Lestiluc
komentáře u knih

Kouzelnice, stejně jako předešlé dva díly, mě nutili číst dál a dál, protože styl psaní je naprosto famózní. Co bych ale vytkla je ne tak zajímavý děj, jako tomu bylo u předešlého dílu (nebylo to úplná tragédie, spíš jsem jen náročný čtenář a potřebovala jsem něco víc akčního) a strašně krátké kapitolky. Nicméně, vývoj postav se mi moc líbí a moc se těším na další dobrodružství, které nám nabízí další díl ze série.


Tak nevím, jestli to bylo tím, že jsem knihu četla v Aj, a tím pádem mi něco uniklo, ale na originální trilogii to prostě nemá. Ani pořádně nevím, jaký byl záměr knihy, jestli jsme se dozvěděli něco nového, nebo zda to byl prostě jen Trosečník v britském prostředí. Asi jsem od toho čekala víc.


Jako první kniha od Moravia u mě byla Římanka, a proto jsem měla očekávání velice vysoké. Bohužel na začátku čtení mi styl psaní vůbec neseděl a dlouhé kapitoly zkrátka nebyly a nikdy nebudou mými oblíbenými. NICMÉNĚ, kniha byla velice zajímavá, návyková a ke konci stejná, jako Římanka. Na druhou stranu jsem čekala nějaký větší Bum v ději, bylo to prostě takové vesnické "drama". V některých částech bylo vidět, že knihu píše chlap. Ale jinak v celku dobré.


No, na tuhle knížku jsem si kdysi brousila zuby a dostala jsem se k ní až dnes. Upřímně jsem od toho nic moc nečekala. Ze začátku to bylo takové svižné, klasické, nudné vyprávění dospívající holky (které se ale táhlo až zbytečně moc dlouho). Pak přišel kluk, hormony a všechno šlo do kytek. Na pořádnou zápletku jsem si museli počkat až do konce knížky (a ani ta nestála za nic). Zbytek knížky mi přišel jako moderní vyprávění Na Větrné hůrce, jen
s blýskajícími upíry a žárlivými vlkodlaky. Ovšem něco mě pořád nutilo číst a číst a číst. Možná, kdyby mi bylo 15, užiju si knihu mnohem více.


Ač jsem po této knize sáhla pouze z důvodu povinné četby na vysoké škole, nic moc jsem od knihy neočekávala. Vlastně je to pouze příběh vyprávějící o osamělé ženě. I přes to, že kniha neobsahuje BOOM děj, bylo to velice čtivě se zajímavým popisem života nešťastné ženy. Takové odlehčené, a kratší, vyprávění Paní Bovaryové, jak už někdo pode mnou zmínil. Kdyby se mě ovšem někdo zeptal na obsah knihy, asi bych mu nedokázala sestavit i ty nejjednodušší střípky.
