letenka
komentáře u knih
Konec emocí
Jan Stejskal
Jedna z těch knížek, do kterých se hned vpiješ a čteš a čteš. Nejdřív rychle, protože chceš vědět, jak to bude dál, ale postupně zpomaluješ, protože zas nechceš, aby to tak rychle skončilo.
Líbí se mi, že příběh nejde po povrchu, zároveň je čtivý, vtipný a propracovaný.
No a ty příměry a sloh, to je ozajstný majstrštyk.
Blues pro bláznivou holku
Václav Hrabě
Máš oči jako tabák....Drsnost života v jemných tónech. Nejkrásnější sbírka, kterou znám.
Kafka na pobřeží
Haruki Murakami
Po spíš "střízlivym a nohama na zemi stojícím" Norském dřevu je to trochu šlupa, atmosféru to má ale přinejmenším stejně silnou a všechny ty podivnosti jako mluvící kočky, pan Nakata, vchodovej kámen a živý ne/sny, který mě zpočátku trochu vyděsily mě postupně pohlcovaly. Způsob jakým se ty příběhy postupně sbíhaly k sobě....krása. Občas jsem některý myšlenky nepochopila a přišly mi tak nějak nedokončený...možná záměr, možná plácání do vody...to ví asi jenom Murakami.
Obyčejný život
Karel Čapek
Silnej příběh, krásnej sloh, úžasná gradace, diskuze a pře se sebou samým a pitvání lidský duše. Závěrečný myšlenky se najednou jeví jako naprosto jasná a samozřejmá pravda. Jedna z nejlepších knížek, který jsem kdy četla.
"Vidíš, teď to vypadá docela jinak, spíš jako útěk před sebou samým, jako hrůza, abys nepropadl tomu, co bylo v tobě. Zazdít to jako hořící šachtu, ať se to, potvora, udusí samo. Třeba to už zhaslo, kdopak ví, teď už si prsty nepřipálíš, teď už si ruce neohřeješ. Abys neviděl sebe sama, počal jsi se zabývat věcmi a udělals z nich své povolání a svůj život."