Luca86 komentáře u knih
Trošku slabší Mayova kniha. Ne snad, že by se špatně četla nebo se odehrávala v nezajímavém prostředí, to bylo jako vždy super a hezky to plynulo. Ale závěr je celkem přitažený za vlasy. Asi na dvou třech místech jsem si říkala, že tady to May trošku přepískl :)
Tahle knížka mě dostala, nemohla jsem se odtrhnout. Tak intenzivní a emotivní příběh jsem už dlouho nečetla, dokonce jsem si i trošku pobrečela. A ta atmosféra! Nemá cenu se tady víc rozepisovat, vše bylo řečeno v předchozích komentářích.
Málem jsem knihu nedočetla, docela často jsem si nějak domýšlela a vracela se zpět v ději. Ale i tak to pro mě bylo bohužel těžko uchopitelné a trošku mě ubíjelo, jak se hlavní hrdinka utápěla v pochybách atd. Takže tady jsem sáhla vedle, od této autorky mám nejraději knihy Osm a Když prší moře.
Knížky od této autorky mi doporučila kamarádka jako odpočinkovou četbu. Vybrala jsem tedy tu, která mě nejvíce zaujala lokalitou. Bohužel ani Island můj dojem nevylepšil. Hlavní hrdinka mi byla trošku protivná svým chováním à la puberťačka, potenciál prostředí islandské krajiny a popis osob by se dal rozvinout podstatně víc a zápletka byla za mě slabý průměr. Jediná postava, ke které jsem si vytvořila nějaké sympatie, byla Hekla. Osobně bych knížku zařadila spíše do kategorie dívčích románů. Další knížky od této autorky bohužel už vyhledávat nebudu, i přesto, že mají lákavé přebaly a děj se pokaždé odehrává na zajímavém místě.
Knížku jsem náhodně objevila v knihovně. Zezačátku jsem měla problém se začíst, vyznat se v postavách a prolínání dějových linek mě trochu rušilo. A tajemný Kaj Holt byl tajemný až moc. Naštěstí jsem si rychle vše ujasnila, děj nabral spád a bylo to napínavé. Historická dějová linie byla určitě lepší. Vše do sebe zapadalo a konec jsem odhadla.
Já jsem hlavně ráda, že vznikla kniha o trojici vyhlazovacích táborů vybudovaných v rámci akce Reinhard, protože mi připadá, že občas bývají opomíjené, akorát Treblinka je nejznámější. A tahle knížka je povětšinou čtivá, hodně obsáhlá, plná dat, až mi ke konci knihy už občas docházel dech. A díky této knížce jsem si ještě víc uvědomila, jak i navzdory podmínkám Němci dodržovali řád a systematičnost při budování táborů, organizaci transportů, provozu táborů a při procesu likvidace. Kvůli detailnímu a živému popisu některých událostí a úkonů mi párkrát nebylo úplně dobře a musela jsem knihu odložit, což se mi ještě u žádné knížky o holocaustu nestalo. Moje rada - nic pro slabší povahy.