Lothar.777
komentáře u knih
Utkání smrti
Alexandr Michajlovič Borščagovskij
Založeno na skutečných událostech, kdy k prvnímu výročí invaze do SSSR bylo sehráno utkání ve fotbale mezi německým týmem a vybranými sovětskými vězni ze zajateckých a koncentračních táborů. Po nepříznivém vývoji v prvním poločase bylo sovětskému týmu oznámeno, že v případě výhry budou popraveni...
Silnější než hlad
Jova Patočková
Nenávist je silnější než hlad. Kniha se odehrává za Protektorátu, není to žádný hrdinský epos. Prostě vyprávění o životě v bídě pro Čechy, kteří koukají, jak Němci vedle mají všeho dostatek. Příběh starostlivé matky, která má sice duši odbojářky, ale zase nevidí moc daleko. Má radost, když se to po Stalingradu začalo otáčet, vítají Invazi, ale přesto je ještě čeká dlouhá doba, než se budou moci aktivněji zapojit do boje proti nenáviděným Němcům. Ten šovinismus tam je celkem markantní :-).
Vzpomínky z Terezína
Josef Miklík
Vzpomínky kněze, který zažil posledních několik měsíců války ve vězení a později v Terezíně. Jeho pohled na věc je trochu ovlivněn tím, že Terezín pro něj představoval to nejhorší, co mohlo být. Nebylo to úplně špatné čtení, ale klidně to mohlo být lepší. Pár zajímavých postřehů, ale jinak spíš standardní čtení.
Cenzurovaný život
Ladislav Porjes
Přečteno, upřímně, po první kapitole jsem si říkal, jestli to je jako všechno...nebylo. Autor si užil slovenskou pohodu v židovském pracovním táboře, následně i transport do Osvětimi, kde se z jeho dívky stala shodou náhod "esesácká matrace" a kápo na ženském bloku ( lépe si o tom přečíst, než dělat závěry) a v životě se s touto zkušeností neztratila :-). Jeho první útěk ještě z transportu zhatil aktivní blbec ve vagónu, další útěk z Osvětimi už dopadl líp. Následovala služba u Rudé armády (resp. jejího českého pluku) a pak ještě epizodky z koncentráku, které snad vydal jako knihu povídek po válce. Po válce se mu povedlo usvědčit některé slovenské udavače, pomahače a uctívače (ale moc mu to nepomohlo). Jeho židovství se s ním táhlo po celou dobu komunismu a svým způsobem to byl tak trochu průser za průserem. Jeho vyprávění je celkem zábavné a poučné. Klidně doporučím.
Soutěskou k svobodě
Arnold Zweig
Hrdinka prošla několik ghett a díky vízu do Palestiny celkem proplouvala. Nakonec byla přeložena do Bergen Belsenu, který přežila i když její svědectví je celkem silné, ač zase byla tak trochu stranou. Dal bych čtyři hvězdy, ale poslední stránky od autora knihy jsou děsný plácání jater a knihu to zabilo.
R.U.: Návrat není žádoucí ...
Jarolím Schäfer
(SPOILER) Docela pohodová četba. Sice němčinu jsem si chvilkama musel domýšlet, ale ono to většinou vyplynulo z děje. Lidi v odboji - zavřený - poslaný do koncentráku - manželka sama doma se snažila nějak to pořešit a tak všelijak. A nezbytný happy end.
Dachau, symbol české síly, vzdoru a oběti
kolektiv autorů
Vyprávění z posledních dnů v Dachau doplněné o noviny, vydané ještě v táboře a těsně po osvobození. Docela čitelné :-)
Krvavý Kavkaz
Helmuth Nowak (p)
Konečně knížka na 5*. Tento autor je moc čitelný a i když třeba tohle nebyla úplně topka, furt je to super kniha.
Japonské továrny na smrt: Japonská biologická válka 1932-1945 a její americké utajení
Sheldon H. Harris
Pojednává o "notoricky známé" (tudíž většinou v podstatě neznámé) jednotce 731 a dalších jednotkách stejného nebo podobného určení v Číně resp. Mandžusku a na jiných místech. Na rozdíl od koncentráků byli vězni (testovací subjekty) dost dobře živeni (lépe, než civilisté v okolí) a byly na nich testovány drogy, jedy, nakažlivé nemoci, očkování, omrzliny, podchlazení...). Tábory byly různě maskované - třeba pila (aby nebyl podezřelý stavební ruch a vlaky), středisko pro čištění vody nebo veterinární tábor. Na místě se kultivovaly různé nemoci, které se mohly naostro ozkoušet na válečných zajatcích. Předmětem výzkumu byly různé změny na orgánech, často zaživa vyříznutých od postižených, kteří byli zpravidla obětováni, aby nezůstali svědci. Setkáváme se s pojmem "maruta" - fošna (kvůli krytí jako pila). Po skončení války byly tábory většinou vyhozeny do vzduchu, takže nakažená zvířata se rozutekla po okolí a tak třeba v Číně měli ještě lokální epidemie moru několik let po válce. Zajímavostí je vyrovnání s viníky - v Rusku odsouzení dostali pár let a pak byli repatriováni, s USA se výměnou za informace dohodla beztrestnost. Okrajově je zmíněna bakteriologická válka a výzkum i ve zbytku světa. Jako zdroj informací určitě doporučuju, ale četlo se to děsně.
PS: Je i zmínka o filmu ... Hei tai yang 731 .... celkem humus
Lidice
Cyril Merhout
Vydáno hned po válce, hodně věcí chybí, něco je kapku patetické, ale asi i pár zajímavých informací. BTW. jeden ze Židů, který uklízel mrtvoly, později utekl z koncentráku a byla o něm napsána kniha aspoň myslím :-).
Zánik Varšavy
Karl Otto Zottmann
No, tak takto se, kamarádi, dělá propaganda . Vydáno v roce 1944, pár měsíců po Povstání. Spousta věcí sedí, ale jako válečný zpravodaj se musím postarat o to, abych vypíchl to důležité: zrada Ruska i Západu (nulová resp. minimální pomoc - i za cenu nezanedbatelných ztrát), vyhlídky Poláků na to, co bude po válce (Stalin), minimální boje v ulicích, kde bylo přemoženo jen pár hlídek (trochu v kontrastu s tím, co se píše jinde) a naproti tomu nasazení tanků, stíhačů, obřího moždíře, Brummbäry, Nebelwerfery, plamenomety, střemhlavé bombardéry. Nikde se nepíše o ztrátách techniky, které podle jiných zdrojů nebyly úplně malé, ale tak to funguje. Samozřejmě zdůrazněna humanitární pomoc trpícím civilistům a doloženo spoustou fotek. Kupodivu chybí zmínka o Dirlewanger , ale to už by ta propaganda byla trochu blbě udělaná.
No, přečíst si to za války, mezi řádkama bych viděl obrovskej průser.
Tábor smrti
Konstantin Simonov (p)
No, poměrně vydatné čtivo. Část psána už v roce 1944, takže autor ještě neměl úplně přehled o tom, co se stane s viníky. Ale zase se tam objevili hned po osvobození tábora a všechno pěkně zdokumentovali. Spousta názvů je zkomolená, některé jsou pro mě naprostá novinka, Katyň je uváděna jako dílo Němců a pár dalších historických peciček. Jsou přiloženy i zprávy mezinárodních komisí a čte se to celkem pěkně. Akorát to, že se jedná o Majdanek si člověk utvrdí až skoro v půlce knížky .
Balady zatracenců
Libuše Hájková
Poměrně zajímavě ilustrované balady, každá má svůj příběh a je někomu věnována, pěkná práce.
Psí písně v Buchenwaldě 1943
Emil Filla
Za mě osobně obdivuhodně o ničem, je mnohem lepší poezie ze stejného prostředí.
Rabštejn, Choustníkovo Hradiště Pochody smrti
Václav Dědek
Vydalo Rudý právo, takže jako opatrně s tím čtením. Na začátku klasická komunistická omáčka o imperialismu a Západu, pak ťukanec o Rabštejnu a podmínkách tam, zbytek knížky věnovaný pochodům smrti, hlavně akci u Choustníkova Hradiště. A na konci soupis několika hromadných hrobů a transportů, které prošly přes naše území.
Akce V-1,V-2
Michal Wojewódzki
Narazil jsem na tuhle knížku ( no, má skoro 400 stránek), je to o zásluhách Poláků na špionáži na raketách V-1 a V-2, povídá se tam o Peenemünde a tak vůbec. Ale je tam několik stránek o KZ Dora, které člověk docela přivítá, protože tam jsou zase jiné informace o té výrobě. A zmiňuje se i KZ Pustków, o kterém jsem nikdy neslyšel, všichni vězni byli "nositelé tajemství", takže pravděpodobnost přežití je takřka 0. To jen kdyby se náhodou někdo u ty rakety zajímal...
Spiknutí
Hans Hellmut Kirst
Moc pěkně napsaná kniha, v podstatě beletrie naroubovaná na 95 % faktů, se kterými si autor dal opravdu práci. Pojednává o nejznámějším atentátu na vůdce, operaci Valkýra, a bere to celkem pěkně do hloubky. Pokud někoho to téma zajímá, tahle kniha je dobrá volba.
Sedmý kříž
Anna Seghers
Přečetl jsem si to, jen abych mohl posoudit. Pár zajímavých informací, ale jinak bych v tom až takovej šlágr neviděl. Samozřejmě má co nabídnout, ale...
Obyčejní muži: 101. záložní policejní prapor a "konečné řešení" v Polsku
Christopher R. Browning
(SPOILER) Kniha pojednává o jednotce složené z "obyčejných mužů", chlapi zhruba kolem čtyřicítky s rodinama, kteří byli moc staří na službu ve Wehrmacht, někteří pamatovali Velkou válku, někteří byli policajti z povolání, někteří měli živnost...obyčejní chlapi. V Polsku byli postaveni před úkol provést hromadnou popravu, jen několik "s díky" odmítlo, většina zatnula zuby i když třeba v průběhu cukli a třeba pomáhali s organizační stránkou věci. Moc zajímavě popsaný vývoj jednotky, kdy "čistý" zůstal málokdo, většina se pohybovala v "šedé zóně" a část si časem popravy, vyklízení ghett i protipartyzánské akce oblíbila a užívala si je. Je zajímavé sledovat ten vývoj, kdy po první akci byli všichni dost v kopru a později se začali otrkávat, propadat alkoholu a podobně. Jeden důstojník si k jedné akci přizval i těhotnou snoubenku, to bylo celkem zajímavé. Zejména popis exekucí je celkem dost výživný, závěr knihy je věnován trochu psychologii, kdy se zmiňuje Stanford a podobné pokusy, další války a ve finále i My Lai. Autor polemizuje s dalším autorem a vysvětluje svůj názor na věc. Resumé zní: "Něco se číst dalo, něco byla hrozná nuda, něco bylo hodně zajímavé."
