loskatos komentáře u knih
Vsichni sukaj se vsema, vsichni neco taji. Prekvapeni nula, vzhledem k poctu pripadnych podezrelych a postav to o moc jinak nemohlo dopadnout. Detektiv charisma nema, je to v podstate bocni postava. Takova detektivka pro zensky, co se vyzivaji v sledovani okoli.
Styl vypraveni u Johana Theorina se mi proste libi. Stridani casovych rovin, urputny deda Gerlof. Byl jsem na ostrove s nim.
Ocekaval jsem neco trochu jineho. Tohle je spis takova staromilska detektivka. 2 a pul hvezdy.
Mno. Knížka o tom, jak jeden profesůrek, se znalostmi z několika oborů přechytračil policii, FBI, CIA a další nejmenované vládní agentury, objevil seriového vraha dětí, kterého kryl vysoký vládní zaměstnanec pro potírání terorismu.
Ehm. Bylo toho moc.
Z mého pohledu neexistoval důvod, proč zavedený scénář měnit a zaměření knihy mi přijde jako levný pokus přiblížit se aktuálním tématům. Perfektní detektivní serie nám nějak zthrilovatěla (vím, strašné slovo) a za mě je to škoda.
Já jsem zase nadšen. Zatím všechny knihy od Michaela Robothama mají ode mě plný počet hvězd. Opět skvěle vygradovaný děj, vykreslené postavy, četlo se to "samo".
Těším se na další.
Celou knížku jsem čekal něco napínavějšího, užité vysvětlení/vyřešení případu mně nijak nenadchlo. S žádnou postavou jsem se nesžil, nezajímal mně jejich osud.
Nějak teď ještě nevím, zda číst pokračování. Na světě je tolik lepších knížek.
Čtivé, sympatické postavy, jen vyšetřování pomálu. Na konci celkem nepochopitelně vyřešený případ, kdy nadřízený hlavního "hrdiny" na vše "kápne" a to ještě pomocí nejmenovaného detailu v materiálu, který si všichni vyšetřovatelé také přečetli (čtenář nikoliv). Vysvětleno, jak na to přišel, v knížce není.
No, asi se autorovi už nechtělo nic vymýšlet. U mě mu to tedy neprošlo a už se těším na nějakou jinou knížku, kde bude mít vyšetřování nějakou logiku a posloupnost.
Bohužel stejně špatné, jako předchozí dvě knížky od Lagercrantze, navazující na Larsonovo Milenium.
Tentokrát měla knížka aspoň nějaký zajímavý námět, obrysy děje dávaly smysl. Ale způsob, jakým autor píše, dává tušit, že si na sebe nabral velké sousto. Záplatka celé knížky je vysvětlena v jednom dlouhém "rozhovoru", na ní navazující zatýkání a přiznání nedávají vůbec žádný smysl. Naivita, se kterou jsou znázorněni hlavní aktéři/agenti tajných služeb, je úsměvná.
No a samostatnou kapitolou je přímá řeč, naprosto nelogické reakce, zmatené chování.
Bohužel si myslím, že knížce nepomohl překlad - ale to nemám jak ověřit.
Tak tohle už mě nebaví. Cormoran i Robin se chovají jako idioti, půl knížky se řeší jejich vzájemná nevyslovená (ne)zamilovanost. I když to u této autorky člověk čeká, stejně to naštve. Tedy pardon, možná to ocení některé čtenářky, ale v tom případě by kniha měla být zařazena do červené knihovny a ne do detektivek.
Příjemné prostředí holandského ostrova, sympatické postavy, málo vyšetřování. Detektivní zápletka se vysvětlí takřka sama a některé její části vysloveně oslím mostem. Dám si od Bergmana oddech.
Čtivě rozepsané postavy, detektivního žánru pomálu. Ale nevadí, další si přečtu s chutí.
Výjimečně jsem si nečetl předem žádné hodnocení této knížky, tak jsem vůbec nevěděl, do čeho jdu. Od autorky jsem předtím také nic nečetl.
Knížka je napínavá, postavy nesympatické, konec netypický. Celkově 2,5 *
Prestoze styl psani mi byl zpocatku protivny, cim dal jsem cetl, tim vic me zajimalo, jak to vlastne vsechno bylo. A to je hlavni ukol thrilleru. Postavy byly vetsinu casu nesympaticke, presto me zajimalo, jak dopadnou. 3 a pul hvezdy.
Možná jsem naivní, ale od knížky, zvláště pak od thrillerů, očekávám nějaké smysluplné vyústění, dobrý je na konci nějaký dějový twist, který člověka překvapí, zasáhne, změní pohled na předchozí děj. Tady se nic od začátku nestalo a kromě celkem zajímavého stylu psaní - z pohledu 3 hlavních postav, kniha nic nenabídla.
I vzhledem k celkové nesymatičnosti všech zúčastněných nemůžu dát víc, než 2*.
První díl série měl aspoň nejakou zápletku. Zde nuda a rozuzlení? No nic...
První knížka po několika letech, kterou jsem nedočetl. Odložil jsem zhruba v jedné třetině a už se k ní nevrátil. A to jsem se na ni dle anotací tak těšil. No nic.
Po prvni knize od autora ze serie Rocni obdobi jsem se dostal i k druhe a musim rict, ze je jeste lepsi. Skvele napsano, vyborne vygradovano.
Autorčinu serii detektivek mám hodně rád, byť má velmi kolísavou kvalitu. Jediné, co mi na ní vždy trochu nesedělo, bylo zdůrazňování ženské pozice a pohledu na svět. Jsou autorky, které se dokáží od toho oprostit (stejně mi to vadí i u autorů - mužů - viz Robert Brynza).
No v knize Zlatá klec tento svůj ženský pohled dotáhla do maxima. Ze všech mužů v knize je jediný - princ na bílém koni, pak část zredukovaných na sexuální objekty a veškeří ostatní jsou prostě hajzli a autorka si to s nimi formou své hlavní postavy vypořádává.
Ale kniha je čtivá a přestože se dá v podstatě odhadnout, jak dopadne, ničemu to nevadí.
Také musí čtenář zapomenout na některé detaily, které by funkčnost vymyšleného děje znemožnily. 2,5 hvězdy.