Lidka komentáře u knih
Zábavné, svěží, lehce erotické čtení na jeden večer. Nezklame vás, pokud od něj nebudete očekávat hlubokomyslné a jak se říká náročnější čtení. Je to čistě pro zábavu. A asi spíše pro ženy. Poučení? Že i krátinký flirt se nevyplácí. Nebo vyplácí? To posuďte sami.
Sympatické bylo, že v knize hned ze začátku je seznam osob, což mi velmi vyhovuje.
Souhlasím s Danafantom , že přebal knihy je o jiné knize:-), ale to se stává dost často. Jinak ale mne to nezaujalo a přišlo mi to děsně plýtké a vlasně mi to nic nedalo, což mne vždycky po přečtení knížky mrzí nejvíc.
Jen k hořejšímu povídání doplním, že manžel se nejmenuje Petr, ale William.... i když to zase není až tak důležité.
Napsané to bylo čtivě, ale přišlo mi to takové levné, i když jistě dobře míněné. Jistě, hezké vzpomínky na babičku, ale když čtu knihu, očekávám přece něco víc . Chci se něčím obohatit, něco se dozvědět a hlavně trochu nad něčím i zapřemýšlet ...
Tak co mi to dalo? No, v podstatě to, co už vím, že to, aby se člověk v Anglii zařadil není tak snadné, Angličani neradi někoho mezi sebe příjmou, natož pak, aby se u nich dočkal uznání, což se babičce podařilo! No a pak ještě nějaké tradice a zvyky, které se od našich poněkud liší. A to je asi všechno.
Nechci být příliš kritická, ale bylo to jen takové opravdu velmi prosté vyprávění a spisovatel by měl umět předávat něco víc.
Psychologický román s prvky trilleru, promyšlené, ač prvotina žádné známky nezkušené autorky.
Já se konce dočkala neb jsem se ztotožnila se slovy autorky v doslovu, ale i jinak pochopit je možné. Autorka sama říká, že to bylo i jejím záměrem.
Co mi kniha dala?
Jednak poznání, že se rodí nová a kvalitní spisovatelka, to je důležité zjištění. Už jí vyšla i druhá kniha Afterwards , tentokrát to bude o vztahu nikoliv sourozeneckém, ale matky a dětí, snad i ta bude dobrá.
A jinak pro mne poučení, jak silná je láska sourozenců , tentokrát sester. Kdysi jsem četla, že sourozenecká láska roste při smrti rodičů a taky, jak bylo i zde vylíčeno a jak mohu i já z vlastní zkušenosti potvrdit, přetrvává i po smrti jednoho z nich.
Taky jsem to četla s odstupem, naštěstí jsem měla ten rodokmen od minule:-)) trochu zachycený. Až na konci jsem našla ten, co bookcase.
Trochu reálií, trochu fikce , jak píše autorka v doslovu ... jinak hezký romantický příběh, sice dost dlouhý, zvláště konec se mi zdál jaksi tak trochu uměle protahovaný, ale jo, dobré. No, kdo nečetl první dva díly by asi trochu tápal " v hrdinech" i když trochu to tam vždycky je připomenuto o koho a co se jedná. Tentokrát se to hlavně točí kolem Glorie a Lilian, každou z nich čeká jiná cesta než se zase po letech sejdou. Ale i dalších staronových i zcela nových hrdinů je tam spousta. Tak hezké čtení.
Je to čtení pro ženy o ženách všech věkových skupin, jak se spolu kamarádí a jak si pomáhají, jaké dovedou být ve vztahu k mužům, dětem, matkám, sestrám, kamarádkám... Taky je to o lásce a to partnerské, mateřské, sourozenecké . No a především je to o životě, jak ač se všechno jeví pohodové, se dovede změnit v nepohodu , ale taky i přesně naopak.
Četlo se to dobře, jen škoda, že se dlouho neděje nic, ale vydržte do poloviny a druhou pak přečtete se zájmem.
Vždycky si říkám, co mi kniha dala, tak tato mi dala zjištění, že lidi pořád na sebe umí být i hodní a když jde do tuha umí si pomáhat. A to není marné zjištění, což? A snad to není jen v knížkách, ale to už by bylo jiné povídání.
Kniha se mi nelíbila proto, že nepřinesla nic nvého, pořád jsem čekala, kdy se odpoutá od známého děje .....
Snad jen to, že i v dnešní době je možno , snad , prožít příběh Jany Eyerové.
Autorka píše další knihu, ta bude zase podle románu Na větrné hůrce. Tak tu už asi vynechám.
Zajímavé, on ani jinak psát neumí. Rozuzlení až na posledních stránkách . Líbilo se mi to . A umí to navíc moc hezky napat. Je to Pan spisovatel . I když toho napíše hodně, tak jsou to kvalitní příběhy, vždycky mi něco přinesou.
No, tak co napsat, tato kniha mi nic nepřinesla, snad jen poznání, že láska kvete v každém věku, což je pravda, ale raději bych o tom četla trochu jinak.
Zajímavé glosy, přečteno s úsměvem na rtech. A také důkaz, jak je krásná a košatá čeština. Ale přece jen není nad to, slyšet Pana Šmoldase naživo. :-)
Určitě zajímavé téma ne tak často zpracovávané. Z části realita, zčásti fikce, ale hodně zajímavě popsaná vnitřní změna i intimní vztahy.
Krása, nádhera, smutek, láska, štěstí, .... škoda, že už tu není, mohl ještě napsat mnoho krásných básní. To co napsal je nádhera.
Zase jednou něco, co ani vrcholně nanadchlo, ani nezarmoutilo . Takový příběh ze života obyčejných lidí s lidkými starostmi a s nelehkým údělem.
Autor napsal moc dobrou detektivní jednohubku, je to úderné, napínavé, nechybí ani ta špetka černého homoru. Kdo jinému jámu kopá ... Každému, kdo nepotřebuje složitou zápletku, filosofování, má rád rychlý spád děje vřele dooporučuji.
Očekávala jsem daleko více, kniha mne dost zklamala, dočetla jsem ji jen proto, abych věděla jak to dopadlo.
Námět špatný není, ale spisovatelka jej vůbec nezpracovala jak by si zasloužil. Škoda.
Já jsem naprosto nadšená, .... ano , mít tu sílu je nečíst najednou a krásně si je po jedné užít , vychutnat, .
Naprosto mne dostala ta O Slušném taxikáři a Ve vlaku no a závěrečná Dvojí vidění, ale geniální byly všechny.
Strašněse mi líbí i autorova slova o tom, jak povídky tvoří.
Nebylo to vtipné ani veselé, ale takový je život ne vždy vtipný a veselý. Bylo to ze života o životě. Mě se to líbilo.
Ano, polovina poklidně plyne, druhá polovina zaskočí asi každého a když si člověk navíc přečte ty novinové zprávy, že asi ano, tak nějak, tak je to o to horší . A je to poučné, jak je to riskantní, když se člověk někam vydá a neiformuje přátele či rodinu kam.
Kníha sice patří do méně náročného čtení, ale dobře se četla a měla detektivní zápletku. Nejprve líčí osudy hrdinů v minulosti a v druhé části vyšetřují vraždu jednoho z protagonistů a odhalují se různé zajímavé věci z minulosti. Jen škoda, že čtenář je už zná z první části a neznají jen protagonisté mezi sebou. Autorka nám toho mohla v té první části říci méně, naopak v druhé části bychom byli ještě udivenější. Ale jo, dobrý.
Jako celek se mi kniha až tolik nelíbila, autor se mi v ní v mnoha chvílich jevil příliš sobecký a aby očistil sám sebe využil k tomu jiné ...ale musím přiznat, že mne zaujaly mnohé myšlenky, líbily se mi celé pasáže, pochopila jsem, co je to Alef v očích autora... a je-li román autobiografický, jak mnozí tvrdí, docela dal svou kůži na trh . Musím přiznat, že některé pasáže mne i tak trochu pobavily , třeba ta, kdy na konci knihy kdy hrdina čelí nejnáročnější výzvě, která se stane prubířským kamenem potenciálního poznání z vykonané pouti (musí se rozhodnout, zda přijme pozvání na oběd s Putinem, nebo se ještě jednou vrátí s Hilal do alefu), pobaví.
Jiné jeho knihy se mi líbily i víc.