Lestiluc komentáře u knih
(SPOILER) Knížka se četla velice pěkně. Plynulý děl, postupné uvádění do děje. Nic moc od něj vlastně nečekáte. Ale pak vás trkne konec, a vy si říkáte 'Jak to, že jsem to neviděla???' a v tom je právě to kouzlo. Skvělá, oddechová knížka o Živých mrtvých.
Z knížky jsem měla z počátku dobrý pocit. Skvělé téma, kde se krůček po krůčku necháváme ovlivňovat ostatními a necháváme si vymývat mozky elitou v prestižní společnosti. Co mě ale docela zklamalo je, že to nemělo ani pořádný zvrat, posledních pár stránek se tak nějak táhne a cliffhanger vlastně není pořádný cliffhanger, protože víte, jak to skončí. Příběh máme trochu opepřený milostnými hrátkami, které ve finále nenechaly žádnou stopu na příběhu. Prostě tam byly a ani nevíme pořádně proč.
Celkové hodnocení je lehce nadprůměrné, ale mohlo to být lepší, mělo to velký potenciál.
(SPOILER) Tohle byla naprosto famózní kniha. Bavila mě od začátku do konce a nemohla jsem se absolutně odtrhnout. Velice se mi líbilo zpracování, jednotlivé alternativní vesmíry a celá ta idea a atmosféra knihy. Další věc, co se mi líbila, byla ta přítomnost filozofického dumání a jak skvěle to bylo na sobě vše propojení.
!Ale, co autorovi neodpustím je ten konec. Posledních pár kapitol se těšíte z toho, že si hrdinka vybrala alternativu, kterou ji zkrátka přejete, a celé to jde během pár stránek stranou. Nicméně i tak musím konstatovat, že to bylo velice pěkně ukončené.
Nádherně napsaná kniha, u které nemusíte přemýšlet. Díky postavám a příběhu se to četlo samo. Vřele doporučuji.
Můj problém asi byl, že jsem od knihy čekala něco víc. Doufala jsem, že historické téma se stylově bude podobat knize Vatikánská princezna, kde jsme měli vesměs to samé, ale s mnohem větší dynamičností a pravděpodobně i lepším stylem psaní. Na jednu stranu opravdu zajímavý historický popis, který mě bavil a zároveň vzdělával, ale příběh strašně pokulhával a vlastně se tam nic moc nestalo. Za mě zklamání.
Já jsem se snažila. Opravdu to místy i vypadalo, že jsem konečně našla poezii, která nebude velkým utrpením. No bohužel jsem se zmýlila. Asi spolu nikdy nenajdeme společnou řeč, a tak zřejmě budu poezii číst jen kvůli čtenářským výzvám. Ale třeba jednou najdu tu pravou ...
Kouzelnice, stejně jako předešlé dva díly, mě nutili číst dál a dál, protože styl psaní je naprosto famózní. Co bych ale vytkla je ne tak zajímavý děj, jako tomu bylo u předešlého dílu (nebylo to úplná tragédie, spíš jsem jen náročný čtenář a potřebovala jsem něco víc akčního) a strašně krátké kapitolky. Nicméně, vývoj postav se mi moc líbí a moc se těším na další dobrodružství, které nám nabízí další díl ze série.
Tak nevím, jestli to bylo tím, že jsem knihu četla v Aj, a tím pádem mi něco uniklo, ale na originální trilogii to prostě nemá. Ani pořádně nevím, jaký byl záměr knihy, jestli jsme se dozvěděli něco nového, nebo zda to byl prostě jen Trosečník v britském prostředí. Asi jsem od toho čekala víc.
Jako první kniha od Moravia u mě byla Římanka, a proto jsem měla očekávání velice vysoké. Bohužel na začátku čtení mi styl psaní vůbec neseděl a dlouhé kapitoly zkrátka nebyly a nikdy nebudou mými oblíbenými. NICMÉNĚ, kniha byla velice zajímavá, návyková a ke konci stejná, jako Římanka. Na druhou stranu jsem čekala nějaký větší Bum v ději, bylo to prostě takové vesnické "drama". V některých částech bylo vidět, že knihu píše chlap. Ale jinak v celku dobré.
Přečteno během jednoho dne. Absolutně famózní. Miluju veršované balady, je škoda, že se jich takhle skvělých v naší literatuře moc nevyskytuje. Erben byl prostě génius. Opravdu jedna z mých nejoblíbenějších.
Jsem jednoduchý čtenář, takže filozofický nádech knížky jsem většinu času moc nechápala. Trochu rušivým elementem bylo přeskakování v časové ose, což mě moc nevyhovovalo. Jinak byla kniha velice čtivá, plusové body za krátké kapitolky.
Po dlouhé době velmi čtivá, pohodová kniha, která jednoduše vtáhne do děje. Ovšem i přes to mi tam něco malého, ač nedokážu říct co, chybělo. Každopádně se velice těším na další díl.
(SPOILER) Asi se teď budu hodně lišit od ostatních hodnotící, ale tato série je dle mého naprosto otřesná. Po prvním dílu jsem doufala, že se kvalita díla aspoň trochu zlepší. No chyba lávky. Tento díl mi přišle jak splynutí Stmívání a Padesáti odstínu šedi. Naprosto zbytečné sexuální vsuvky, které byly na můj vkus až moc časté. Chápu, že se pohybujeme ve světě Hříchů a svárů, ale všeho moc škodí. Jak kdyby si autorka léčila komplexe z toho, že sama nic podobného nezažila. Děj skoro žádný, tak nějak se příběhem loudáme a doufáme, že se z toho něco vyvrbí. Absolutně nepobírám pointu příběhu. Takto mě žádné dílo snad ještě nepobouřilo, a to už mám pár knížek za sebou. Poslední díl přečtu, ale bohužel jen z toho důvodu, že nemám ráda rozdělané série.
Tak jsem asi zvláštní, ale kniha mě opravdu na zadek neposadila. Jak už bylo mnoha uživateli zmíněno, styl psaní nepatří mezi ty jednodušší, místi jsem se ztrácela v postavách a ve finále příběh nebyl takový, jaký jsem ho očekávala. Téma dobré, ale šlo to zpracovat lépe.
(SPOILER) Musím uznat, že tohle byl snad ten nejlepší díl z celé série. Moc se mi líbil pohled Jacoba. Konečně jsme mohli nahlédnout do ústředí smečky, myšlení Jacoba a KONEČNĚ sblížení a spolupráce obou nadpřirozených skupin. I přes to, že se částmi Jacob choval jako rozmazlený fracek, musím uznat, jeho vidění a myšlení nebylo úplně od věci. Co tomu musím ale vytknout je sáhodlouhý popis každého prdu, co se tam odehraje. Kniha (vlastně i ty předešlé) mohly být O TOLIK kratší, kdyby autorka nepopisovala každou blbost. Za co také musím strhnout hvězdičku je ten konec. Člověk celou polovinu druhé knížky čeká na final battle, která se ale ovšem nedostaví. Každopádně i přes některé nedostatky, je to konečně díl, u kterého jsem s velkou chutí četla dál.
(SPOILER) Tohle bylo rozhodně jedno velký au. Nevím, co mě na tom štvalo víc. Věčně kňučící Bella (nebo její hormony?), její neustálé otravování s přeměnou na upíra, nebo její dramatické popisy jedné emoce (překvapivě deprese) na dlouhých deseti stránkách na cca 20 kapitolách? Co mě ale štve nejvíce, je dlouhé pěstování vztahu s Jacobem, které v posledních třech kapitolách naprosto zahodíme do koše. A já se ptám proč? Bylo by to mnohem zajímavější, kdyby se vztah Belly a Jacoba natáhl aspoň po celou knihu Nového měsíce. Tohle bylo opravdu, ale opravdu špatné. Nemám slov, první díl byl lepší.
(Jinak, opravdu se tam hádali o to, kdo smrdí víc?)
No, na tuhle knížku jsem si kdysi brousila zuby a dostala jsem se k ní až dnes. Upřímně jsem od toho nic moc nečekala. Ze začátku to bylo takové svižné, klasické, nudné vyprávění dospívající holky (které se ale táhlo až zbytečně moc dlouho). Pak přišel kluk, hormony a všechno šlo do kytek. Na pořádnou zápletku jsem si museli počkat až do konce knížky (a ani ta nestála za nic). Zbytek knížky mi přišel jako moderní vyprávění Na Větrné hůrce, jen
s blýskajícími upíry a žárlivými vlkodlaky. Ovšem něco mě pořád nutilo číst a číst a číst. Možná, kdyby mi bylo 15, užiju si knihu mnohem více.
Přečetla jsem jedním dechem. Odpočinkové dílo, které v originálu disponuje jednoduchou angličtinou. Se svými necelými 100 stránkami opravdu pohodové čtení. Doufám, že se k dílu někdy vrátím.
Ač jsem po této knize sáhla pouze z důvodu povinné četby na vysoké škole, nic moc jsem od knihy neočekávala. Vlastně je to pouze příběh vyprávějící o osamělé ženě. I přes to, že kniha neobsahuje BOOM děj, bylo to velice čtivě se zajímavým popisem života nešťastné ženy. Takové odlehčené, a kratší, vyprávění Paní Bovaryové, jak už někdo pode mnou zmínil. Kdyby se mě ovšem někdo zeptal na obsah knihy, asi bych mu nedokázala sestavit i ty nejjednodušší střípky.
Ze začátku se mi kniha velice líbila. S přibývajícími stránkami ale moje nadšeni opadalo. Nic moc se nedělo a stále mi tam chybělo nějaké 'TO', které by mi vrylo knihu do paměti. Bohužel se tak nestalo. Opakované 'deus ex machina' momenty také nebyly úplně ideální. Některé myšlenkové pochody hlavní hrdinky mi přiváděly protáčení očí, takové to klasické klišé YA, zamilování do nepřítele a pomsta za každou cenu. Což by mi vůbec nevadilo, kdyby to ale bylo více propracované.
Paradoxně jsem měla potřebu knihu hltavě číst.