která byla jistě potřeba na takovou cestu.
Příjemné čtení, které motivuje, na pouť do Istanbulu se nevydám, ale jinou jistě podniknu. :)
Zároveň jsem vděčná, že cestou našla domov jedna němá tvář a přála bych více takových šťastných konců.
Související novinky (1)
Kořist, Ty chladné oči a další knižní novinky (11. týden)
12.03.2023
Citáty z knihy (1)
„Nejezte chleba, mléko a med,“ sděluje mi doktor prapodivnou dietu, která ve mně vyvolává dojem, že si ji vymyslel za pochodu, jen aby mi dal nějakou radu na cestu.“
Kniha Pouť k branám Orientu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 133x |
ve Čtenářské výzvě | 31x |
v Doporučených | 12x |
v Mé knihovně | 77x |
v Chystám se číst | 111x |
v dalších seznamech | 3x |
Knižku som mal problém dočítať - ale len kvôli tomu, že mi ju stále kradli kamaráti. A ani po dočítaní sa u mňa v poličke príliš neohriala.
Asi to začnem používať ako nový parameter na meranie kvality knižiek. A jednu zo "zlodejok" už aj stihla inšpirovať k tráveniu viac času v prírode.